Brusel omezí vývoz elektráren

Češi stavějí v cizině uhelné elektrárny a jejich části za desítky miliard. EU ale nyní chce pro méně účinné zdroje zakázat státní exportní financování.

Boj proti globálnímu oteplování může opět znepříjemnit život českému strojírenství. Evropská komise se chce připojit k iniciativě USA a po podpoře obnovitelných zdrojů nebo povinnosti některých firem kupovat si emisní povolenky chce omezit i vývoz "špinavých" uhelných elektráren. Těm by nově členské státy nesměly poskytovat podporu ve formě exportního financování. A české firmy, které jsou historicky v energetickém strojírenství velmi silné, by tak mohly přijít o miliardové zakázky.

Státní exportní pojišťovna EGAP, která Česko na jednání v Bruselu zastupuje, pojistila jen od roku 2010 vývoz energetického zboží za téměř 90 miliard korun. A uhelné elektrárny z toho měly činit téměř jednu čtvrtinu. I proto je pozice Česka poměrně jasná - jsme proti jakýmkoliv omezením.

"Podíl průmyslu na HDP je v ČR nejvyšší z celé EU a vysoký je také podíl vývozu průmyslových a energetických zařízení. Plošný zákaz podpory méně účinných elektráren by v ČR vedl k podstatnému omezení výroby několika klíčových průmyslových podniků, včetně desítek jejich subdodavatelů, a negativně by se odrazil v nezaměstnanosti v sektoru," říká šéfka komunikace EGAP Hana Hikelová.

Stop špinavému uhlí

Podle plánů Bruselu by nově neměly dostávat vůbec žádné exportní financování méně účinné uhelné elektrárny (tzv. podkritické). A i ty nejmodernější by měly mít výrazně zkrácenou dobu splatnosti úvěrů. Problém je, že většina světových elektráren přísná kritéria komise nesplňuje a i většina českých dodavatelů se zaměřuje na dodávky právě v této kategorii.

Na státní peníze a pojištění by si tak nesáhly například Vítkovice Machinery Group při svém dvanáctimiliardovém projektu uhelné elektrárny Adularya v Turecku, do další turecké elektrárny Elbistan by bez podpory EGAP nedodávaly ani firmy jako Alstom Brno, ZVVZ Milevsko, ČKD DIZ Praha, Škoda Praha nebo PBS Třebíč.

Nová pravidla by tak mohla tvrdě dopadnout například i na největšího tuzemského výrobce turbín - plzeňskou Doosan Škoda Power. Ta historicky dodávala podkritické bloky například do Číny, rozjednané zakázky má v Turecku, Kolumbii, Panamě a Chile.

"Podíváme li se na instalace, které dosud naše firma vyrobila a dodala, tedycelkem cca 55 tisíc megawattů výkonu, tak musíme konstatovat, že s výjimkou nového bloku v Ledvicích bychom se do nových pravidel nevešli," říká obchodní manažer firmy Pavel Kuch.

V Česku ano, v Africe ne

Česko by tak mělo zakázáno podporovat i export takového typu elektráren, které firmy stavějí na domácí půdě a nikdo s nimi nemá problém. Do podporovaných kategorií totiž nespadají ani nové zdroje ČEZ Tušimice a Prunéřov, se kterými se firma chlubí, kudy chodí. A to i přesto, že splňují kritérium BAT (nejlepší dostupná technologie), které EU dlouhodobě vyžaduje.

Jedinou elektrárnou, která by se do podpory ještě vešla, jsou tak zmiňované Ledvice. A ty plánuje ČEZ uvést do provozu až letos, se tříletým zpožděním.

"Náš kotel pro Elektrárnu Tušimice navíc plní i budoucí emisní limity platné od roku 2016, také proto jsme za něj získali zlatou medaili na Mezinárodním strojírenském veletrhu v roce 2012," říká Eva Kijonková z Vítkovic.

Podle asociace EPPSA, která zastupuje evropské dodavatele uhelných elektráren, je diskutabilní i očekávaný dopad nových omezení. V Evropě se totiž nové bloky pravděpodobně stavět nebudou, a proto se jedná o vývoz hlavně do rozvojového světa.

Asijské státy plánují jen v dalších pěti letech postavit nové zdroje o výkonu 275 gigawattů, to je asi 126 Temelínů. A jelikož v Asii i Africe vede cena nad ekologií, dá se očekávat, že bez levného financování budou tyto státy raději volit méně ekologické technologie, hlavně z Číny. "Pokud se k novým omezením nepřidají státy jako Čína, je to jen další donquijotský boj EU," komentuje dopady náměstek ministra průmyslu Pavel Šolc.

Evropská komise by nová pravidla ráda schválila do 10. února. Zatím ale není jasné, v jaké podobě. S Českem je proti úplnému zákazu financování například Slovensko, výhrady mají i Maďarsko, Německo nebo Rakousko. Naopak jakýkoliv kompromis odmítají Velká Británie či Belgie.

Právníci komise navíc nyní řeší další problém. Ještě totiž nemají jasno v tom, jestli bude pro schválení potřebná prostá většina, anebo souhlas všech států. V tom případě by mohlo Česko celý návrh vetovat.

AUTOR: Petr Lukáč
AUTOR-WEB: www.ihned.cz