zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

ČERNÉ SKLÁDKY Z POHLEDU ČIŽP

09.03.2015
Odpady
Šlendryján
ČERNÉ SKLÁDKY Z POHLEDU ČIŽP

Pojem ,,černá skládka" není v současné době žádným závazným právním předpisem definován...

Co je ,,černá skládka"


Pojem ,,černá skládka" není v současné době žádným závazným právním předpisem definován, což přináší řadu praktických problémů při řešení této problematiky. Za černou skládku, lze označit místo, kde jsou v rozporu se zákonem odloženy odpady a osoby, které na tato místa odpady odložily, nejsou známy, resp. jsou jen velmi obtížně zjistitelné. Typickým příkladem jsou bohužel všem dobře známá odlehlejší místa v okolí obcí, na kterých jsou odkládány nejrůznější druhy nejčastěji komunálního odpadu. Pod pojmem černá skládka si naopak nelze představit poměrně častou situaci řešenou ČIŽP, kdy je v místě k tomu neurčeném nakládáno s odpady, ovšem toto nakládání provádí soustavně jeden nebo více subjektů obvykle s konkrétním vztahem k tomuto místu nakládání (např. vlastník pozemku, nájemce, uživatel apod.). Také v tomto případě se jedná o neoprávněné nakládání s odpady, ovšem nejedná se o klasickou ,,černou skládku."

Důvody vzniku


Výskyt černých skládek závisí především na míře morální odpovědnosti naší společnosti (každého jednotlivce) vůči životnímu prostředí a do jisté míry i neslušnosti a aroganci panující mezi lidmi. Snaha některých lidí ušetřit náklady za legální způsob využití či odstranění odpadů bohužel v některých případech převáží nad ohleduplností vůči životnímu prostředí a slušnosti vůči svým spoluobčanům. Jedná se tedy o sociálně-ekonomický problém.

Prevence


Co se týká praxe, lze říci, že výskyt černých skládek je závislý na důsledném využívání preventivních a sankčních nástrojů.
Konkrétně mezi nejdůležitější preventivní nástroj prevence vzniku černých skládek patří správně nastavený obecní systém nakládání s odpady. Kvalitně nastavený systém odpadového hospodářství na území obce souvisí např. na vhodně stanovené provozní době sběrných dvorů obcí, systému svozu komunálních odpadů a s tím související výší poplatků atd. Zřízení kvalitního systému nakládání s odpady souvisí s vyššími finančními náklady na jeho zajištění, což klade ekonomické nároky na vedení obcí. Ty však v dobíhajícím programovém období OPŽP 2007-2013 mohly čerpat až 14 miliard Kč na zlepšení systémů nakládání s odpady a v novém OPŽP 2014-2020 si obce na zlepšení svého systému nakládání s odpady budou moci sáhnout až na 6 mld. Kč.

Kontroly a sankce


Podnikatelé: Zákon o odpadech dává kompetenci obecním úřadům kontrolovat, zda právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání (tedy podnikatelé) mají zajištěno využití nebo odstranění odpadů v souladu se zákonem o odpadech. Kontrolní kompetence vůči podnikajícím osobám jsou zákonem o odpadech dány dále obcím s rozšířenou působností, krajům a ČIŽP. Následná sankce po řádném prošetření správního orgánu, který jako první obdržel podnět k šetření, je v kompetenci ČIŽP. Pokud se na základě nezpochybnitelných důkazů prokáže neoprávněné odstranění odpadů podnikajícím subjektem na místě k tomu neurčeném, může ČIŽP ,,podnikateli" uložit za prokázaný správní delikt pokutu až do 50 mil. Kč.

Občané: Vůči nepodnikajícím osobám tedy občanům by kontrolu (projednávání případného přestupku) měly vést obce, jelikož se v případě, že ,,černou skládku" založí fyzická osoba (občan) nebo občan ukládá odpady mimo vyhrazená místa, jedná o přestupek, který přímo řeší zákon o přestupcích. Tento zákon stanovuje, že přestupku proti veřejnému pořádku se dopustí ten, kdo neoprávněně založí skládku nebo odkládá odpady mimo vyhrazená místa. Podle přestupkového zákona projednávají přestupky proti veřejnému pořádku právě obce. Za tento přestupek může obec uložit fyzické osobě pokutu až do výše 50 000 Kč. Taktéž zákon o odpadech dává kontrolní kompetenci vůči fyzickým osobám obcím.

Zdroj: MŽP

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí