Peníze, zápach a bioplyn

Je to poněkud paradoxní, ale bioplynové stanice využívající při výrobě bioplynu kukuřici či jiné zemědělské plodiny to měly u nás (tedy nejen u nás) vždy lehčí než provozy využívající biologicky rozložitelný odpad. A není vyloučeno, že tomu tak bude i do budoucna. Tedy alespoň v segmentu provozních dotací.

Jistě: podpora zemědělců je chvályhodná a argument, že biologicky rozložitelný odpad je v zásadě zadarmo, a tedy nepotřebuje podporu, je také logický. Jenomže přemíra kukuřice na polích urychluje erozi půdy a snižuje schopnost krajiny zadržovat vodu. Kvalitní zemědělské půdy ubývá, stejně tak podzemní vody, a soběstační v pěstování potravinových plodin už nejsme dávno. A na skládkách se zatím hromadí další a další stovky tun biologicky rozložitelného odpadu, cenné to suroviny pro výrobu bioplynu.

Netvrdím, že správnou cestou je přímo provozní podpora výroby bioplynu z odpadu, avšak pokud je výroba cenné energetické komodity ze zemědělských výpěstků pro investory nastavená výhodněji než výroba stejné komodity z odpadu, pak je něco jistojistě špatně.

Skládky rostou a nemalé prostředky se vynakládají na jejich provětrávání z důvodu zamezení rizika výbuchu. Čeho to? Přírodním rozkladem vznikajícího bioplynu! Podpora sběru a svozu biologicky rozložitelného odpadu by tedy mohla být i vítanou podporou těch poněkud "správnějších" bioplynek.

Samozřejmě, problémem bioplynek nejsou jen peníze na výstavbu a provoz, je jím také zápach, kterého se lidé po špatných referencích proběhlých médii obávají. Technologicky však už není problém zvládnout bezzápachový provoz bioplynky, včetně dopravy a skladování surovin.

Na konci procesu výroby bioplynu vzniká vedle primární látky i zbytková hmota, která nezapáchá, ale výtečně se dá upotřebit k bezchemickému hnojení. Správné využívání zemědělského odpadu tak může paradoxně vést ke snížení zápachu v zemědělských oblastech. Je ovšem třeba ohlídat, aby provozovatelé bioplynek adekvátně využívali dostupných technologií a nepodléhali spíše "vůni" nepatřičně uspořených nákladů.

AUTOR: Michael Málek
ZDROJ: Energetika