zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Podle posledních statistik přibyly stromy u silnic na Pardubicku, celostátní úbytek však pokračuje

21.02.2015
Doprava
Příroda
Podle posledních statistik přibyly stromy u silnic na Pardubicku, celostátní úbytek však pokračuje

Na 166 tisíc vzrostl v Česku počet stromů, které od roku 2003 zmizely od silnic druhých a třetích tříd. Náhradou za ně silničáři vysadili jen necelých sto tisíc (1). Jen v roce 2013 šlo k zemi skoro šestnáct tisíc stromů. Vyplývá to z dat, které Arnice poskytly krajské silniční správy. Nevládní organizace také vyzývá, aby silničáři dbali na ošetřování stromů lemujících silnice. Zajistí tak nejen bezpečnost provozu, ale zároveň stromům u silnic prodlouží život (2).

V roce 2013 byla nejlepší situace v krajích Pardubickém a Olomouckém. V obou krajích více sázeli, než káceli, na Pardubicku dokonce na každé dva vykácené stromy sedm nových zasadili (3). Z pohledu posledních deseti let pak ocenění zaslouží kraje Středočeský a Moravskoslezský. K nejhorším dlouhodobě patří silniční správy v krajích Libereckém a Královéhradeckém, kde počet vykácených stromů převyšuje výsadbu více než desetinásobně.

Infografika s údaji o kácení a vysazování stromů podle krajů za rok 2013 i celé sledované období 2003-2013 je přílohou této TZ. Podrobnější údaje jsou pak na webu arnika.org

,,Uvědomujeme si finanční náročnost sázení stromů, protože peníze jsou potřebné jak na samotné sazenice, tak na kvalitní péči zejména v prvních letech po vysazení. Arnika se na poslední konferenci o alejích se silničáři shodla, že je nutné jednat se zodpovědnými ministerstvy a peníze najít. Bez odborné péče jak po výsadbě, tak v průběhu života stromů, není možné zajistit požadovanou bezpečnost a zdravotní stav stromů, ani ekologické a estetické funkce, které v krajině stromy plní," komentuje statistiky vedoucí kampaně Zachraňme stromy RNDr. Marcela Klemensová z Arniky.

Nevládní organizace také apeluje na obce a úředníky, kteří rozhodují o žádostech správců silnic o kácení, aby vždy důsledně prověřovali všechny aspekty kácení. V případě nejasností se mohou obrátit s žádostí o metodickou pomoc na úřady vyšších stupňů nebo správy chráněných krajinný oblastí (4). Stromy v krajině totiž nemají jen estetickou funkci, slouží také řidičům a významná je jejich funkce ekologická (5).

,,Jako problém vnímáme zejména fakt, že povolení ke kácení neobsahuje žádná kompenzační opatření, jako je například náhradní výsadba. Ideální by byla opět na místech původních stromů, pokud tomu ale brání bezpečnostní předpisy, je možné hledat vhodné pozemky i mimo okolí komunikací. Nelze samozřejmě jen tak vysázet stromy na soukromém majetku, s vlastníky je možné vyjednat souhlas, případně najít plochy na pozemcích obce, okolních obcí, kraje nebo státu," dodává mluvčí Arniky Vratislav Vozník.

Všech 166 tisíc stromů, které byly v letech 2003-2013 vykáceny, by mohly oboustranně lemovat cestu z Prahy do Istanbulu. Důležitý je však také dlouhodobý poměr mezi vykácenými a vysázenými stromy. Nejlepších hodnot dosahují kraje Moravskoslezský a Středočeský - silničáři více stromů vysadili, než pokáceli. Není však jasné, zda stromy zasadili opět okolo silnic nebo na úplně jiná místa (1). Některé z krajů také neposkytly kompletní informace o kácení a vysazování stromů.

,,Desítky let, už od doby nástupu komunismu, se o aleje nikdo nestaral. V posledních dvou dekádách jsme pak svědky stavu, kdy namísto potřebné péče dochází ke kácení zanedbaných, ale krásných stromů okolo cest. Přitom už před lety Arnika nabídla krajům návrh koncepce (6), jak se o aleje starat, přišla i s návrhem opatření, jak zvýšit jejich bezpečnost. Aleje v krajině, tedy i okolo silnic, mají přínosy jak pro přírodu, tak pro lidi včetně motoristů. Stromy potřebují především péči, je nutné aleje chránit, obnovovat a rozvíjet koncepční přístup, což se zatím daří jen v některých krajích," dodává mluvčí Arniky Vratislav Vozník.

Pozitivním příkladem mohou být silničáři z Vysočiny. Silniční správa už zpracovala několik úspěšných žádostí o granty z prostředků EU a odborně ošetřila řadu historických alejí (7, 8). Dotačních titulů využívají také silničáři v Pardubickém (9) a Moravskoslezském kraji, jimž se podařilo vrátit tisíce stromů zpět ke komunikacím. Zdá se, že i v několika dalších krajích se situace obrací k lepšímu a silniční správy začínají zavádět postupy a hledat peníze pro výsadby alejí. Ve statistikách se to ale projeví vždy s mírným zpožděním. Podle našich informací se například v roce 2014 více sázelo a méně kácelo také v Jihomoravském kraji.

K dalším způsobů, jak je možné ochránit stromy okolo cest a zároveň účastníky silničního provozu, patří hlavně pravidelné odborné ošetřování stromů, snížení maximální rychlosti v aleji nebo zavedení nové výstražné značky ,,Pozor, projíždíte alejí" - podobně, jako je tomu v sousedním Německu. Návrhy k přírodě šetrných opatření má Arnika na svém webu (2) a zpracovala i Koncepci stromořadí v české krajině, které je rovněž ke stažení (6) a byla zaslána všem příslušným ministerstvům a krajům.

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
31
10. 2017
31.10.2017 - Seminář, školení
Praha, ČVÚT
INISOFT s.r.o.
14
11. 2017
14.11.2017 - Seminář, školení
Liberec, INISOFT s.r.o.
INISOFT s.r.o.
15
11. 2017
15.11.2017 - Seminář, školení
Praha, hotel Globus
INISOFT s.r.o.
16
11. 2017
16.11.2017 - Seminář, školení
Olomouc, ibis Olomouc Centre
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí