zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Dostal už dvě ,nobelovky,

25.01.2015
Odpady
Firemní ekologie
Chemické látky
Recyklace
Dostal už dvě ,nobelovky,

Chemik Karel Kolomazník celý život vymýšlí, jak využít zdánlivě bezcenné odpady...

Jeho technologii využívá továrna firmy Nike ve Vietnamu nebo nizozemská obuvnická firma ECCO. Český vědec Karel Kolomazník, který dnes působí na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně, totiž vymyslel, jak z koželužských odpadů odstranit karcinogenní sloučeniny chromu. Postup také umožňuje oddělit kvalitní bílkoviny a vyrábět z nich želatinu.

"Vše bylo promyšlené. Odstraněný chrom se znovu využíval v kožedělné výrobě," popisuje Miloš Jelínek, vedoucí vývoje společnosti Ateko, který s Kolomazníkem krátce po sametové revoluci technologii uváděl do praxe. Zařízení na rozklad koželužských odpadů postavili v areálu podniku Tanex v Hrádku nad Nisou. "Jezdili se na něj dívat zástupci firem z ciziny," říká profesor Kolomazník.

Právě za vývoj metody na "vychytávání" škodlivého chromu získal český vědec v roce 1998 švýcarskou cenu Rolex, o které se někdy mluví jako o "malé nobelovce". Uspěl jako vůbec první Čech. "Ze zhruba 2400 návrhů se vybíralo 15 laureátů," vzpomíná Kolomazník, který musel výsledky své práce obhajovat před porotou. Mimo jiné ji zajímaly ekonomické přínosy výzkumu. A v tomhle ohledu český vědec obstál. Loni v listopadu získal Karel Kolomazník za proměnu odpadů v bionaftu ocenění Česká hlava. I tomu se ostatně občas přezdívá "česká nobelovka".

Inspiroval ho Saturnin

Jako dítě snil o kariéře strojvůdce. "Chtěl jsem krotit velké stroje," říká Karel Kolomazník. Nakonec ale učitelé přesvědčili jeho otce, aby nadaného, ale velmi hubeného chlapce poslal raději na studia. Místo lokomotiv tak nyní s úspěchem řídí chemické reakce.

Studium chemie si Kolomazník vybral, protože ho přitahovaly exploze a bengálské ohně. Ostatně právě končila druhá světová válka a nebyl problém "zakopnout" o granát či pušku. O výbušninách se sice na Vysoké škole chemicko-technologické dozvěděl málo, ale zklamaný nebyl. Vrhl se na odpady.

"Mým vzorem je strýc František ze Saturnina, který umí 'z bezcenného svinstva s nepatrnými náklady vyrobit skvost'," vysvětluje svůj přístup Kolomazník s odkazem na Jirotkův humoristický román. Strýc František měl továrnu, ve které vytvářel své zlepšováky. Český chemik se mu vlastně v mnohém podobá - celý život přichází s nápady, jak zdánlivě neužitečné odpady ekonomicky vytěžit. "Nepovažuju se za vědce, spíše za dělníka vědy. Využívám vědecké poznatky při řešení náročných technologických problémů," podotýká.

Zlom v jeho kariéře nastal, když v roce 1984 odjel na stáž do Spojených států. Působil ve Výzkumném centru Ministerstva zemědělství federální vlády USA. Navázal cenné kontakty a vyzkoušel si práci v podmínkách, kdy nemusel týdny čekat na potřebné chemikálie. Do zámoří se později několikrát vrátil na kratší pobyty.

"Do výzkumného centra přijížděli zástupci firem a my jim pomáhali s aplikací technologií v praxi," vzpomíná. Tak se dostal třeba do koželužen v Mexiku nebo ve Vietnamu.

Rychlé pracovní tempo ve Spojených státech Kolomazníka nezaskočilo. "Byla to pohoda. Výzkumník se tam totiž věnuje pouze odborné práci, vše ostatní za něho dělají úředníci," srovnává podmínky v Česku a v zámoří.

Ačkoli si Karel Kolomazník rozhodně nechce stěžovat, českou vědu podle něho brzdí byrokracie. A konkrétní příklad? Vyúčtování pracovní cesty, kterou platil sponzor, se v USA vešlo na půl stránky. V případě projektu financovaného z evropských peněz však bylo nezbytné vytvořit elaborát o rozsahu 30 stran.

Vychoval si následovníky

Nyní český chemik rozjíždí další výzkumy. Vymyslel, jak z odpadů vznikajících při výrobě klobouků, tedy z králičí a zaječí srsti, vyrobit ekologické hnojivo.

Nápad testuje ve spolupráci s novojičínským podnikem Tonak. "Poloprovozní linku na výrobu ekologického hnojiva jsme spustili v lednu," říká předseda představenstva firmy Dalibor Andree s tím, že už evidují zájemce o hnojivo z Německa, kde je ho nedostatek.

A jakého svého úspěchu z poslední doby si Kolomazník váží nejvíce? "Podařilo se mi na univerzitě vychovat tým mladých nadšenců, kteří budou v mé práci pokračovat. Navíc už používají moderní postupy," říká.

AUTOR: Eva Hníková

Zdroj: EKONOM

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
25
11. 2020
25.11.2020 - Seminář, školení
hotel Olympik, sál Olymp, Praha
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí