zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Co se bude dít v případě nedostatku zemního plynu

05.03.2015
Energie
Co se bude dít v případě nedostatku zemního plynu

Spotřeba zemního plynu v České republice je dnes kolem osmi miliard kubických metrů, což znamená, že v posledních letech spotřeba tohoto paliva v podstatě neustále klesá. Plyn je nezbytný pro řadu podniků, ale zejména domácnosti ho v posledním období spíše opouštějí ve prospěch jiných druhů topení či ohřevu vody. Více než 60 procent plynu se spotřebuje v topné sezóně.

Co bychom dělali v případě, že by se dodávky zastavily? Jaké jsou naše zásoby? Vlastní těžba pokrývá necelé jedno procento roční spotřeby. Na území ČR je v tuto chvíli osm velkokapacitních zásobníků, ve kterých je celkem kolem tří miliard kubíků. Významná část z těchto zásob sice nepatří českým obchodníkům a je určena pro zahraniční trhy, především Německo, i přesto má naše země dostatečné kapacity na to, aby přestála bez dodávek zvenčí nejméně několik týdnů.

Česká republika je na tom navíc poměrně dobře s diverzitou dodávek plynu. Máme spojení nejen z Ruska, ale i ze západních plynovodů, a tak je prakticky nemožné, že bychom přišli o úplně všechny dodávky této suroviny ze zahraničí. Máme kontrakt s Norskem na dodávky cca tří miliard kubíků ročně, které by k nám proudily přes Německo. Úplné odstavení ruských dodávek by neznamenalo, že nebudeme mít vůbec žádné dodávky plynu ze zahraničí. Určitě by došlo k významnému zvýšení cen plynu na spotovém trhu, a to i o stovky procent během dní. Tak jako v roce 2009.

Stát má pro podobné případy připravený plán, který rámcově určuje energetický zákon a přesně vyhláška MPO ČR (číslo 344/2012). Odběrové stupně se vyhlašují pomocí veřejnoprávních médií. Stát může vyhlásit libovolný stupeň bez předchozího vyhlášení stupně nižšího. Mohli bychom tedy v takovémto případě rovnou ,,přeskočit" přímo k zavírání kohoutů.

Stát, respektive dodavatelé plynu na jeho pokyn mají během stavu nouze právo omezit či přerušit sjednanou přepravu nebo distribuci plynu a sjednanou dodávku plynu libovolnému zákazníkovi. Nejprve dojde ke snížení dodávek, postupně začnou dodavatelé některé odběratele odpojovat.

Všichni zákazníci jsou rozděleni do celkem osmi skupin, jež mají při dodávkách různou prioritu. V první skupině jsou např. pouze větší odběratelé (nad 630 MWh), kteří mohou zcela či částečně využívat jiné palivo. Poslední skupinou jsou tzv. ,,chránění zákazníci", jako domácnosti, teplárny, zdravotnictví, hasiči, provozovatelé MHD a další složky nutné pro běžné fungování státu.

Co hlásili v rozhlase

Většina si ještě pamatuje hlášení Československého rozhlasu: Odběr zemního plynu i svítiplynu podle I. odběrového stupně a I. otopové křivky. Co ale znamenalo?

Odběrové stupně byly určeny pro podniky užívající plyn ve výrobě a byly tři. Při prvním se odebíralo podle smluv, při druhém maximálně do poloviny smluvních objemů, při třetím se mohlo odebírat jen tolik, kolik bylo minimálně zapotřebí.

Otopové křivky byly pro zákazníky používající plyn pro vytápění. První byla podle smluvních objemů, druhá omezovala odběr většiny podnikových uživatelů na 85 procent, obyvatelstvo nebylo dotčeno. Třetí odběrová křivka umožňovala topení v plné výši jen obyvatelům, dalším uživatelům maximálně do 70 % smluvních objemů.

ZDROJ: www.svetplnyenergie.cz, kráceno

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí