Monumentální zmatek, aneb starosta Říma dostává palec dolů

Vepři se rochní v odpadcích hromadících se v dělnické čtvrti. Městské autobusy zase musejí improvizovat, aby se propletly ulicemi ucpanými automobily, které jsou zaparkovány v trojstupech. Za deštivých dní činí hnojem ucpané kanály herkulovský úkol i z obyčejného přejití silnice, napsala agentura AP.

Ignazio Marino, který byl v loňském roce s převahou zvolen starostou, slíbil, že do římského chaosu vnese řád. Ovšem nyní kritici míní, že tento chirurg specializující se na transplantace jater není pro město tím pravým lékem - a požadují jeho rezignaci.

Největší problém, jemuž Marino po zvolení čelil, byly nechvalně proslulé římské dopravní zácpy. Jeho první velký krok? Vykázal automobily z bulváru po straně Fora Romanum, aby měli turisté příjemnější procházku. Tím ale přiškrtil dopravu do centra Říma ještě o něco víc. Zákaz rozčílil obyvatele i obchodníky, jejichž ulice ucpala odkloněná doprava.

Pak Marino zvýšil poplatky za parkování, což je mezi Římany, kteří už dávno městskou hromadnou dopravu zamořenou stávkami hromadně opustili, velmi nepopulární krok. Ale co doopravdy náladu v Římě otrávilo, byla skutečnost, že když prosadil zvýšení cen parkovného, byl Marino sám opakovaně přistižen při dopravních přestupcích se svým jasně červeným vozem značky Fiat Panda - a nechal pokuty za ně nezaplacené.

Obyčejní Římané mohou jezdit autem do historického centra města jen s ročním povolením, které stojí stovky eur. Marino letos v létě zajel se svým fiatem do centra Říma poté, co jeho vlastní povolení vypršelo. Postupně se mu nahromadilo celkem osm pokut - a Marino obvinil své "lehkomyslné asistenty", že mu zapomněli povolení obnovit. A hněv se jen vystupňoval, když národní televizní program jeho Pandu nachytal, jak parkuje v zóně se zákazem parkování nedaleko Senátu.

Dokonce i členové Marinovy vlastní Demokratické strany mu začali dávat palec dolů v obavě, že by mohl poškodit premiéra Mattea Renziho, který stranu vede.

"Rezignuj! Rezignuj!" troubili Římané před nedávnem, když Marino kráčel na slyšení městské rady ohledně prohřešků své Pandy. "Šašku, šašku!" povykovali protestující obyvatelé, z nichž někteří si nasadili jasně červené klaunské nosy.

Marino měl problém, aby ho přes to skandování bylo vůbec slyšet. Před radou nejprve nasadil vzpurný tón: "Četl jsem o své rezignaci," řekl síni nabité diváky. "A abych řekl pravdu, musel jsem se usmát." Ztropil si posměch z toho, co označil za "morbidní fixaci na moje auto" a slíbil, že namísto rezignace pokročí s uzdravením Říma po "letech zanedbávání". Během bouřlivého slyšení oznámil, že konečně zaplatil pokuty a dokonce předložil účtenky na více než 1000 eur (asi 27.500 Kč), aby to prokázal.

Když ale vřava neutichala, pokusil se o smířlivější tón. Omluvil se Římanům a zaprosil: "Doufám, že přestanete apelovat na mou rezignaci." Ale lidé se nezdají být v náladě na odpouštění. Průzkum veřejného mínění zjistil, že Marina podporuje jen 20 procent Římanů. A aby té ostudy nebylo málo: Vypracování průzkumu zadal místní šéf Marinovy vlastní Demokratické strany, který pak zveřejnil to, co mělo být jen vnitrostranickým zjištěním.

Ke starostově nelibosti jeho "pandí" prohřešky zastínily i část jeho skutečných úspěchů. Na podzim slavnostně otevřel několik stanic projektu stavby metra, které byly celé roky pozadu za plány. Nechal uzavřít skládku, na kterou si dlouhodobě stěžovali obyvatelé obávající se o vlastní zdraví. Skládku vlastní místní podnikatel se silnými politickými vazbami.