zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Že je špinavé hnědé uhlí levnější než plynové elektrárny, je jen dočasné

26.05.2015
Energie
Že je špinavé hnědé uhlí levnější než plynové elektrárny, je jen dočasné

Peter Fischer z německého ministerstva zahraničí přijel do Prahy s jasným cílem...

Vysvětlit svému menšímu sousedovi, proč je jeho energetická transformace dobrým krokem vpřed a že se nemusí ničeho bát.

OTÁZKA: HN: Německo rozjelo energetickou transformaci, která představuje hlavně přechod energetiky k obnovitelným zdrojům. V čem spočívá?

Je nutné říct, že se nejedná o úplnou novinku, protože její první kroky můžeme datovat až do roku 2000, kdy začala podpora obnovitelných zdrojů a byla pevně ukotvena v zákonech. Této politiky, která určuje cíle až do roku 2050, se držely všechny tři vlády, souhlasily s tím prakticky všechny strany. Není to tedy nějaká romantická idea environmentalistů. Tzv. Energiewende má dnes dva pilíře a jednu výzvu. Těmi pilíři jsou větší energetická efektivita a produkce elektřiny, výzvou je pak odchod od jádra.

OTÁZKA: HN: A v jaké je fázi?

Nyní končí první fáze, kterou podle mého můžeme označit za úspěch. Ta měla vytvořit schéma podpory, které rychle přinese větší podíl obnovitelných zdrojů a pomůže rozvoji technologií. Tomu měly pomoci garantované výkupní ceny. A dnes se ceny obnovitelných zdrojů blíží cenám těch nových fosilních. Takže teď máme za cíl udělat produkci zelené energie více tržně založenou. To již není ta první fáze, která byla jakýmsi učícím procesem, který něco stojí.

OTÁZKA: HN: Myslíte, že jste Energiewende se sousedy dostatečně diskutovali? V Česku se německý přístup často označuje za arogantní.

Myslím si, že je třeba komunikovat ještě více. Německo má devět sousedů, nejsme žádný energetický ostrov. A rozhodně jsme si vědomi toho, že naše politika ovlivňuje i ostatní státy, a proto vyžaduje i mezinárodní kooperaci, hlavně s našimi sousedy. A to je moje práce.

OTÁZKA: HN: Není pozdě komunikovat něco, co jste již zavedli? Neměla být nějaká diskuse o Energiewende jako takové, než vůbec vznikla?

Určitě se musí debatovat, jaké jsou cíle, jaké nástroje a jak je implementovat. A pak také to, jak celá politika zapadá do mezinárodního nastavení. Nemáme tu totiž jen evropskou úroveň, ale i celosvětový boj s globálním oteplováním. A o Energiewende nemůžeme hovořit bez toho, abychom ji zasadili do debat o klimatických změnách na globální úrovni. Stejně tak musíte vzít v potaz vznikající energetickou unii. Energiewende je zakotvena v obou těchto úrovních.

OTÁZKA: HN: Vysvětlujete mi, jak je německá politika v souladu s evropským i celosvětovým přístupem. Měl jsem ale spíš na mysli obavy menších okolních států - jako Česka -, které si mohou stěžovat, že si Německo zvolilo politiku, jež je ovlivňuje, a oni s tím nemohou nic dělat. A nikdo se jich na nic neptal. Není to v rozporu s tím, co jste říkal?

Nemyslím si. Energiewende je v souladu s přístupem jak na úrovni OSN, tak na úrovni EU, která ve svých strategiích volá po snížení emisí CO2, vyšší efektivitě a podpoře obnovitelných zdrojů.

OTÁZKA: HN: Ano, ale to je balík cílů, ne nástrojů, které k tomu zvolíte a které pak mají na sousedy přímé dopady.

V otázce energetiky je ale v rámci EU jedno základní pravidlo. Tedy že si každá země může rozhodnout o svém energetickém mixu. Všichni souhlasili také s klimatickými cíli a tyto dvě věci musí být v souladu. Když se tedy někdo rozhodne, že by chtěl mít do roku 2100 založený mix ze 100 procent na hnědém uhlí, asi evropské cíle nesplní. V EU pracujeme na přechodu na novou energetiku a myslím si, že vždy je lepší hledat celoevropská řešení.

OTÁZKA: HN: Co tedy může v rámci celoevropského řešení malý stát dělat, pokud ho negativně ovlivňuje rozhodnutí jeho souseda?

Z dobrého důvodu jsme již před lety dohodli, že o svém energetickém mixu rozhoduje každý členský stát EU samostatně. Nebylo by dobré, kdybychom to nyní zpochybňovali, protože se nám některá rozhodnutí sousedních zemí nehodí. A vůbec to nesouvisí s velikostí země. Pokud si Česko postaví novou jadernou elektrárnu, našim obyvatelům se to také nemusí líbit, a stejně s tím mnoho nenadělají.

OTÁZKA: HN: Nemyslel jsem, že by Češi reptali proti obnovitelným zdrojům, ale proti tomu, že se nemohou bránit jejich dopadům na svůj trh.

Ale cena elektřiny jde dlouhodobě dolů. A to je špatně?

OTÁZKA: HN: Pokud je tato cena tlačena pouze masivními dotacemi, tak to asi není příliš zdravé. Ani německé firmy jako E.ON či RWE si s tím nevědí rady.

Jsme ale zpátky u toho, že jednoduše věříme, že přechod na novou energetiku je nutný. To je výsledek našeho politického procesu. Každá členská země EU zde může dospět k jinému závěru. Avšak právě proto jsme se dohodli, že každá země si může sama určit svůj vlastní mix.

OTÁZKA: HN: Jak je v Německu vnímáno, že nové plynové elektrárny jsou zavírány a zároveň jsou na vzestupu špinavé uhelné? Až do minulého roku přes masivní dotace obnovitelných zdrojů stoupaly emise CO2...

Loni už klesaly. Je jasné, že i v Německu jsou kritici. Když měníte struktury, máte vítěze i poražené. To, že je dnes špinavé hnědé uhlí výhodnější než plynové elektrárny, je dočasnou záležitostí. Otázkou je cena CO2. Z mnoha důvodů je dnes v systému tolik povolenek, že jsou extrémně levné a jejich cena k úsporám nikoho nemotivuje. Ideálním doplňkem obnovitelných zdrojů by byl plyn - je flexibilnější co do spouštění a emituje méně emisí než uhlí. Ale nyní je uhlí levnější. Reforma povolenkového systému by s tím měla něco udělat.

OTÁZKA: HN: Jedním z největších kritiků obnovitelných zdrojů je v Česku průmysl. Vy tento tlak zatím nemáte - většina těžkého průmyslu platí za obnovitelné zdroje jen symbolickou cenu. Výjimka ale zanedlouho skončí. Nezvýší se protesty i u vás?

Ty hlasy jsou slyšet již nyní a průmysl si stěžuje, že ceny energie jsou vyšší než ve zbytku světa. Všichni však rádi porovnávají hlavně s USA. Je ale třeba říct, že ani bez Energiewende bychom neměli srovnatelné ceny s USA, které mají velké zásoby ropy i plynu a rozjely těžbu z břidlic. Ta výjimka už se netýká navíc tolika podniků jako dřív. A dále je nutné připomenout, že druhým pilířem Energiewende, možná i důležitějším než výroba elektřiny, jsou úspory ve spotřebě. Náš průmysl je mnohem efektivnější než v USA. Průmysl by asi chtěl nižší ceny, ale německé ekonomice se daří dobře, nevidíme úpadek průmyslu ani firmy, které by Německo opouštěly kvůli cenám energie.


26 procent
německé elektřiny pocházelo v roce 2014 z obnovitelných zdrojů.

AUTOR: Petr Lukáč
AUTOR-WEB: www.ihned.cz

Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí