Energetika Jižní Koreje

Korejská republika patří po stránce klasických energetických zdrojů k nejchudším zemím v Asii (de facto nemá zdroje ropy a plynu, zásoby uhlí jsou malé a málo kvalitní, vodní zdroje jsou velmi omezené). Současně díky rozvinuté ekonomice a rostoucí poptávce domácího průmyslu se řadí mezi největší spotřebitele energie a dovozce nerostných surovin. KR je 5. největším dovozcem ropy na světě a významným importérem LNG a uhlí. V této souvislosti se KR orientuje na obnovitelné zdroje energie a prosazuje tzv. ,,zelenou politiku" (Green New Deal-GND), tj. udržitelný hospodářský růst založený na rozvoji obnovitelných energetických zdrojů (včetně podpory jaderné energetiky) a ochranu životního prostředí (KR je na 9. místě na světě v objemu emisí oxidu uhličitého). Díky mnohamiliardovým investicím do vývoje a výzkumu jaderné energetiky a rovněž úspěšným zahraničním projektům na výstavbu jaderných elektráren (v SAE, v jednání Turecko, Brazílie a JAR)) se KR v poslední době zařadila do exkluzivní klubu pěti světových vývozců jaderné technologie.

Energetické zdroje. Obecně lze říci, že KR je silně závislá na dovozu surovin pro výrobu energie, neboť méně než 20 % spotřebované energie pokrývá z vlastních zdrojů. Přitom poptávka ze strany domácího průmyslu a téměř 50 mil. obyvatel neustále roste (korejská ekonomika je 4. největší v Asii a 13. na světě).

Hlavním dodavatelem elektrické energie v KR je Korea Electric Power Corporation (KEPCO). V roce 2010 bylo vyrobeno v KR celkem 474,660 GWh elektrické energie, z toho připadlo 66 % na tepelné elektrárny (uhlí, ropa, plyn, kombinovaný cyklus), dále 31 % na jaderné elektrárny, 1,4 % na vodní elektrárny a 0,8 % na energii z obnovitelných zdrojů. Spotřeba energie na obyvatele je v KR o něco vyšší než činí průměr v členských zemích OECD (4680 kWh resp. 4720 kWh).

KR je pátým největším dovozcem ropy na světě a sedmým největším spotřebitelem. Ropa i přes svůj klesající podíl zůstává v současné době i nadále nejvýznamnějším surovinovým zdrojem pro výrobu energie v KR. Naopak roste podíl zemního plynu, uhlí a obnovitelných zdrojů (jádro, větrná energie).

Ačkoli se KR soustředí na průzkum a těžbu ropy a zemního plynu v zahraničí, probíhají i domácí průzkumy ropných nalezišť v oblasti ostrova Jeju, Ulleungu (kde je i jediné funkční naleziště zemního plynu s produkcí 18 Bcf plynu (1,5 % spotřeby) a na pobřeží Žlutého moře. Z korejské strany se na nich podílí státní KNOC.

Domácí rezervy uhlí činí149 mil. tun (MMst). Roční spotřeba dosahuje 120 MMst. Vzhledem k tomu, že lokální roční těžba dosahuje sotva 3 MMst, je KR silně závislá ve své spotřebě na dovozu (je 2. největším dovozcem uhlí na světě). Hlavními dodavateli uhlí do KR jsou Austrálie a Indonésie. Více než polovina uhlí je určena pro tepelné elektrárny.

Z hlediska struktury dovozu připadá na ropu více než 45 % celkového objemu dovozu, na uhlí 25 % a na plyn 15 %. Tabulka dovozu jednotlivých zdrojů viz příloha.

Vzhledem k absenci surovinových zdrojů KR nepatří mezi jejich exportéry, nýbrž dovozce. Řadí se na 5. místo v žebříčku největších světových importérů ropy, 2. místo v dovozu uhlí a rovněž LNG. Dovážená ropa je určena nejen pro domácí spotřebu (výroba energie, pohonných hmot a ropných derivátů), ale především pro export s vyšší přidanou hodnotou ve formě ropných produktů. Díky velmi moderním a ekologickým technologiím, které se používají ke zpracování ropy v korejských rafinériích, dosahuje vývoz ropných produktů z KR do světa v hodnotovém vyjádření úrovně exportu automobilů (cca 30 mld. USD). Vývoj exportu viz. příloha.

Infrastruktura energetiky. KR má více než80 mil. kW instalovaného energetického výkonu. Na celkové domácí výrobě energie v objemu 474 GWh se podílejí tepelné elektrárny 64 %, jaderné elektrárny 34 %, vodní elektrárny 1,4 % a obnovitelné a ostatní zdroje 0,8 %. V současné době je kladen největší důraz na rozvoj jaderné energetiky. Vzhledem k zásadnímu nedostatku přírodních energetických zdrojů je jaderná energetika považována v KR do budoucna za jeden z hlavních činitelů ekonomického rozvoje a energetické nezávislosti země. KR považuje jadernou energetiku za stejně příznivou životnímu prostředí, jako jsou větrné a sluneční energetické zdroje. Jaderná energetika je navíc považována i za jeden z hlavních pilířů proexportní politiky.

Tepelné elektrárny (podíl na celkové výrobě elektřiny činí 64 %). Výroba elektrické energie v roce 2010 v tepelných elektrárnách dosáhla objemu 315,608 GWh, což představuje 66 % veškeré vyrobené elektřiny v zemi v loňském roce. Největší podíl loni připadl na výrobu elektřiny z ropy (40 %), uhlí (18) a LNG (8 %). Hlavním dodavatelem tepelné energie v KR je Korea Electric Power Corporation (KEPCO), která kontroluje i 5 regionálních dodavatelů - Korea East-West Power, Korea Midland Power, Korea South-Eastern Power, Korea Southern Power a Korea Western Power. KOGAS zajišťuje dovoz zkapalněného zemního plynu (LNG) pro generátory poháněné plynem či pro elektrárny na kombinovaný cyklus. Dovoz uhlí do KR se orientuje především na živinné uhlí a antracit. V zemi je 8 velkých tepelných elektráren.

Jaderné elektrárny (34 %). V roce 2013 bylo v KR vyrobeno v jaderných elektrárnách 148,596 GWh elektrické energie. V činnosti je v současné době 20 jaderných reaktorů (4 jaderné elektrárny mají výkon 17 716 MW, což znamená, že vyrábí více jak 31 % veškeré energie KR a pokrývají 40 % celkové energetické spotřeby země). První jaderná elektrárna byla uvedena do provozu v roce 1977 (Kori Number One u Pusanu). Podrobný přehled jaderných elektráren včetně mapy jejich umístění je v příloze. Podle posledních dostupných informací je nyní ve výstavbě dalších deset bloků: jedná se o rozšíření kapacity stávajících 3 jaderných elektráren s celkovou kapacitou 12 400 MW.

Vodní elektrárny (1,4 %). V zemi dnes existuje celkem 27 vodních elektráren, které se podílejí na celkové výrobě energie 1,4 %, což představuje 6,472 GWh. Hlavním výrobcem vodní energie je Korea Hydro & Nuclear Power Ltd. Přehled sedmi největších elektráren a jejich umístění na mapě je v příloze.

Obnovitelné a jiné zdroje energie (0,8 %). Korejská vláda vroce 2008 rozhodla o podpoře investic do obnovitelných zdrojů energie (OZE) s cílem snížit závislost domácího energetického sektoru na dovozu ropy. Hlavní prioritou se stala výroba elektřiny ze sluneční energie a biomasy, a dále rozvoj větrných elektráren. Loni 2 solární a 1 větrná elektrárna vyrobily 3,984 GWh elektřiny, což představuje podíl 0,8 % na celkovém objemu vyrobené elektřiny v roce 2010. Rozvoj OZE je začleněn do plánu GND a současná vláda si vytyčila jejich budoucí rozvoj, a to nejen z hlediska domácí výroby pro korejský trh, ale i jako potenciálně důležitý exportní produkt především do méně rozvinutých zemí v regionu či v Africe a Latinské Americe. Jednou z priorit v rámci OZE je větrná energie. Na základě poptávky vlády korejské průmyslové koncerny Hyundai Heavy Industries a Daewoo Shipbuilding and Marine Engineering připravují výstavbu větrné farmy o výkonu 2500 MW (celkem 500 větrných turbín) na pobřeží Žlutého moře. Hodnota kontraktu je 9,2 mld. USD. Dokončen má být v roce 2019.

Rafinérie ropy. KR má jedny z nejmodernějších a největších zpracovatelských kapacit ropy na světě. Ropa se dováží tankery především z arabských zemí (Saúdská Arábie (27 %) a SAE (14 %) a Kuvajt (13 %). Denní spotřeba ropy v KR činí více než2 mil. barelů (bbl/d). Tímto objemem se řadí na 10. místo na světě z hlediska denní spotřeby. V současné době je v KR 9 rezervních zásobníků ropy s celkovou kapacitou 139 milionů barelů. Cílem vlády je navýšit kapacitu ropných rafinérií na 130 % celkové roční spotřeby ropy. Současná kapacita destilačních ropných jednotek (CDU-crude distillation unit) činí 2 875 000 b/d (což je více než činí domácí spotřeba ropy). Podrobný přehled je v příloze společně s mapou ropovodů na území KR včetně tankerů a přečerpávacích stanic. Podle odborných studií jsou korejské rafinérie nejen největší na světě, ale i nejekologičtější díky využití nejmodernějších zpracovatelských technologií. V KR je vnitrozemní ropovod DOPCO (Daehan Oil Pipeline Corporation).

