Úterý, 19. března 2024

Povolování kácení dřevin ve vztahu k územnímu řízení

Kdy má být vydáváno povolení ke kácení, zda již ve fázi územního řízení nebo teprve po jeho ukončení?

Povolování kácení dřevin ve vztahu k územnímu řízení

Jaké důsledky budou mít pro postup při povolování kácení dřevin závěry rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 3 As 94/2013 - 45, který se opětovně vyjadřuje k otázce okamžiku, kdy má být vydáváno povolení ke kácení, zda již ve fázi územního řízení nebo teprve po jeho ukončení?

Dosavadní vývoj řešení této právní otázky lze shrnout následovně:

Před několika lety bylo v Pardubickém kraji řešeno povolení kácení dřevin rostoucích mimo les, podle § 8 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ,,zákon"), z důvodu výstavby supermarketu Plus ve Skutči. Nejvyšší správní soud (rozsudek č. j. 4 As 20/2008 - 48) tehdy k této kauze řekl, že závažný důvod pro pokácení dřevin spočívající v plánované výstavbě může být dán teprve tehdy, až nabude právní moci rozhodnutí o umístění stavby, popř. v určitých případech ještě později, teprve právní mocí stavebního povolení (záleží na dalších okolnostech případu).

Na tento rozsudek reagovalo Ministerstvo životního prostředí (dále jen ,,ministerstvo") sdělením odboru legislativního (90779/ENV/09), kde bylo, částečně odchylně od rozsudku NSS, vyloženo, že existující povolení ke kácení je nutnou podmínkou již pro vydání územního rozhodnutí, což odůvodnilo ministerstvo zejména odkazem na obecnou premisu, že nelze v žádném případě vydat rozhodnutí, které by, byť i nepřímo, povolovalo činnost, která je jiným zákonem zakázána. Postup doporučený ministerstvem umožnil vyloučit situace, kdy by po vydání územního rozhodnutí nebylo možné na základě § 8 zákona záměr realizovat či by ho bylo možné realizovat jen za podmínek neslučitelných s výrokem vydaného územního rozhodnutí. Na základě tohoto výkladu ministerstva se tedy rozvinula praxe taková, že se vydávalo rozhodnutí o povolení kácení před územním rozhodnutím a obsahovalo podmínky, které umožňovaly zahájit kácení teprve ve vazbě na právní moc (obvykle) stavebního povolení, popř. dokonce samotné zahájení stavebních prací. Rozhodnutí o povolení ke kácení tak mělo ve vztahu k územnímu rozhodnutí charakter předběžné otázky.

Aktuální rozsudek Nejvyššího správního soudu (č.j. 3 As 94/2013 - 45), zabývající se shodnou právní otázkou, však na tento výklad MŽP výslovně poukazuje s tím, že jej striktně odmítá a znovu a důrazněji opakuje svůj dřívější právní názor - tedy, že závažný důvod pro pokácení dřeviny musí existovat již v okamžiku vydání rozhodnutí o povolení kácení a nemůže být suplován podmínkou určující termín pro samotnou realizaci kácení dřevin. NSS tento svůj závěr obsáhle odůvodňuje zejména účelem § 8 zákona (viz zejm. str. 9 rozsudku, poslední odstavec dole, až str. 11 rozsudku, druhý odstavec).

Tento nejnovější judikát se natolik zjevně a adresně vyslovuje proti dosavadní aplikační praxi opřené o metodický výklad ministerstva, že je jen stěží možné jej nerespektovat a považovat jej ,,pouze" za řešení konkrétního případu bez vlivu na obecnou aplikační praxi. Tuto skutečnost respektuje i samotné ministerstvo, což jasně deklarovalo svým aktuálním metodickým počinem nazvaným Metodický pokyn odboru obecné ochrany přírody a krajiny Ministerstva životního prostředí k aplikaci § 8 a § 9 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, upravujících povolení ke kácení dřevin rostoucích mimo les a náhradní výsadbu a odvody, zveřejněným ve Věstníku ministerstva, částce 5., vydané v srpnu 2014. Věstník je dostupný např. na internetových stránkách ministerstva, v sekci Publikace a periodika. Na str. 35 metodického pokynu ministerstvo uvádí, že podléhá-li záměr (stavba) podle stavebního zákona posuzování v územním i stavebním řízení a je-li k jeho realizaci nezbytné kácení dřevin vyžadující povolení orgánu ochrany přírody podle § 8 odst. 1 zákona, může orgán ochrany přírody toto povolení vydat až v momentě, kdy je dán závažný důvod pro pokácení dřevin spočívající v plánované výstavbě. S odkazem na rozsudek Nejvyššího správního soudu (č.j. 3 As 94/2013 - 45), dále uvádí, že závažný důvod pro pokácení dřeviny spočívající v plánované výstavbě může být dán teprve v okamžiku, kdy nabude právní moci územní rozhodnutí o umístění této stavby, v němž se jednoznačně vymezí rozsah a situování stavby, a bude tak poprvé najisto postaveno, které dřeviny by při realizaci stavby musely být pokáceny.

Je tedy nutno uzavřít, že podle aktuální judikatury i metodického vedení ministerstva platí, že v případě, že je podle žadatele závažným důvodem ke kácení plánovaná výstavba, by nemělo být povolení ke kácení (za předpokladu splnění všech ostatních zákonných podmínek) vydáno dříve, než žadatel předloží pravomocné územní rozhodnutí.

Mezi orgány ochrany přírody jsou zmiňovány nejrůznější obavy z možných praktických obtíží při aplikaci výše popsaného postupu. Lze se domnívat, že naprostou většinu z nich bude možno eliminovat díky tomu, že NSS ve zmíněném rozsudku současně řekl, že i v případě, kdy bude povolení ke kácení vydáno až na základě rozhodnutí o umístění stavby, v podmínkách rozhodnutí bude třeba stanovit termín, kdy lze s kácením dřevin začít a tímto termínem by měl být okamžik právní moci stavebního povolení(viz str. 10 rozsudku, druhý odstavec odspodu).

Je pravděpodobné, že bude-li při povolování kácení dřevin z důvodu plánované výstavby postupováno důsledně v souladu s oběma citovanými závěry rozsudku NSS (tj. povolení bude vydáno až v momentě, kdy nabude právní moci územní rozhodnutí o umístění stavby, v němž se jednoznačně vymezí rozsah a situování stavby, a zároveň bude v podmínkách tohoto rozhodnutí stanoven termín, kdy lze s kácením dřevin začít a tímto termínem bude nejdříve okamžik právní moci stavebního povolení), bude ochrana dřevin oproti současnému stavu naopak posílena. Jisté riziko lze spatřovat ve skutečnosti, že závěr rozsudku NSS týkající se možnosti stanovit termín kácení ve vazbě na právní moc stavebního povolení aktuální metodický pokyn ministerstva nikterak neakcentuje, takže je možné, že bude orgány ochrany přírody ,,přehlédnut" a nebude dostatečně využíván.

Odkaz na rozsudek NSS:

http://www.nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/2013/0094_3As__13_20140423145441_prevedeno.pdf

Odkaz na Věstník MŽP:

http://www.mzp.cz/osv/edice.nsf/e75c7074f3a42826c1256b0100778c9a/b95ed63879016512c1257d480045e0d2?OpenDocument

Autor: Mgr. Lucie Procházková, Ph.D.,

Zdroj:Verlag Dashöfer - www.enviprofi.cz
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů