zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Evropští lídři rozhodují také o zateplování budov

29.10.2014
Energie
Klimatické změny
Politika
 Evropští lídři rozhodují také o zateplování budov

Téměř 215 miliard korun už Česko vynaložilo na podporu zateplování budov. Většina z těchto peněz přitom pocházela z evropských fondů. Za štědrými dotacemi se ale také skrývá vyšší cíl. EU chce do roku 2050 snížit emise skleníkových plynů o 80-95 procent, spotřebovávat daleko méně energie a získávat ji z obnovitelných zdrojů.

Zateplování budov je jednou z možností, jak snížit energetickou náročnost států. Evropská komise navrhuje zvýšit energetickou účinnost osmadvacítky do roku 2030 až o 30 procent. Mnohé státy s tím ale nesouhlasí a o dalším postupu budou dnes jednat v rámci energeticko-klimatického summitu v Bruselu. Pokud se státy nedohodnou, může být další získávání dotací na zateplení domů komplikovanější.

Podle zastánců je zvyšování energetické účinnosti nejen dobrou cestou, jak ušetřit, ale také jak se stát méně závislými na dovozu surovin. Viceprezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Pavel Ševčík k tomu dodává, že zateplování má navíc pozitivní vliv na ekonomiku státu: "Jen do stavebnictví přinesla povinnost států zvyšovat energetickou účinnost ročně až 21 miliard korun." Ze studie ekonoma Miroslava Zámečníka vyplývá, že "jeden milion vynaložený státem na energeticky úsporná opatření má kladný dopad na HDP ve výši 2,13 až 3,59 milionu korun".

I přes výhody má zvyšování energetické účinnosti také negativní dopady, a to například na průmysl. Česko, které je vyspělou průmyslovou zemí, je například čtvrtým energeticky nejnáročnějším státem osmadvacítky. Otázkou proto je, jak to udělat, aby podniky dokázaly svou energetickou náročnost snižovat, ale přitom nebyly vůči konkurenci znevýhodňovány. Kvůli investicím do modernějších technologií se jejich výroba totiž prodražuje.

Podle Jakuba Víta z expertního týmu Svazu průmyslu a dopravy to pak vede k tomu, že v evropských státech sice je čistší vzduch a špičkové technologie, ale energeticky vysoce náročné produkty se dovážejí ze zahraničí. "Je bizarní dávat si další závazný cíl na energetickou účinnost, když se zvýšil dovoz energeticky náročných produktů do EU od roku 2008 o 20 procent. Tyto dovozy ale nepočítáme, protože by "kazily" skvělé statistiky dosavadního snažení na poli úspor," říká Vít.

Závazný cíl pro energetickou účinnost nechce ani česká vláda. "Jedním z hlavních problémů je, že Evropská komise nevydala žádné upřesnění, jak budou muset případný cíl plnit členské státy, a zároveň není jasné, na čem se cíl bude vykazovat," vypočítává ředitelka odboru strategie a mezinárodní spolupráce v energetice z ministerstva průmyslu a obchodu Lenka Kovačovská. Jinými slovy není jasné, podle čeho by se mělo zvýšení účinnosti měřit. Jestli z konečné spotřeby, nebo podle toho, s jakou účinností energie něco vyrobíme. A možností je ještě více. "Navíc nikdo z nás nemá jistotu, že nové rozpočtové období Evropské unie po roce 2020 umožní čerpání prostředků na projekty zvyšující energetickou účinnost," dodává Kovačovská další důvod, proč je ČR proti závaznému cíli. Pokud by Česko dostávalo z evropského rozpočtu například na zateplování budov méně peněz, pozitivní dopady na ekonomiku by se razantně snížily.

Dlouhodobý cíl pro energetickou efektivitu vytvoří předvídatelné prostředí a tím povzbudí české stavebnictví.
Petr Holub
Ředitel aliance Šance pro budovy v dopise pro premiéra

Nezávazný cíl

Cíl pro energetickou účinnost by měl být nezávazný a podle předběžných závěrů summitu, které mají HN k dispozici, se ho novým členským státům podařilo snížit ze 30 na 27 procent. V této oblasti se k nim ještě připojily Velká Británie a Nizozemsko. Ty považují cíl za příliš nákladný.

Závazný cíl

Země jako Německo, Dánsko nebo Rakousko by rády viděly cíl závazný alespoň na evropské úrovni. Kromě šetření a menší závislosti na dovozu surovin je k tomuto postoji může vést také fakt, že energetická účinnost je jedna z mála oblastí, kde je povolena státní pomoc.

AUTOR: Silvie Housková
AUTOR-WEB: www.ihned.cz

Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí