zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Kazachstán - těžba surovin, energetika, rozvoj dopravy

18.10.2014
Energie
Geologie
Kazachstán - těžba surovin, energetika, rozvoj dopravy

V Kazachstánu se v posledních letech dynamicky rozvíjí průmyslová výroba, a to mj. s cílem zajištění větší diversifikace kazachstánské ekonomiky. Výrazný růst v oblasti strojírenství se přičítá většímu podílu kazachstánského průmyslu na rozvoji těžby ropy, postupnému zapojení závodů VPK (vojensko - průmyslový komplex) do spolupráce s Ruskem a rozvoji těžebního průmyslu spojeného s metalurgickým zpracováním surovin. V roce 2013 bylo v Kazachstánu vytěženo 69,4 mil. ropy (zvýšení o 4,4%) a 12,3 mil. plynového kondenzátu (snížení o 3,5%), dále 41,9 mld. m3 přírodního plynu (růst o 4%). Kazachstán též vytěžil 119 mil. tun uhlí (snížení o 0,6% v porovnání s rokem 2012), vyrobil 91,8 mld. kWh elektriny (růst o 1,4%) apod. Těžební průmysl v roce 2013 vzrostl o 3,1%,, zpracovatelský průmysl o 1,6%, výroba energie, elektřiny, plynu o 0,9%. Z druhé strany v roce 2013 dodávky vody klesly o 12,9%. V roce 2013 bylo též v Kazachstánu vyrobeno 3,477 mil. tun oceli (snížení o 7,9%) a vytěženo 42 390 kg zlata a 963 580 kg stříbra.

Celkový stav infrastruktury patří v rámci zemí Střední Asie k lepšímu standardu. V rámci rozvojových programů jsou investovány značné prostředky do rozvoje infrastruktura, zejména do rozvoje dopravní sítě (silniční a železniční síť) do energetiky apod.

KZ disponuje 18993 MW instalovaného výkonu elektrické energie. Z toho je 88% z 37 tepelných elektráren a 12% (2270 MW) z 15 hydro-elektráren. Využívá se pouze 14 600 MW. Cca 70% elektrické energie se produkuje z uhlí, 14,5% z vody, 10,6% z plynu a 4,9% z nafty. V roce 2013 bylo vyrobenov Kazachstánu 91,888 mld. kWh elekrické energie, tj. zvýšila se o 1,4% oproti roku 2012. Předpokládá se celá řada rekonstrukcí existujících elektráren a též výstavba několika nových elektráren. Elektrickou přenosovou soustavu Kazachstánu tvoří celkem 464 132 km elektrického vedení. Je rozdělena do tří částí - dvě na severu a jedna na jihu, připojitelné na jednotný energetický systém Ruska a společnou elektrickou přenosovou soustavu Střední Asie.

Velká pozornost je věnována rozvoji silniční a železniční sítě. V roce 2004 byla dokončena oprava silnice v délce cca 270 km spojující Almaty s hlavním městem Kyrgyzstánu Biškekem, v roce 2009 dálnice Astana - Kokěšetau). Rekonstrukcí prošla železniční síť spojující hlavní město Astanu s největším městem Almaty apod. Probíhá budování kazachstánské části mezinárodního dopravního koridoru ,,Zápaní Evropa - Západní Čína" . Jedná se o největší dopravní projekt v Kazachstánu, jehož celková délka po dokončení bude 8 445 km, z toho na území Kazachstánu 2 787 km, což představuje jednu třetinu celkové délky trasy. Kazachstánská část koridoru povede z jihovýchodního kazachstánsko-čínského hraničního přechodu u města Chorgos do největšího města Kazachstánu Almaty (často označována komerčním centrem celé Střední Asie) a bude pokračovat všemi jižními oblastmi Kazachstánu na severozápad do města Aktobe (dříve Akťubinsk) směrem na Rusko. V návaznosti na uvedený koridor bude KZ strana využívat čínský přístav Lianyungang na břehu Tichého oceánu. V roce 2011 bylo v rámci tohoto projektu zprovozněno 215 km, v roce 2012 celkem 700 km silnic a v roce 2013 bylo předáno do užívání celkem 806 nových a opravených silnic v rámci projektu. Tranzitní koridor by měl být dokončen v roce 2015.

Dalším koridorem je střední část KZ - Jih (Astana - Almaty), který by měl být dokončen k roku 2019, koridor střední část KZ - Západ bude dokončen v roce 2020 a koridor střední část - Východ (Astana - Usť Kamenogorsk) bude dokončen též k roku 2020. KZ strana též plánuje k roku 2020 zpoplatnit cca 7000 km silnic. Placené by měly být všechny silnice první kategorie a nákladní doprava na silnicích 2. kategorie. Cílem je vytvoření jednotného integrovaného systému placených silnic. V současné době je v provozu placená dálnice Astana - Shuchinsk.

Úroveň spojů odpovídá mírně modernizovanému systému. V souvislosti s přípravou vstupu Kazachstánu do WTO, byl Kazachstán nucen zrušit monopol státní společnosti KazTelekom a lze předpokládat, že příchod dalších zahraničních investorů povede ke vzniku nových operátorů pevných sítí a ke všeobecně lepší kvalitě telekomunikačních služeb.

V září 2011 byla zahájena stavba nového plynovodu Bernei - Bozoj - Šimkent. Jedná se o největší infrastrukturní projekt plynového odvětví realizovaného za roky nezávislosti Kazachstánu. S pomocí plynovodu dojde ke zrychlení procesu gazifikace jižních částí země, tj. cca 1,5 mil. obyvatel bude umožněn přístup k zemnímu plynu a zvýší se exportní možnosti země. Celková delka plynovodu je 1475 km, přičemž výstavba je rozdělena na dvě etapy. Počátkem září 2013 bylo zahájeno naplňování plynem části plynovodu "Bozoj-Shymkent" .

Tempo růstu průmyslové výroby v nosných oborech (v %)
Rok Výr. elektr. energ. Paliva včetně ropy Hutnictví železa Hutn. barev. kovů Chem. prům. Strojírenství Papír. prům. Potravinářský prům.
2006 107,8 107,0 108,0 106,0 100,7 114,2 108,9 105,8
2007 107,3 102,6 112,7 95,3 128.2 121,8 104,5 106,6
2008 106,6 105,3 98,7 105,0 110,4 92,6 96,5 100,5
2009 107,3 103,5 94,6 101,4 119,0 123,0 99,8 100,7
2010 105,2 105,6 110,9 97,0 137,1 124,4 106,8 112,9
2011 107,4 101,3 101,7 99,9 121,5 129,5 78,7 106,2
2012 104,6 100,5 98,5 105,9 116,2 98,2 102,9

V období leden - srpen 2014 vzrostlo HDP Kazachstánu o 4,1%, index růstu v průmyslu dosáhl 99,9%, v zemědělství 102,5%, ve stavebnictví 104,7%, v obchodu 109,4%, v dopravě 107%, v oblasti komunikací 109,3%.

ZDROJ: businessinfo.cz

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
1
2. 2021
1.2-1.11.2021 - Seminář, školení
Litomyšl, Plzeň, Žďár nad Sázavou, Karlovy Vary, Znojmo, Liberec, Modrá, Tábor, Olomouc, Kutná Hora
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí