Na Vysočině se nedaří zřídit přírodní park Javořická vrchovina

Na Vysočině se řadu let nedaří zřídit přírodní park Javořická vrchovina. Navázal by na stejnojmenný park, který byl v lednu 2005 vyhlášen v sousedním Jihočeském kraji. Zřízení parku kolem vrchu Javořice na Vysočině se brání několik obcí, kraji se je nedaří přesvědčit o prospěšnosti tohoto záměru. Krajský radní Zdeněk Chlád (ČSSD) dnes ČTK řekl, že bude dál usilovat o dohodu se starosty.

"Mají strach, že když už se tam zavede nějaký stupeň ochrany, že se to pak bude jen přitvrzovat," uvedl Chlád. Dodal, že se v následujících dvou letech bude snažit tyto obce přesvědčit, že jim zřízení parku může naopak pomoci. Omezení by se měla týkat jen ochrany krajinného rázu, kupříkladu by se tam neměly stavět vysoké stožáry.

"My samozřejmě máme nějakou pravomoc vyhlásit park bez ohledu na to, jak se k tomu staví vlastníci nebo města a obce v daném území, ale já tuto sílu nechci používat," řekl Chlád. Podle Jana Joneše z krajského odboru zaměřeného na životní prostředí by zřízení parku přispělo k propagaci území a rozvoji turistiky.

Podle údajů na krajském webu jde o území o rozloze kolem 180 čtverečních kilometrů kolem Javořice, nejvyššího vrchu Českomoravské vrchoviny. Rozkládá se zhruba mezi Telčí, Třeští, Horní Cerekví a městem Počátky. Návrhy na jeho velkoplošnou ochranu se objevují od 70. let minulého století. Zástupci kraje jednali s obcemi o parku naposled v tomto roce.

Mezi sídly, která jsou dlouhodobě proti vyhlášení přírodního parku, je i Batelov. Podle batelovského starosty Jiřího Doležala o tom jednalo zastupitelstvo už několikrát. "My nechceme další administrativu, protože vidíme, jak administrativa přibývá. Proto nám přírodní park v Batelově nechybí," řekl ČTK.

Na Vysočině bylo dosud vyhlášeno devět přírodních parků. Jsou zaměřeny jen na ochranu přírodního rázu, nejde o zvláště chráněná území. Zvláště chráněných území, přírodních rezervací a přírodních památek, je na Vysočině přes 180. V posledních dvou letech jich kraj vyhlásil 14, uvedl radní Chlád. Na jejich údržbu letos z kraje plynulo 5,4 milionu korun, o milion více než minulý rok.

Věra Stejskalová