zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Těžaři nabízí uhlí za limitem

02.04.2015
Geologie
Šlendryján
Těžaři nabízí uhlí za limitem

Severní energetická objíždí teplárny a uzavírá s nimi smlouvy na uhlí za těžebními limity. Může to být dobrý argument pro jejich prolomení.

Vedení Severní energetické (Sev-En) přišlo s originálním způsobem lobbingu za prolomení těžebních limitů. Aby mělo pádný argument, že hnědé uhlí bude potřeba, objíždí jeho zástupci již několik měsíců teplárenské firmy i obce, kterým zdroje patří, a nabízí jim dlouhodobé kontrakty. Jedná se přitom o smlouvy o smlouvě budoucí na uhlí z Lomu ČSA, které leží za územními limity a není jasné, jestli se vůbec bude těžit.

O tom, zda se budou prolamovat limity, se nyní v Česku vede bouřlivá debata. Ministerstvo průmyslu přišlo se třemi scénáři, jak se zásobami uhlí za limity naložit. Tyto scénáře ale nepodpořilo žádnou ekonomickou analýzou, takže se nyní teprve zpracovává. A argument, že Sev-En má na uhlí za limity zákazníky i po roce 2020 či 2025, by tak mohl v debatě hrát důležitou roli.

Lobbing, či průzkum trhu?

Firma Sev-En oslovování tepláren a obcí připouští. "Jednáme se všemi, u nichž víme, že jim mohou v blízké budoucnosti chybět dlouhodobé kontrakty na hnědé uhlí. Jde o naše zákazníky i zákazníky Severočeských dolů či Sokolovské uhelné," říká Luboš Pavlas ze Severní energetické (dnes je oficiálně členem představenstva Elektrárny Chvaletice, která pod Sev-En patří).

Pavlas, jenž teplárny sám oslovoval, má v energetice velmi bohaté zkušenosti a kontakty - šéfoval Pražské teplárenské, vedl dceru ČEZ v Bulharsku a před jeho rozdělením šéfoval také Czech Coalu Pavla Tykače.

Podle Pavlase ale nejde ani tak o lobbing, jako spíš o průzkum trhu. "V Česku neexistují komplexní analýzy. A naše úvaha tak vycházela z toho, že ten, kdo může říct, jestli je, nebo není uhlí potřeba, je potenciální zákazník," tvrdí s tím, že firmám a obcím nabízí především smlouvy o smlouvách budoucích. Ty obsahují i klauzuli, že pokud nebude o prolomení limitů rozhodnuto v určité době, smlouvy se ruší.

"Už nás oslovili, myslím, že to bylo někdy v únoru, a ta možnost dalších dodávek nás zaujala," potvrzuje Zdeněk Duba, šéf firmy Veolia Energie ČR (dříve Dalkia), která nyní odebírá uhlí hlavně ze Severočeských dolů firmy ČEZ. Jednání podle něj proběhla letos v únoru. "Souhlasili jsme, že uděláme nějakou dohodu o potvrzení našeho zájmu nebo smlouvu o smlouvě budoucí. Zatím ale nic konkrétního podepsaného nemáme," doplňuje Duba.

Podobná situace je i v Plzni. "Ano, jednali jsme s nimi. Beru to spíše jako příslib, zatím nemůžeme mít záruky, že se tam bude opravdu těžit," říká šéf Plzeňské teplárenské Tomáš Drápela. "Samozřejmě vím, že je to navázané na prolomení limitů. O tom se s námi ale dnes nikdo nebaví. A pokud budu mít smlouvu na odběr a někdo se mne zeptá, zda jsem pro prolomení, tak samozřejmě řeknu, že ano, jsem," podotýká.

Limity padnou spíš jen v Bílině

Hlavní otázkou debaty ohledně prolomení limitů zůstává, kde a zda vůbec je potřeba hranice těžby posouvat. Limity omezují těžbu hlavně v Dole Bílina (patří Severočeským dolům, tedy ČEZ) a ČSA (Sev-En). A jestliže se budou limity prolamovat, záleží, zda jen v Bílině, nebo i v Lomu ČSA. Tam dochází k pomalému útlumu těžby, která by měla kvůli limitům skončit okolo roku 2022. Zastánci pokračování těžby hovoří hlavně o potřebě uhlí pro české teplárenství, negativně by se ukončení činnosti Lomu ČSA promítlo i do nezaměstnanosti. Nejpádnějším argumentem pro odpůrce je naopak nutnost zbourání Horního Jiřetína a Černice, těžba by se dotkla i chemického závodu Unipetrolu.

Mezi politiky (ale jako kompromis ji přijali už i někteří ekologové) se jako pravděpodobnější varianta jeví prolomení limitů jen v Dole Bílina. Nebudou se bourat žádné obce a budoucí zisky obohatí státní pokladnu i skrze dividendy, které každoročně státní kase vyplácí společnost ČEZ.

Podle miliardáře Petra Pauknera, který je největším obchodníkem s uhlím v Česku, navíc dodávky z Bíliny vyřeší i případné budoucí nedostatky této komodity pro české teplárny. "S uhlím ve velkém obchoduji, znám všechny větší kontrakty v této zemi. A z toho mi vychází, že dodávky z ČSA jsou z pohledu českého teplárenství malé a rozhodně zastavení těžby neohrozí jeho budoucnost," říká v rozhovoru pro HN. Podíl ČSA na spotřebě teplárenství je podle jeho propočtů jen okolo 5,5 procenta a zahrnuje prakticky jen teplárny ve Strakonicích a Otrokovicích.

To se ale pochopitelně nelíbí Pavlasovi ze Severní energetické. "To není pravda, teplárenství dodáváme víc a to číslo můžu rozporovat. Musíte sem započíst také průmyslové teplárny, které vytápí i okolní domácnosti. Například energetiku Třinec nebo Mondi Štětí. Máme rovněž více kontraktů s různými obchodníky, kteří uhlí přeprodávají třetím stranám," argumentuje Pavlas.

Nezávislá analýza, která by tyto názory rozsoudila, ale stále chybí.

Rozhovor s Petrem Pauknerem si přečtěte na iHNED.cz

38,3 mil. tun
uhlí se vytěžilo loni v Česku. Je to pokles o 5,5 %.

3,3 mil. tun
uhlí byla loňská těžba Severní energetické, hlavně v Lomu ČSA.

AUTOR: Petr Lukáč
AUTOR-WEB: www.ihned.cz

Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí