zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Jaderné přepólování českého občana

18.06.2015
Atomová energie
Jaderné přepólování českého občana

Vrátíme-li se v historii o 60 let zpět, někam do poloviny 50. let, vidíme, že jádro mělo zelenou. Byla to doba projektů atomových aut, letadel i vlaků. Byla to i doba masivního nástupu jaderných oborů ve výzkumu a na školách. Symbol tehdejších názorů na jádro - bruselské Atomium - je dodnes dobovým svědectvím.

Léta 70. znamenala přechod na lehkovodní technologii VVER a rozeběhly se projekty Jaslovské Bohunice V-1 na Slovensku a moravské Dukovany. Rok 1979 přinesl ochladnutí jaderného nadšení. Informace o havárii v americké jaderné elektrárně Three Mile Island pronikly i přes železnou oponu. Nicméně v té době se ještě ankety a průzkumy veřejného mínění u nás nedělaly. Ani tragédie v Černobylu v roce 1986 nezasáhla do propagandou uměle udržované optimistické nálady obyvatelstva.

Po revoluci v roce 1989 se však stavidla veřejného mínění otevřela naplno. Vše bylo najednou dostupné a jakákoliv otázka dovolená. Obyvatelstvo v okolí dukovanské elektrárny bylo otevřeně proti elektrárně. Mnoho nechybělo a veřejné mínění by si vynutilo odstavení elektrárny.

Veřejné diskuse byly v plném proudu. Začalo se mluvit o meziskladu použitého paliva a posuzování vlivu stavby na životní prostředí. Sokolovna v Rouchovanech byla tehdy nacpaná k prasknutí a obyvatelé z širokého okolí se strefovali nejen do projektu meziskladu, ale do všeho, co byť jen okrajově souviselo s elektrárnou. A tam také zaznělo: "My tu elektrárnu tady nechceme, je pro nás nebezpečná a máme z ní psychické trauma."

Bylo zřejmé, že tyto obavy, plynoucí z nevědomosti, bude třeba rozptýlit. Projekt zlepšení informovanosti veřejnosti se rozeběhl hned po několika liniích. Jednou z nich bylo Informační centrum, které mělo komukoliv říct, "o co vlastně v tom jádru jde...", srozumitelně, hmatatelně a slovníkem návštěvníků, ne slovníkem jaderných inženýrů.

Po prvotním negativním, zamítavém názoru těsně po sametové revoluci došlo poměrně rychle k zvýšení přijatelnosti v okolí jaderných elektráren na 50 až 60 procent souhlasu. V současné době dosahují kladná vyjádření pro dukovanskou elektrárnu 80 až 90 procent. Podobné "přepólování" lze pozorovat i v jiných zemích a v jiných jaderných lokalitách.

Lidé si na elektrárnu zvykli, je nedílnou součástí regionu a je i velkým zdejším zaměstnavatelem. Dotace z elektrárny významně zlepšují kvalitu života v obcích. Abychom přesně věděli, jak to je, dokončuje se nyní vědecká studie Univerzity Karlovy a Energetického Třebíčska, která má říci, kolik lidí je navázáno na provoz dukovanské elektrárny a jaký sociální dopad by mělo její odstavení bez náhrady.

Bohužel zklamané obyvatelstvo není jediné riziko, které se může v jaderné energetice naplnit. Druhým rizikem je zklamaný jaderný průmysl. Jádro není jen o výrobě komponent a výstavbě. Jádro je zejména o inženýrských kapacitách. A ty nevzniknou přes noc.

Moje doporučení tedy zní: Začněte stavět nové jaderné bloky včas, dokud existuje zájem a možnosti průmyslu se na nich podílet. A také dokud existuje podpora lokálního obyvatelstva.


AUTOR: Aleš John
V letech 1982-2003 pracoval v elektrárně Dukovany, 2008-2013 byl generálním ředitelem ÚJV Řež. Nyní působí jako nezávislý expert a předseda Občanské bezpečnostní komise v JE Dukovany.


47 %

Tolik oslovených Čechů podpořilo v květnu 2014 v průzkumu agentury CVVM dostavbu třetího a čtvrtého bloku v Temelíně. Naopak 38 % bylo proti, zbytek lidí neměl jasný názor.

ZDROJ: Atom Energy Outlook 2015

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
25
11. 2020
25.11.2020 - Seminář, školení
hotel Olympik, sál Olymp, Praha
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí