Německo by rádo zkrotilo uhelný boom, ale neví jak

Německo nyní vyrábí v hnědouhelných elektrárnách nejvíce elektřiny od znovusjednocení země v roce 1990. Loni to bylo 162 miliard kilowatthodin. Uhlí, včetně černého, ze kterého pocházelo dalších 124 miliard kilowatthodin, se tak na celkové produkci elektřiny podílí z více než 45 procent.

Těžba hnědého uhlí v Německu neustále stoupá, neboť obnovitelné zdroje nejsou s to plně nahradit výpadek způsobený vyřazováním jaderných elektráren. Žádná země Evropské unie nyní netěží tolik "špinavého" paliva jako Německo. Loni to bylo téměř 183 milionů tun hnědého uhlí, více než dvě pětiny jeho celkové produkce v EU.

Je to šokující, říkají Zelení

Právě rostoucí výroba elektřiny z hnědého uhlí způsobila, že jí Německo loni vyvezlo rekordních 33 miliard kilowatthodin. "Tento levnější proud pak z trhu vytlačuje ekologicky mnohem čistší plynové elektrárny nejenom v Německu, ale i v některých sousedních zemích, především v Nizozemsku," podotýká na serveru Spiegel Online Patrick Graichen, analytik berlínského think-tanku Agora Energiewende.

Rozmach hnědouhelné energetiky v Německu podle Regine Güntherové z ekologické nadace WWF Deutschland způsobily velice levné emisní povolenky. Díky nim je výroba elektřiny z uhlí ekonomicky výhodná. "Spolková vláda musí šokující hnědouhelný boom zastavit. Jinak bude ohrožena důvěryhodnost Německa, jež se zavázalo výrazně snížit rozsah emisí," míní i Gerald Neubauer z hnutí Greenpeace.

Pro Německo, které je největším producentem energie v Evropské unii, hnědouhelné elektrárny představují problém. Tím spíše, že se spolková vláda zavázala, že učiní vše pro dosažení ambiciózních cílů, které si Evropská unie minulý měsíc vytyčila.

Členské státy se dohodly, že objem oxidu uhličitého do roku 2030 ve srovnání s rokem 1990 omezí o 40 procent.

Hrozí vyšší závislost na Rusku

Německo se proto bude snažit hnědouhelnou energetiku omezovat. "Spolkový stát kriticky posoudí plány koncernů na výstavbu nových uhelných kapacit a v žádném případě se již nehodlá podílet na jejich financování," prohlašuje ministryně pro ochranu životního prostředí Barbara Hendricksová. Ale zároveň zdůrazňuje, že rychlý odklon od hnědého uhlí by byl "neodpovědný krok".

Německo, které závisí na dovozu energie ze 71 procent, si podle expertů nemůže dovolit vyřazovat z provozu vedle elektráren jaderných také ty uhelné. "To by vedlo ke zvýšení závislosti na dovozu zemního plynu z Ruska," komentuje pro agenturu Bloomberg Guido Hoymann, analytik privátní banky B. Metzler Seel Sohn & Co.

Jak dodává, odklon od uhlí bude velice nákladný, neboť zemní plyn, jeho obvyklá náhrada, je dražší než doma těžené uhlí. Současně stoupne dovoz elektřiny z okolních zemí. Včetně těch, které ji vyrábějí z jádra. To se týká nejenom Francie, ale také Česka.

Energetická lobby v Německu těžbu hnědého uhlí obhajuje. "Neměli bychom se tohoto paliva ukvapeně zbavovat. Zvláště když současné napětí ve vztazích s Ruskem a situace na Blízkém východě představují riziko pro naši energetickou bezpečnost," varuje Matthias Hartung, předseda Německého sdružení hnědouhelného průmyslu.

Německým koncernům se do omezování těžby hnědého uhlí nechce. Společnost RWE, která z něj vyrábí více než polovinu elektřiny, poukazuje na to, že v minulosti otevřela v západním Německu několik velkolomů, jimž ustoupilo několik vesnic. "Této těžby se nevzdáme," říká Manfred Lang, mluvčí RWE. Naproti tomu švédský Vattenfall se chystá těžbu hnědého uhlí a navazující výrobu elektřiny v Německu omezit.

26 procent

činí podíl hnědouhelných elektráren na výrobě elektřiny v Německu za letošní leden-září.

100 mld. eur

Zhruba tolik platí Německo za dovoz paliv. Pokud by omezilo těžbu hnědého uhlí, tento účet by výrazně vzrostl.

AUTOR: Václav Lavička
AUTOR-WEB: www.ihned.cz