V energetické unii nejde jen o bezpečnost, ale i o byznys

Šefčovič, který je v komisi za energetickou unii přímo odpovědný, dnes přijíždí do Česka v rámci takzvané Energy Union Tour, na níž členským státům osobně přestavuje plán na její vytvoření a sbírá připomínky parlamentů a dalších relevantních skupin. "Návrh je na stole. Teď je potřebná aktivita všech zúčastněných - od občanů přes průmysl a podnikatele až po ta nejvyšší patra politiky, protože transformace, která nás čeká, bude velmi složitá a bolestivá," uvedl Šefčovič v rozhovoru pro Hospodářské noviny.

Budou potřeba čáry a kouzla

Cílem energetické unie je snížit závislost Evropy na fosilních palivech, zvýšit energetickou bezpečnost a srazit náklady na energie. A také potlačit emise skleníkových plynů. Přesvědčit evropské země, které si pečlivě střeží svou energetickou politiku, bude ale podle mnohých analytiků i politiků pro komisi velmi těžké.

Nizozemský liberální europoslanec Gerben-Jan Gerbrandy řekl týdeníku Politico, že k tomu, aby člověk přesvědčil 28 členských států o tom, že potřebují jednotný trh s energií, aby zůstaly konkurenceschopné, musí dotyčný ovládat hodně kouzel a čar.

Maroš Šefčovič, který byl dříve velvyslanec Slovenska při EU a eurokomisař pro meziinstitucionální vztahy, je v Bruselu svým osobním kouzlem známý a bývá označován za nejoblíbenějšího člena komise. Při prosazování legislativy, která ovlivňuje mnohamiliardový byznys, však bude muset zapojit i své vyjednávací schopnosti.

Podle něj je ale na vytvoření energetické unie teď příhodná doba. "Krize na Ukrajině posílila politickou aktuálnost a energetická unie má bezprecedentní podporu ze strany politiků, průmyslu i nevládních organizací. A všichni volají po tom, abychom to řešili," tvrdí Šefčovič. Celé téma je teď jednoduše pro lidi srozumitelnější.

Vysoké ceny škodí byznysu

Energetika se podle něj stala velmi složitou ve chvíli, kdy se s ní začaly spojovat její dopady na životní prostředí. "S nástupem klimatických změn se pojem energetiky velmi rozšířil, protože když jste se začali bavit o omezení emisí oxidu uhličitého, tak jste zároveň mluvili o dopravě, o biopalivech, o obchodních vztazích, o státní pomoci, o re­gionální politice či o interkonektorech," vysvětluje Šefčovič. "A protože je to tak komplexní a složité téma, tak se tak nějak pořád posouvalo a odsouvalo. A pak došlo k něčemu, čemu všichni rozumí, což je téma energetické bezpečnosti."

Zajištění energetické bezpečnosti je ale podle Šefčoviče pouze jeden z motorů k vytvoření energetické unie. "Myslím, že nás k tomu tlačí ekonomická nutnost, zachování konkurenceschopnosti Evropy a také zachování so­ciálních standardů včetně udržení pracovních míst v Evropě," říká místopředseda komise s tím, že bez energetické transformace nebude Evropa schopna konkurovat ve světě, pokud bude mít ceny energií dvakrát či čtyřikrát vyšší než její konkurenti.

Vyšší cenu způsobuje především rozdrobení evropského trhu s energiemi. Státy si sami určují míru a způsob podpory obnovitelných zdrojů, jádra či uhlí a každá země si také sama vytváří a financuje kapacitní mechanismy. Navíc 12 států EU podle Evropské komise nemá ani minimální propojení s ostatními členskými zeměmi. To znamená, že ani 10 procent jejich elektrické energie není schopno "přejít hranice". Podle výpočtů komise by jen dostatečné propojení energetických sítí ušetřilo evropským spotřebitelům 40 miliard eur ročně.

"Když se zeptáte kteréhokoliv podnikatele v Evropě bez ohledu na to, z jaké je země, řekne vám, že ho trápí dvě věci. Zaprvé vysoké ceny energií a zadruhé nedostatečná připravenost mladých lidí na povolání," míní Šefčovič.

Výhody pro Česko

Už dříve pak Šefčovič uvedl, že právě ze snižování cen energií může mohutně těžit právě Česká republika, která je jednou z nejprůmyslovějších zemí Evropské unie a jejíž podniky vysokými cenami energií trpí.

Současné turné po členských státech má sloužit k tomu, aby se komise konfrontovala s názory a argumenty jak parlamentů a vlád, tak zástupců podnikatelské sféry a neziskových organizací. Zároveň chce dnes ale Šefčovič představit obtíže, před nimiž na cestě k energetické unii stojí EU jako celek i jednotlivé členské státy.

I přes předpokládané problémy chce místopředseda komise vybudovat základy energetické unie co nejdříve.

"Legislativní plán je na tři roky. Je jasné, že nad některými návrhy se bude déle diskutovat. Ale chtěli bychom, aby ten základní rámec byl hotov maximálně do pěti let, než tato komise skončí," stanovil si ambiciózní cíl Šefčovič.

40 mld. eur
ročně by mohli evropští spotřebitelé ušetřit, pokud by státy dostatečně propojily energetické sítě.

AUTOR: Silvie Housková
AUTOR-WEB: www.ihned.cz