Flóra a fauna Iberského poloostrova

Španělsko je domovinou jedinečného přírodního dědictví, španělská flóra s cca 8000 druhy patří k flórám s největším počtem živočišných druhů v Evropě.

Až na oblast Extremadury s vysokými horami, močály v deltách řek či suché krajinné typy v údolí řeky Ebro nebo u Almeríe byl Pyrenejský poloostrov zřejmě pokryt původně lesem a buší. Pro kdysi rozlehlé plochy mediteránního tvrdolesa jsou však v současnosti charakteristické různé vegetační typy, odvozené od typu původního.

Více než 40 000 kilometrů čtverečných, zejména na jz. Španělska, pokrývají dehesas (pastviny). Tato krajina dubů zimních, cesminovitých a korkových se světlým podrostem, je zimním ůtočištěm téměř všech severoevropských jeřábů a milionů dalších tažných ptáků, ale i životním prostorem orla, supa, čápa bílého, špačka, vlhy pestré či mandelíka. Domovem je tu irys pardálový, vyskytující se pouze ve Španělsku, a žanetka tečkovaná.

Zajímavou vegetační formou je makchie (španělskymatorral ), přechodné stadium k mediteránnímu tvrdolesu. Spásáním se proměnilo v degradovanou trvalou formu. Plochy makchie s duby zimními, cesminovitými a líčidlovitými, divokým olivovníkem, planikou, řečíkem či řadou cistovitých pokrývají značné plochy španělského středozemního pobřeží i suché pasáže v ůdolí řeky Ebro.

V oblastech středozemního pobřeží se často pěstuje zejména ovoce a zelenina.

Otevřené travinné terény v centrálním Španělsku jsou útočištěm vzácných pouštních živočichů, jako je stepokur krásný či drop.

Vlivem atlantického klimatu se v severošpanělské Asturii, Galicii a Kantabrii vyvinula zcela odlišná vegetace. Původně se tu vyskytovaly středoevropské druhy stromů a keřů jako dub letní, dub zimní, buk, bříza nebo líska. V současnosti převažuje na velkoplošných pastvištích hlodáš, vřes a také eukalyptus (blahovičník), který je však na mnoha místech považován téměř za ekologickou kalamitu - pěstuje se v monokulturách jako zdroj pro výrobu papíru.

ZDROJ: www.spanelsko.apu.cz, kráceno, upraveno