Stát zajišťuje státní rezervy ropy prostřednictvím Korea National Oil Company (KNOC), a to v objemu 90-denní spotřeby. Zpracování ropy je 100%-ně v rukách soukromého sektoru, a to společností SK Energy (a její dceřiná společnost SK Innovation tvoří 2. největší rafinérii na světě), GS Caltex (3. největší rafinérie na světě, která plánuje založit továrnu v ČR), S-Oil Corp. a Hyundai Oilbank. Zpracovatelská kapacita korejských rafinérií je2,5 mil. bbl/d ropných produktů (mezi 10 největšími rafinérie světa jsou 3 korejské).

Zemní plyn. Vzhledem k tomu, že do země nevede žádný mezinárodní plynovod, KR je plně odkázána na dovoz LNG prostřednictvím tankerů z Kataru, Malajsie, Omanu a Indonésie. Roční spotřeba činí více než 1204 mld. kubických stop plynu. Podle dostupných údajů činí celková skladovací kapacita zemního plynu v KR6,12 mil. kilolitrů v 46 zásobnících. Čtyři velké zpracovatelské plynárenské závody na znovu zplyňování zkapalněného plynu mají roční kapacitu 2563 mld. kubických stop plynu (tři z nich s podílem 95 % na trhu kontroluje KOGAS, jehož největším akcionářem je stát (27 %) a státní KEPCO (25 %). KOGAS spravuje rovněž národní síť plynovodů v délce1726 mil. Údaje o rozmístění plynovodů, vývoj spotřeby, zásob a dovozu zemního plynu je v časové řadě od roku 2001 jsou uvedeny v příloze společně s údaji o počtu výrobních kapacit a jejich technické specifikaci (skladovací kapacita, délka potrubí atd.).

Dovoz především LNG zajišťuje převážně státní Korea Gas Company (Kogas). Ostatní společnosti v sektoru jsou vlastněny rovněž státem nebo v nich má stát majoritní podíl.

Výroba a distribuce tepla. V KR existuje 5 různých typů výroby a distribuce tepla, a to (i) kombinovaná elektrárna a výrobna tepla (ii) paroteplárny, kde pára vyrobená v bojleru postupuje přes výměník tepla a je distribuována ve formě teplé vody, (iii) výměníky tepla, kde je teplá voda vyráběna za použití páry za pomocí elektrárny či bojlerůu, (iv) zásobníky tepla, kde se skladují přebytky teplé vody a (v) teplovody. Největší teplárenskou společností je Korea District Heating Corporation (KDHC, mimochodem dle statistiky největší regionální teplárna na světě) , kteráý zajišťuje teplo pro Soul a Tegu.

Vzhledem k závislosti KR na dovozu energetických zdrojů (a především ropy) vláda prosazuje politiku velmi aktivní zahraniční investiční expanze. Růst ceny ropy na zahraničních trzích bezprostředně negativně ovlivňuje bilanci zahraničního obchodu země a ceny domácí výroby pro finální odběratele - tj. průmysl i obyvatele (podobně je tomu u cen surovin zejména pro elektronický průmysl).

Energetická politika KR je proto zaměřena na posilování a rozšiřování vlastních energetických kapacit (z obnovitelných zdrojů prostřednictvím politiky GND). S cílem posílit vlastní energetickou bezpečnost do budoucna KR rovněž aktivně investuje do průzkumu a těžby ropy a zemního plynu v zahraničí (ve více než 13 zemích Asie, Afriky a Latinské Ameriky). Vláda nedávno definovala tzv. diplomacii nerostných surovin, která předpokládá státní investice do koupě podílů v už existujících surovinových nalezištích či financování vlastního průzkumu a těžby v zahraničí ve spolupráci s místním partnerem. V rámci budování ,,Energy Cooperation Network" se KR v poslední době zaměřila na státy Střední Asie (Uzbekistán, Kazachstán, Ázerbájdžán a Turkmenistán), země Blízkého východu (Katar, Turecko a Kuvajt) a vybrané státy Latinské Ameriky (Kolumbie, Peru, Bolívie a Brazílie). V počáteční fázi jednání jsou třístranné rozhovory o vybudování plynovodu z Ruska do KR přes území KLDR. V rámci GND současně vláda plánuje investovat do OZE do roku 2015 více než 35 mld. USD s cílem dosáhnout do 5 let exportu elektřiny v objemu min. 30 mld. USD ročně.

ZDROJ:Businessinfo.cz