zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Montánní archeologie na Českomoravské vrchovině

22.02.2015
Montánní archeologie na Českomoravské vrchovině



Základní charakteristika středověkého montánního regionu Českomoravská vrchovina: Zatímco montánně historický výzkum např. Kutnohorska na severním okraji moldanubika probíhá od počátku 20. století, archeologické poznání se zatím rodí až nyní. Archeologický výzkum Kutné Hory naráží na problém stavu zachování montánních památek v městském prostředí a problém fragmentarizace výzkumu. Dalším regionem je Čáslavsko. Regiony, kde byly od středověku dobývány polymetalické sulfidické rudy s obsahem olova a stříbra, a které jsou předmětem výzkumu našeho jihlavského pracoviště, jsou Havlíčkobrodský, Jihlavský a Pelhřimovský. První zmínky o hornictví naHavlíčkobrodsku pochází z let 1257-1281. K nejvýznamnějším lokalitám patři Utín - Stříbrné Hory, Přibyslav, Ovčín - Suchá - Sv. Kříž a Česká Bělá, kde byl vedle důlního areálu zkoumán profil potoka Březina. Nálezy mincí či závaži na lokalitě Buchberg u Utína naznačují, že i zde se nacházela zpracovatelská lokalita a hornické sídliště. Specifický areál, snad zaměřený na rýžovnictví zlata, byl zkoumán u Květinova na Perlovém potoce. Význam Havlíčkobrodska spočívá nejvíce ve výzkumu hutnišť, kterých je dnes známo již několik desítek.

Druhým revírem je jihlavský, kde nalezneme staré hornické práce na lokalitách Pfaffenhof, Rudný (Schatzberg), Bílý Kámen, Rounek, Staré Hory, Pístov, Sasov, Rančířov, Malý Beranov, mezi Dobronínem a Kamennou a mezi Třeští a Jezdovicemi. Nejdůležitější hydrothermálně mineralizovanou strukturou a prvořadým rudním ložiskem je starohorská dislokační zóna, na které ve 13. století vyrostla v severním úseku (tzv. Starohorský couk) hornická aglomerace Staré Hory. Málo rozšířenými památkami jsou štoly (sv. Jan Nepomucký u Hybrálce, Trpaslík a sv. Trojice, Beranovská dědičná, Kleinwerkl). Vodohospodářská díla zastupuje relikt tzv. Rantířovského náhonu z počátků 14. století, vedoucí po levobřeží ke Starým Horám. Hutniště jsou známa z povodí Bělokamenského potoka, archeoenvironmentálně jsou stopy úpravy rud zjištěny i na Koželužském potoce.

Málo poznaný je pelhřimovský rudní revír. K nejzachovalejším pozůstatkům středověké těžby patří šachetní pásma a štoly na úpatí Čertova hrádku u Rohozné, dobývky u Vyskytné nebo Branišova. Nové výsledky přinesl archeologický výzkum zpracovatelské lokality ze 13. století v poloze Cvilínek u Černova na Hornocerekvicku. V revíru Štěpánov nad Svratkou je výjimečným komplexem s úpravnami a sídlištěm lokalita Havírna, které se dostalo odborné pozornosti a kde průzkumy byly doplněny archivním studiem a dílčími analýzami hutnického odpadu. Méně pozornosti se dostává revírům či výskytům polymetalických rud menšího rozsahu a významu (např. okolí Měřína, Radlice, Dačicko). Jistá pozornost je věnována výzkumu středověké exploatace zlata na Pelhřimovsku. Vedle kutišť a rýžovišť jako např. Zlátenka, Štůlny, Trucbaba, U havíře, stojí za zmínku dolní tok Petrovického potoka s jeho přítoky se sejpy a dobývkami na svazích či rýžoviště na břehu Želivky u vodního díla Vřesník. Významně pokročil výzkum v revíru Hory - Předín - Želetava - Opatov.

Více na:http://www.archaiabrno.cz/home_cs/?acc=montanni_archeologie

ZDROJ: archaiabrno.cz
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí