Pátek, 29. března 2024

Rvačka u popelnic

Ministerský návrh zákona o odpadech vyhovuje zájemcům o stavbu spaloven

Rvačka u popelnic

Česká republika má konečně moderní a vyvážený plán, jak nakládat s odpady. Ministerstvo životního prostředí podlehlo tlaku lobbistů spaloven a napsalo jim návrh přímo na míru. Tyto dvě rozdílné reakce vyvolává věcný záměr zákona o odpadech, který v minulém týdnu schválila vláda Bohuslava Sobotky. Zůstává otázkou, zda návrh v této podobě projde, nebo bude od základů přepracován. Všechny zájmové skupiny, podnikající v oboru nakládání s odpady, mobilizují své přesvědčovací kapacity. Budou je potřebovat na podzim, kdy má ministerstvo předložit paragrafové znění zákona, a později během schvalování v parlamentu.

Mezi nejostřejší kritiky věcného záměru zákona patří Česká asociace odpadového hospodářství (ČAOH), Hospodářská komora a také Svaz měst a obcí ČR. Velké emoce vyvolává hlavně návrh zakázat od roku 2024 skládkování komunálního odpadu a také záměr navýšit poplatky za ukládání odpadu. Takové rozhodnutí by zvýšilo náklady domácností za odvoz odpadu, což je pro starosty politicky citlivá záležitost.

Spokojenost naopak dávají najevo teplárenské společnosti, které chtějí odpady nahradit část hnědého uhlí. "Věcný záměr nového zákona nemá z našeho pohledu žádné závažné nedostatky, ale rozhodující bude až paragrafové znění," říká manažer Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek.

Tábor "odpadářů" navíc přestává být jednotný. Z asociace ČAOH vystoupila společnost SITA CZ, náležící do koncernu Suez environnement. Ředitel této firmy Zdeněk Horsák se angažuje ve sdružení Empress, které se přihlásilo k myšlence oběhového hospodářství. Cílem je co možná nejvyšší míra recyklace odpadů, sdružení neodmítá ani energetické využití odpadů (více viz rozhovor na straně 14).

2024: Soumrak skládek

Pohled na poslední známé statistiky ministerstva životního prostředí ukazuje, že Česko zůstává zemí skládek. Na nich končí více než polovina z pěti milionů tun komunálního odpadu. Celkové statistiky vylepšuje zahrnutí průmyslových a stavebních odpadů, u nichž se již drtivou většinu daří recyklovat. Ale často jen formálně - třeba demoliční suť skončí často jako technické zabezpečení zase na skládkách.

Předloni tak na tuzemských skládkách přibylo 2,7 milionu tun komunálních odpadů (a k tomu asi 7 milionů tun odpadů z firem a staveb). V přepočtu na obyvatele se jedná o devátý nejhorší výsledek v Evropské unii, nižší hodnoty dosáhlo podle Eurostatu už i Polsko a Rumunsko.

Dokonce i firmy z odpadářské branže začínají přiznávat, že na skládkách skončí zbytečně mnoho odpadu. Odhadem jen půl milionu z celkových pěti milionů tun komunálního odpadu nelze odstranit jinak. Příkladem může být popel z uhelných kotlů. Přes dva miliony tun tedy lze materiálově či energeticky využít. A právě o ně se vede "válka lobbistů".

Ve věcném návrhu zákona, který zpracoval resort životního prostředí vedený Richardem Brabcem, se nakonec objevila nejednoznačná formulace. Od roku 2024 má platit zákaz "ukládat na skládku směsný komunální odpad a recyklovatelné a využitelné odpady vymezené vyhláškou".

Kategorický zákaz se odpadovým firmám nezamlouvá. "Evropská unie nikdy nepožadovala ukončení skládkování, v současnosti uvažuje jen o zákazu skládkovat odpad využitelný k recyklaci nebo ke spalování," zdůrazňuje výkonný ředitel ČAOH Petr Havelka.

Ke kritice se přidávají také ekologičtí aktivisté. "Z progresivních opatření, která jsme navrhovali my, nezůstala v návrhu skoro žádná. Navrhovali jsme především zavedení recyklační slevy. Domácnosti, které třídí odpad, by měly platit za zbytkový směsný odpad výrazně méně než ty, které odpad netřídí," říká Ivo Kropáček, expert Hnutí Duha na odpadovou problematiku.

Takové řešení se podle Kropáčka osvědčilo v Belgii, Itálii a části Španělska a v českém případě by mohlo vést k vytřídění až dvojnásobného množství materiálu oproti současnému stavu. Návrh českého zákona prý může narazit v Bruselu. "Věcný záměr zákona více nahrává spalování odpadu než jeho recyklaci. Vláda riskuje spor s Evropskou komisí, protože její návrh je ve zjevném rozporu s evropskou legislativou, neboť umožňuje odklon od závazné pětistupňové hierarchie nakládání s odpady," dodává Kropáček.

Evropská unie vyžaduje následující postup: za prvé je třeba objem odpadů minimalizovat. Poté má přednost opětovné použití, případně recyklace a kompostování. Až to, co zbude, se má energeticky využít. Samozřejmě až na posledním místě je skládkování.

Spalovny: Zájem má ČEZ, Dalkia i EPH

Na konečnou podobu zákona sice nelze spoléhat, ale jen podoba věcného záměru stačila k oživení zájmu o stavbu spaloven. Příkladem může být plán společnosti ČEZ na spalování odpadů v areálu elektrárny Mělník. "Vnímáme i zájem Středočeského kraje o lokalitu Mělník jako vhodné místo pro energetické využití odpadů," říká mluvčí společnosti Ladislav Kříž.

ČEZ v minulých letech testoval spalování tříděných odpadů spolu s uhlím v elektrárnách Poříčí, Hodonín a Tisová. Nyní už zájem o spoluspalování nemá. Poté co vstoupily v platnost přísnější limity emisí pro velké zdroje znečištění, již směs uhlí s odpady nevychází přijatelně.

Dalším novým zájemcem o stavbu velkokapacitní spalovny je teplárenská společnost Veolia Energie ČR (dříve Dalkia), jejíž zařízení by mohlo vyrůst v Přerově. "Vítáme nedávné kroky vlády, které by do budoucna měly dostat Českou republiku mezi vyspělé země Evropské unie v oblasti nakládání s odpady. Schválený věcný záměr zákona je však pouze prvním krokem, který nesmí zůstat osamocen," uvedl ke zvažované investici mluvčí Veolie Antonín Balnar.

Stejně tak ožívá zájem Energetického a průmyslového holdingu (EPH) o stavbu spalovny v Komořanech u Mostu. Projekt na spalování 150 tisíc tun odpadu ročně skončil "u ledu" poté, co investor nezískal dotaci od Evropské unie ani platné územní rozhodnutí. "Stále platí, že máme projekt připravený a rozpracovaný. Po vyjasnění legislativního prostředí jsme připraveni ho realizovat," dodává mluvčí EPH Daniel Častvaj.

Podnikatelská skupina Daniela Křetínského je tak ve schizofrenní situaci. Na jednu stranu má zájem o stavbu spalovny, současně však v posledních dvou letech rychle expanduje na trhu s odpady. Křetínského průmyslový holding EP Industries nejprve koupil od rakouské Energie AG odpadářskou skupinu AVE CEE s aktivitami v šesti zemích střední a východní Evropy.

Loni Křetínský přikoupil firemní skupinu MPS s aktivitami na Kladensku a Berounsku. Současně se "naboural" do Pražských služeb, kde koupil prostřednictvím firmy AVE CZ 19procentní balík akcií. Akviziční úsilí letos dál pokračuje, společnost AVE CZ odkoupila aktivity belgické skupiny van Gansewinkel na jižní a severní Moravě.

Ze všech původně navržených projektů na nové spalovny odpadu se staví pouze jeden. Ale také zde se jedná o příběh plný napětí a nejistoty. Městem vlastněná společnost Plzeňská teplárenská investovala 1,95 miliardy korun do spalovny v Chotíkově. Jenže práce na skoro hotové stavbě utichly poté, co soud v únoru zrušil stavební povolení kvůli údajné podjatosti krajských úředníků.

O platnosti či neplatnosti stavebního povolení nyní rozhodují úředníci sousedního Středočeského kraje. "Věřím, že dokumentaci máme v pořádku a že nám povolení do konce června obnoví," zdůrazňuje ředitel Plzeňské teplárenské Tomáš Drápela.

Ve fázi přípravy a schvalování je nyní menší projekt v Chebu s kapacitou 20 tisíc tun spáleného odpadu ročně. Za prakticky mrtvý lze považovat záměr Moravskoslezského kraje a měst z ostravského regionu na stavbu velkokapacitní spalovny v Karviné. Ekologičtí aktivisté před rokem uspěli u soudu a dosáhli zrušení územního rozhodnutí.

Osudy spaloven v Plzni a Karviné mohou být varováním pro jiné zájemce. Snad žádný jiný záměr nedokáže zvednout tak silný odpor ekologických a občanských aktivistů. Navíc Evropská komise dělá vše pro to, aby nemusela - navzdory zájmu ze strany české vlády - na spalovny poslat jediné euro dotací.

