Klimatickému balíčku hrozí krach. Česko bojuje o povolenky za miliardy
Evropu čeká nejsložitější summit za poslední dva roky. Dnešní schůzka lídrů osmadvacítky má totiž jako hlavní téma energetiku a klima. "Vedle obecných otázek se v té diskusi točí obrovské množství peněz," vysvětluje český velvyslanec při Evropské unii Martin Povejšil. Bruselská schůzka má určit trendy v evropské energetice a tím i v ekonomice.
Evropská komise navrhuje tři cíle: snížit produkci skleníkových plynů o 40 procent, zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie na 27 procent a zvýšit energetickou účinnost Evropy o 30 procent.
Summit tak bude hodně technický a pro evropské lídry i velmi náročný. To platí i pro českého premiéra Bohuslava Sobotku, který bude na tak složitém summitu poprvé.
Jak prozradil vysoce postavený evropský diplomat, státy se stále na energeticko-klimatickém balíčku neshodují. Potvrdil to také diplomat jedné z členských zemí. Podle něj "to až do úterý vypadalo, že spolu státy vedou zákopovou válku". Hned několik důležitých bodů tak země nechaly až na dnešek.
Těžko odhadnutelná Kopaczová
Zatím to vypadá, že na prvním cíli, redukci emisí o 40 procent, se unie shodne. Velké spory se ale vedou o kompenzace. Nové členské státy EU totiž nejenže mají na svém území těžký průmysl, ale většinu své energie získávají z uhlí. Česko například téměř 60 procent a Polsko dokonce 90 procent. Státy proto bojují o každý eurocent, který by jim výdaje na přeměnu energetického mixu a udržení konkurenceschopnosti zaplatil. Jen v emisních povolenkách by pro roky 2021-2030 mohlo Česko získat dotaci několika miliard eur.
Polská vláda vidí v přísnějších ekologických limitech přímé ohrožení své konkurenceschopnosti, proto se čeká, že bude na summitu vystupovat v této oblasti nejostřeji. Podle vysoce postaveného zdroje z jedné z nových členských zemí bude pozice Polska záležet také na tom, "s jakými vnitropolitickými cíli nová polská premiérka Ewa Kopaczová přijede. Jestli bude chtít ukázat, že je žena na svém místě." Navíc je na schůzce lídrů osmadvacítky poprvé, a proto je pro ostatní těžko předvídatelná.
Na úplném krachu summitu by ale Varšava neměla mít vážný zájem. Ten příští, kde by se nová klimatická politika musela dořešit, už by totiž řídil nový předseda Evropské rady, Polák Donald Tusk. A veto polské vlády či neochota Varšavy ke kompromisu by mu celkovou vyjednávací pozici značně ztížily.
Válka přes Pyreneje
Získávat 27 procent energie z obnovitelných zdrojů by mělo být, podle předběžných závěrů summitu, které mají HN k dispozici, závazné na celoevropské úrovni.
Proti tomuto cíli ale opět brojí nové členské státy. Ty se obávají toho, že neexistuje scénář, podle kterého by se EU řídila, pokud by cíl neplnila. Prosadily si proto větu, že si budou o svém energetickém mixu rozhodovat pouze samy.
Celou dohodu jsou ale připraveni vetovat Španělé a Portugalci, kteří rozpoutali podle diplomatů "válku přes Pyreneje". Iberský poloostrov totiž vyrábí nadbytek elektřiny z obnovitelných zdrojů, ale kvůli nedostatečnému propojení přes Pyreneje do Francie a zbytku Evropy ji nemají kam vyvážet. Madrid obviňuje Francii, že svou neochotou propojovat sítě ochraňuje své atomové elektrárny před konkurencí.
Země iberského poloostrova proto chtějí, aby se státy zavázaly k tomu, že propojí své elektrické sítě alespoň z 15 procent. Takový příslib ale v předběžných závěrech stále chybí.
AUTOR: Silvie Housková
AUTOR-WEB: www.ihned.cz