zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Radioaktivní zamoření terénu - zdroje, druhy, radioaktivní stopa

01.12.2014
Atomová energie
Radioaktivní zamoření terénu - zdroje, druhy, radioaktivní stopa

Radioaktivní zamoření po jaderném výbuchu

Radioaktivní zamoření se podstatně liší od ostatních ničivých faktorů délkou svého trvání. Předcházející ničivé faktory působí v období několika vteřin, zatímco radioaktivní zamoření může působit několik měsíců, ve zvláštních případech i let.


Nebezpečí radioaktivního zamoření je způsobeno radioaktivním zářením vysílaným radioaktivními nuklidy vzniklými v důsledku výbuchu (indukovaná radioaktivita), štěpnými produkty a nezreagovanou štěpnou náplní. Do radioaktivního zamoření se počítá i záření vysílané po ukončení pronikavé radiace, to jest asi 15 sekund od výbuchu.

Na rozdíl od pronikavé radiace ohrožuje radioaktivní zamoření osoby nejen vnějším ozářením, ale i vniknutím do organismu. Dávky záření v zamořených prostorech nedosahují tak vysokých hodnot jako u pronikavé radiace, ale přesto mohou několikanásobně přesahovat smrtelné dávky.

Zdroje radioaktivního záření

Zdrojem radioaktivního zamoření mohou být štěpné materiály, indukovaná radioaktivita a nezreagovaná náplň. Absolutní hodnoty aktivity a podíl jednotlivých zdrojů na celkové aktivitě radioaktivního zamoření budou závislé na energii výbuchu, druhu jaderné nálože, druhu výbuchu a mnoha jiných faktorech.

Nejmohutnější radioaktivní zamoření bude vznikat při pozemních a podzemních výbuších. Dlouholetého zamoření se dosahuje po výbuších jaderných kobaltových nebo zinkových bomb.

Štěpné produkty

Štěpné produkty jsou jedním z nejdůležitějších zdrojů radioaktivního zamoření při štěpných výbuších. Štěpné produkty obsahují směs více jak 200 radionuklidů, vzniklých buď přímo při jaderných reakcích, nebo radioaktivními přeměnami štěpením vzniklých jader.

Při jaderné reakci může vznikat asi 80 typů jaderných odštěpků a každý z nich prodělá přibližně tři další přeměny. Charakteristickou přeměnou je rozpad beta, doprovázený často ještě zářením gama.

Ve štěpných produktech se vyskytují izotopy prvků ze středu periodické tabulky jejichž hmotnost bývá v rozmezí od 72 - izotop zinku do 160 - izotop gadolinia. Štěpné produkty mají největší vliv na radioaktivním zamoření při pozemních výbuších, kdy dochází k nasátí velkého množství zeminy do ohnivé koule, kde se štěpné produkty se zeminou smísí.

Při chladnutí štěpné produkty kondenzují na zemině a sedimentují ve směru větru. Vytvářejí tak mohutnou radioaktivní stopu, která dosahuje desítek někdy i stovek kilometrů.

Nezreagovaná jaderná výplň

Při štěpné jaderné reakci nestačí určitá část jaderné náplně zreagovat do okamžiku kdy jaderná reakce skončí. Tato část jaderné náplně je zdrojem radioaktivního zamoření. Nerozštěpená náplň se skládá většinou z 233U, 235U, nebo 239Pu, což jsou alfa zářiče.

Tyto látky nejsou nebezpečné svým zářením, které dokáže pohltit již několik centimetrů silná vrstva vzduchu, jsou však nebezpečné jestliže vniknou do organismu. Například plutonium se koncentruje a zachycuje v kostech, kde může způsobit vážné škody poškozením kostní dřeně a tudíž i krvetvorby.

Indukovaná radioaktivita

Neutrony, které se uvolňují při řetězové reakci a neúčastní se další reakce, jsou nakonec absorbovány jádry prvků obalu jaderné munice, vzduchu, půdy, vody. Některé prvky se stávají po absorpci neutronů radioaktivními.

Nejdůležitější indukovaná radioaktivita vzniká v půdě. bude závislá na druhu, energii výbuchu a na složení zeminy. Nejvyšších hodnot bude dosahovat v okolí epicentra výbuchu, v místech, kde jsou největší neutronové toky.

Video: Jak "přežít" radioaktivní zamoření podle filmu z 50. let. / YouTube

Druhy radioaktivního zamoření terénu

Radioaktivní zamoření terénu závisí na mnoha faktorech: na ráži jaderné zbraně, druhu munice, druhu výbuchu atd. Zamoření je značně rozličné jedná-li se o pozemní, podzemní nebo vzdušný jaderný výbuch.

Zamoření terénu je způsobováno vypadáváním radioaktivních částic (prachu) z radioaktivního oblaku. Částečky vypadávají vlivem zemské tíže nejen v místě výbuchu, ale i po celé cestě radioaktivního oblaku a vytvářejí tak radioaktivní stopu.

Vzdušný výbuch je ze všech nejúčinější vzhledem ke komplexním účinkům na techniku a osoby. Dochází však při něm k poměrně slabému záření terénu a to pouze v epicentru a v jeho nejbližším okolí.

Maximální hodnoty pronikavé radiace se budou pohybovat do několika set rentgenů za hodinu a úroveň bude rychle klesat. Nejrozsáhlejší radioaktivní zamoření vzniká při pozemním jaderném výbuchu.

Zvlášť silné bude zamoření v epicentru. Silné radioaktivní zamoření vznikne ve směru šíření radioaktivní stopy (v závislosti na směru větru). Její vznik může silně a dlouhodobě ovlivnit jakoukoli činnost v těchto prostorech

Radioaktivní stopa

Radioaktivní stopa vzniká při všech druzích výbuchů, ale se stoupající výškou výbuchu se intenzita radioaktivního spadu zmenšuje a zamoření ve stopě se stává zanedbatelným.

Při pozemním jaderném výbuchu vzniká kráter, v důsledku čehož se zdvihá do ovzduší velké množství zeminy. Značná část zeminy vypadává ve větších kusech během několika sekund až minut zpět do oblasti kráteru a způsobuje tak zamoření v oblasti výbuchu.

Více čtěte na: www.armadninoviny.cz

ZDROJ: www.armadninoviny.cz

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
19
1. 2021
19.1.2021 - Seminář, školení
Liberec, hotel Centrum Babylon
INISOFT s.r.o.
20
1. 2021
20.1.2021 - Seminář, školení
Praha, hotel Globus
INISOFT s.r.o.
21
1. 2021
21.1.2021 - Seminář, školení
Olomouc, Clarion Congress
21
1. 2021
21.1.2021 - Seminář, školení
Hotel Globus
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí