Energetické strojírenství zabředlo v insolvencích

Vítkovice, Doosan Škoda Power, Chladicí věže Praha, Modřany Power. Čtyři známí dodavatelé zařízení pro energetiku v posledních týdnech čelí návrhům na insolvenci. Některé sice mají spíše spekulativní či šikanózní povahu, to však nic nemění na faktu, že v Česku tradiční a věhlasný obor energetického strojírenství čelí krizi. Kde leží příčiny této krize? Nízké ceny elektřiny na burzách způsobily, že energetické společnosti zastavily investice. Program společ- nosti ČEZ zaměřený na obnovu uhelných elektráren se letošním rokem uzavírá a záměr dostavby dvou jaderných bloků v Temelíně skončil proza- tím u ledu.

K tomu všemu je třeba přičíst faktickou ztrátu ruského trhu, na kterém v minulých letech úspěšně expandovala řada českých dodavatelů investičních celků včetně energetických staveb. "Přišli jsme nenávratně o projekty v celkové sumě 120 milionů eur, přičemž v Rusku to bylo 90 milionů eur a na Ukrajině 30 milionů eur," přiznává generální ředitel ČKD Group Jan Musil.

Další ruští zákazníci svoje plány odložili o rok či déle do budoucnosti. Hodnotu takto odložených kontraktů Musil odhaduje na 330 milionů eur, v přepočtu na koruny se jedná o devět miliard. Výpadek v dodávkách na východoevropské trhy přiznávají i další oslovené podniky.

Insolvence zřejmé i pochybné

Máme záporný vlastní kapitál -294 milionů korun, ztráta za loňský rok dosáhla 124 milionů, u osmi firem máme dluhy více než tři měsíce po datu splatnosti. Tyto nepříjemné skutečnosti uvedlo představenstvo firmy Chladicí věže Praha v návrhu na zahájení insolvenčního řízení. Nyní chce od soudu získat svolení k reorganizaci podniku.

Vlastníkem zmíněné firmy, dodávající chladicí věže pro uhelné a jaderné elektrárny, je ruský Atomenergomaš. Tady se ukazuje, že ruský vlastník není pro české podniky výhodou. Prosperitu ani očekávaný přístup na nové trhy mnohdy nezajistí. Do existenční krize se dostaly i další podniky s ruskými majiteli, připomenout stačí osudy plzeňské slévárny Pilsen Steel a ostravské ocelárny Evraz Vítkovice Steel.

O přežití bojuje také pražský výrobce potrubí pro elektrárny Modřany Power, jenž náleží do skupiny CTY Group slovenských miliardářů Ladislava Krajňáka a Juraje Kamaráse. Od loňského října čelil čtyřem návrhům na prohlášení insolvence, všechny čtyři však soudci zamítli.

Ten poslední zamítl Městský soud v Praze na konci března s odůvodněním, že navrhovatel - firma Teka Stavby - nedoložil skutečnost, že by se modřanský výrobce potrubí nacházel ve stavu úpadku.

Na zaslané dotazy vedení firmy Modřany Power nereagovalo. Z posledních zveřejněných finančních výsledků je nepříznivý vývoj zřejmý. Tržby klesly z 2,3 miliardy korun v roce 2012 na 1,6 miliardy korun o rok později. Předloňské hospodaření podnik uzavřel se ztrátou 1,3 milionu korun.

Naopak plzeňský Doosan Škoda Power (DŠP) patří mezi nejúspěšnější a nejziskovější strojírenské společnosti v tuzemsku, jeho výdělek po zdanění se dlouhodobě pohybuje nad hranicí jedné miliardy korun za rok. Navzdory tomu všemu čelil insolvenčnímu návrhu také.

Řízení u soudu inicioval dříve zmíněný podnik Modřany Power, který se domáhal proplacení údajných pohledávek v souhrnné výši 44 milionů korun. Ty měly vzniknout při dodávkách do tušimické a ledvické elektrárny, kde Modřany Power vystupovaly v roli subdodavatele DŠP.

Krajský soud v Plzni návrh na prohlášení insolvence 24. března, tedy po pěti dnech od podání, zamítl. Modřany Power neprokázaly, že by ziskový výrobce turbín měl být v platební neschopnosti. Podle vyjádření DŠP se zjevně jednalo o šikanózní návrh a vedení firmy zváží právní kroky proti navrhovateli.

V řádu dnů smetl soud také návrh na vyhlášení insolvence na ostravský holding Vítkovice ovládaný Janem Světlíkem. Příčinou sporu byla zhruba půlmilionová pohledávka, kterou přihlásila firma Carnefix. Za celým sporem je třeba hledat dlouhodobě nepřátelské vztahy mezi severomoravskými průmyslníky, jmenovitě mezi Světlíkem a Danešem Zátorským, který ovládal či stále ovládá firmy VOKD, Unibon a Job Air.

Výše sporné částky je ve srovnání s 19miliardovým loňským obratem Vítkovic spíše úsměvná. "Jedná se o čistě šikanózní návrh, za kterým stojí tajně pan Zátorský s Karlem Komárkem za zády. Je to prostě 86. opruz v řadě," vyjádřil se Světlík pro Hospodářské noviny.

Domácí trh je ztracen

Prapodivné insolvenční návrhy sice nemají šanci na úspěch, to však neznamená, že v oboru energetického strojírenství je vše v pořádku. Dodavatele zařízení a technologií dostává pod tlak útlum investiční aktivity elektrárenských společností. Výrobních kapacit je ve středoevropském regionu nadbytek a nízká cena elektřiny na burzách od výstavby dalších uhelných či plynových bloků přímo odrazuje.

Hlavním zadavatelem zakázek byl v minulých letech ČEZ, který investoval zhruba 100 miliard korun do obnovy severočeských uhelných elektráren. Během letošního roku dokončí a spustí do provozu nový 660megawattový uhelný blok v Ledvicích i tři obnovené bloky elektrárny Prunéřov. Žádné další srovnatelné investiční projekty ovšem ČEZ ani jeho konkurenti nechystají.

Dodavatelské firmy tak musejí čelit výpadku zakázek na domácím trhu. Podobná situace nastane po dokončení jaderné elektrárny Mochovce i na Slovensku. Firmy tak mají na výběr - buď uspět na zahraničních trzích, nebo uhynout na nedostatek zakázkové náplně.

Útlum zakázek postihl třeba dodavatele řídicích a kontrolních systémů, příbramskou firmu ZAT. Její tržby spadly ze 761 milionů korun v roce 2012 na loňských 435 milionů. "Od roku 2012 se v České republice nespustily žádné nové projekty. Nové zakázky se v sou- časné době týkají především rekonstrukcí nebo dodávek dílčích systémů," uvedl člen představenstva ZAT Ivo Tichý.

Propad tržeb alespoň dočasně zmírňuje vlna investic do ekologizace starších uhelných elektráren a tepláren. Od počátku příštího roku totiž vstoupí v platnost přísnější limity pro vypouštění emisí oxidů síry a dusíku do ovzduší. Na tomto specifickém trhu uspěly například podniky ČKD Praha DIZ, Tenza a Královopolská RIA.

Zklamáním pro průmyslníky naopak skončil výsledek tendru na dostavbu třetího a čtvrtého bloku Jaderné elektrárny Temelín. V pátek 10. dubna uplynul rok ode dne, kdy ČEZ výběrové řízení předčasně ukončil. Reagoval tím na skutečnost, že mu vláda odmítla garantovat návratnost stamiliardové investice.

Největší zklamání zřejmě zavládlo v sídle plzeňské Škody JS, která byla vedoucím členem takzvaného česko-ruského konsorcia. Na účast ve zrušené soutěži zbytečně vynaložila okolo 250 milionů korun. Sen o miliardových zakázkách na temelínském staveništi v horizontu let 2020 až 2025 se rozplynul také Vítkovicím, Sigmě Group, ZVVZ a mnoha dalším společnostem.

Zakázky z Thajska i z Chile

Škoda JS si výpadek alespoň z malé části vynahradila v Maďarsku, kde před měsícem uzavřela kontrakt na modernizaci bezpečnostních systémů jaderné elektrárny Paks. Hodnota zakázky, kterou bude realizovat společně s firmou ZAT, se pohybuje okolo jedné miliardy korun.

Obě firmy tak mají naději stabilizovat úroveň tržeb i počet zaměstnanců. ZAT vedle úspěchu v Maďarsku získal také významné zakázky ve Francii, Polsku a Gruzii. Díky tomu se mají letos vrátit jeho tržby zpět k hodnotám okolo 700 milionů korun.

Také další podniky v oboru dodávek pro energetiku hledají příležitosti hlavně v zahraničí. Ve výhodě jsou zde dceřiné firmy velkých koncernů typu Siemens či ABB s globální působností. Siemens vyrábí v Brně parní turbíny středních výkonových řad a na nedostatek zakázek si nestěžuje. "Zvýšení počtu zakázek přichází například z Thajska, kde výrobci energie mohou využít nový vládní dotační program," uvedl ředitel energetických divizí Siemensu v ČR Vladimír Štěpán.

Koncern ABB má v České republice již sedm výrobních závodů a čtyři vývojová centra. Tuzemské závody loni navýšily tržby na rekordních 13,5 miliardy korun a dále investují do svojí expanze. Například v Trutnově ABB zahájilo v loňském roce výstavbu nového závodu na výrobu automatizačních systémů pro rozvodny.

Na další evropské i vzdálenější trhy postupně proniká také největší český výrobce parních turbín - plzeňský Doosan Škoda Power. "V prvním čtvrtletí jsme uzavřeli o 70 procent více zakázek než ve stejném období minulého roku. Jsme úspěšní v Latinské Americe. V Chile jsme nedávno získali tři velmi významné projekty, dále máme v realizaci projekty v Mexiku, Panamě, Uruguay a Kolumbii," uvedla mluvčí firmy Anna Janelová.

Do zahraničí chtějí proniknout už i podniky, které se dosud zaměřovaly na český trh. Třeba brněnská inženýrská firma Tenza sází na oblast bývalé Jugoslávie. "Vidíme zde potenciál pro využití prostředků z evropských fondů na opravy infrastruktury, energetiku nevyjímaje. Obdobný potenciál vidíme také v Rumunsku a Polsku," uvedla mluvčí Barbora Vraná.

Oslovení topmanažeři většinou hledí do budoucnosti s optimismem. "Energetika zažívá obrovský boom v rychle se vyvíjejících zemích, jako jsou Indie a Turecko. V nejbližším okolí dochází k rozvoji klasické energetiky v Polsku, kam dodáváme velká cirkulační čerpadla pro chladicí systémy elektráren Koženice a Opole," uvedl statutární ředitel společnosti Sigma Group Milan Šimonovský.

Sázka na nové technologie

České podniky současně prokazují, že se umějí přizpůsobit novým trendům včetně nástupu obnovitelných a malých decentrálních zdrojů. Třeba Doosan Škoda Power se chce podílet na stavbě koncentračních solárních elektráren, zvyšuje též dodávky turbín do elektráren na spalování biomasy a komunálních odpadů.

Další podniky pak vsadily na výrobu a údržbu kogeneračních jednotek - malých energetických zdrojů, jež ze zemního plynu či bioplynu vyrábějí s vysokou účinností elektřinu i teplo. "Výhledově poptávka po našich kogeneračních jednotkách poroste právě proto, že nabízejí vysokou účinnost a flexibilní výkon, který bude v souvislosti s rozvojem obnovitelných zdrojů stále více zapotřebí," říká generální ředitel a spolumajitel Tedomu Josef Jeleček.

Vedle třebíčského Tedomu se na trh s kogeneračními zdroji zaměřuje třeba také pražská firemní skupina ČKD Group. Čeští dodavatelé pro energetiku před sebou nemají lehké období, ale pokud se přizpůsobí aktuálním trendům a prorazí na mimoevropské trhy, mohou v oboru dlouhodobě udržet. A ti úspěšnější třeba i expandovat.

9,7 miliard Kč

Tolik loni utržil za vlastní výrobky a služby podnik Doosan Škoda Power. Meziročně to bylo o čtvrt miliardy více. Útlum zakázek v Česku se daří nahrazovat expanzí na nové trhy

AUTOR: David Tramba