Čistá mobilita se začíná prosazovat

Směrnice o zavedení infrastruktury pro alternativní paliva, přijatá Evropským parlamentem i Radou 29. září 2014, požaduje po členských státech, aby vypracovaly národní politické rámce pro rozvoj trhu všech alternativních paliv a infrastruktury. V ČR se rodí Národní akční plán Čisté mobility.

Ve dnech 20. a 21. listopadu se v Loučni uskutečnil diskusní kulatý stůl odborníků z oblasti alternativních ekologických zdrojů pohonu motorových vozidel, nazvaný "Čistá mobilita".

Odborného fóra se zúčastnili zástupci Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva dopravy, Ministerstva životního prostředí, Ministerstva financí a Ministerstva pro místní rozvoj, a dále energetických a plynárenských společností, výrobců ekologických vozidel a plnicích stanic na stlačený zemní plyn (CNG). Diskutovat přišli i zástupci měst, obcí a dopravních podniků využívajících některý z alternativních zdrojů energie.

Klíčovým bodem setkání byla prezentace Národního akčního plánu čisté mobility (NAP ČM) a odborná diskuse nad navrhovanými opatřeními, která by měla napomoci zvýšení počtu ekologických vozidel na CNG a elektromobilů a dobudování související infrastruktury v ČR, jež zatím brání masivnějšímu rozvoji v individuální a hromadné dopravě.

Na fóru zazněly také dosavadní zkušenosti zástupců těch dopravních podniků, které využívají vozidel a především autobusů městské a příměstské dopravy, poháněných CNG nebo elektřinou.

Nejzajímavější závěry a doporučení, které vzešly z diskuse účastníků kulatého stolu, budou zapracovány do připravovaného NAP ČM. Cílem čisté mobility je snížit emise z dopravy a závislost ČR na ropě, a to rozšířením palivového mixu, zejména využitím zemního plynu v dopravě a také elektromobility.

NAP ČM navazuje na řadu českých a evropských strategických dokumentů, jakými jsou připravovaná aktualizace státní energetické koncepce, Dopravní politika do roku 2020, Strategie Evropa 2020 či na směrnici o zavedení infrastruktury pro alternativní paliva.

Právě tato směrnice požaduje po členských státech, aby vypracovaly národní politické rámce pro rozvoj trhu všech alternativních paliv a infrastruktury, současně směrnice požaduje přijetí společných technických standardů tak, aby všechny čerpací a dobíjecí stanice byly navzájem interoperabilní. V neposlední řadě tento dokument ukazuje směr nastavení příslušných informací pro spotřebitele o alternativních palivech, včetně jasné a spolehlivé metodiky srovnání cen.

Setkání odborníků v Loučni potvrdilo, že třetím nejrozšířenějším palivem po benzinu a naftě bude pro následující roky zemní plyn. Ten se stává hlavní náhradou ropných paliv, pomáhající plnit cíle v ochraně životního prostředí.

Ekonomickou výhodnost a návratnost vyšších investic do vozidel CNG oproti vozům na klasická paliva již potvrzují nejen testy a propočty, ale také praktické zkušenosti mnoha majitelů a firem provozujících vozy a celé vozové parky poháněné zemním plynem. Díky tomu počty CNG vozidel rychle rostou a utěšeně se zahušťuje také síť plnicích stanic, a to i bez výraznější podpory ze strany státu.

Z pohledu dlouhodobějšího horizontu je pochopitelně zajímavějším trendem elektromobilita. Technologicky se však doposud nepodařilo odstranit řady nevýhod, mezi které patří především malý dojezd a životnost a cena akumulátorů.

Elektromobilita je stále na počátku svého rozvoje, který je brzděn i malým počtem dobíjecích stanic. V současnosti je v ČR 35 veřejných stanic a jezdí zde jen cca 300 vozidel s čistě elektrickým pohonem a asi 1500 hybridů.

AUTOR: Karel Kuna
ZDROJ: Energetika