Odpadářské společnosti sdružené v ČAOH mají k energetickému využití odpadů rozporuplný přístup. Na jednu stranu zpochybňují ekonomickou výhodnost a ekologické přínosy klasických spaloven, současně rozvíjejí aktivity v oblasti úpravy odpadů do podoby tuhých alternativních paliv (TAP) určených taktéž k energetickému využití. Spalování TAP se stalo hitem v řadě evropských zemí, hlavně v Německu, Rakousku a Finsku. Na vzestupu je také v Polsku a na Slovensku. Podle šéfa odpadářské asociace Petra Havelky přibývají zájemci i v tuzemsku.

Své kapacity postupně navyšují také výrobci těchto paliv, jmenovitě Ecorec a OZO Ostrava. Trumfem jsou nižší investiční náklady. Typické zařízení na spalování TAP lze podle Petra Havelky postavit za 45 milionů eur (1,25 miliardy korun). Pro srovnání, o něco větší "klasická" spalovna v Chotíkově u Plzně vychází téměř na dvě miliardy korun.

Manažer Teplárenského sdružení Martin Hájek závěry této studie zpochybňuje a upozorňuje na nepříznivé ekologické dopady spalování takového paliva. "TAP z komunálního odpadu obsahuje řadu nežádoucích příměsí, rtuť a další těžké kovy. Je v něm také vysoký obsah chloru, což má korozní účinky na kotel," reaguje Martin Hájek. Technologicky složitější spalovny se umějí s nežádoucími látkami vypořádat.

Logika odpadářských společností je zřejmá. Pokud uspějí s nabídkou TAP, udrží si pod kontrolou větší díl trhu s odpady. Budou investovat do třídění odpadů na složky určené k recyklaci, spálení či skládkování - a samozřejmě si nechají za tuto službu dobře zaplatit.

Případný úspěch spaloven naopak může tradiční hráče na trhu s odpady dostat do problémů. "Odpadářské společnosti mají obavy, že přijdou o ziskový svoz odpadu. Plzeň si začíná zajišťovat svoz vlastními silami, stejně postupují také v Praze, Brně a Klatovech," poznamenal Tomáš Drápela.

Hra o poplatky

Zájmové skupiny s napětím sledují také další záměr ministerstva životního prostředí. Brabcův úřad chce v příštích letech razantně navýšit poplatek za ukládání komunálního odpadu na skládky. Již loni v létě se snažil poplatek zvýšit ze současných 500 korun za tunu na dvojnásobek. Tehdy návrh v Poslanecké sněmovně neprošel, ani letos není nic jisté.

ČAOH reagovalo, že by stačilo zdražení maximálně na 700 korun, což prý bude stačit k tomu, aby více materiálů směřovalo na recyklaci. Poplatek 1000 korun za tunu podle odpadářů vyžadují spalovny, protože až od této úrovně se energetické využití odpadu začíná ekonomicky vyplácet.

Na stranu ČAOH se přidala Hospodářská komora ČR. "Za zcela iracionální považujeme chybějící kvantifikaci dopadů několikanásobného navýšení skládkových poplatků na obce, města a především na podnikatele. Očekávaný dopad na živnostníky přitom v některých bodech představuje až 50procentní navýšení nákladů," tvrdí prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý.

Ministerstvo se nakonec uchýlilo k osvědčenému postupu. Zmínky o výši poplatku ze zákona odstranilo a bude je řešit až následně v ministerské vyhlášce. Klid v duši to šéfům odpadářských podniků rozhodně nepřineslo.

Trend je zřejmý - skládkování bude za 10 let buď zcela zakázané, nebo omezené na jinak nevyužitelné materiály. Tříděné odpady se budou recyklovat. Střet se nyní vede hlavně o to, kdo se zmocní nevytříděného odpadu z domácností a firem. Tedy zda ho popeláři odvezou do spalovny, nebo do třídících linek odpadářských podniků.

Dalším faktorem, s nímž je třeba počítat, je rostoucí tlak "odpovědných" podniků na maximální možnou míru opětovného využití odpadů. Vede je k tomu vlastní přesvědčení i tlak ekologicky citlivé veřejnosti na Západě. Třeba výrobce hraček Lego má za cíl do roku 2020 recyklovat všechny odpady.


2,7 milionu

tun komunálního odpadu přibylo v roce 2013 na skládkách v Česku. Většinu z tohoto množství lze využít jinak.


95 tisíc tun

odpadu ročně spálí nové zařízení v Chotíkově u Plzně. Ale jen v případě, že Plzeňská teplárenská obhájí všechna potřebná povolení ke stavbě.

AUTOR: David Tramba

Zdroj:EKONOM
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů