zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Auta budou lehčí a úspornější

16.06.2015
Ekologická auta
Auta budou lehčí a úspornější

Německá ministryně pro vědu a výzkum Johanna Wanková natankovala koncem dubna do svého služebního Audi A8 pět litrů nafty. Nešlo ale o ledajaké palivo. Drážďanská společnost Sunfire nevyrobila pohonnou hmotu rafinací z ropy, ale získala ji ve speciálním reaktoru jen z vody, vzduchu a elektřiny. Firma, která spolupracuje s automobilkou Audi a mezi jejímiž investory jsou fondy jako Total Ventures či Electranova Capital, plánuje produkovat svůj e-diesel, údajně čistší a výkonnější než je klasická nafta, zatím v objemu tří tisíc litrů měsíčně.

Takové množství by pravděpodobně nepokrylo ani spotřebu vozového parku spolkového ministerstva vědy. Ukazuje nicméně, že spalovací motory, suverénně nejrozšířenější pohonné jednotky v automobilovém průmyslu, by nemusely skončit na smetišti dějin, ani když začnou docházet fosilní paliva. O tom, že vznětové a zážehové motory mají stále budoucnost, je přesvědčený i viceprezident evropské divize Performance Materials chemicko-technologického koncernu BASF Hans-Peter Beringer: "Velký prostor nabízí stále i zlepšování a snižování jejich spotřeby."

Pavel Roman z české pobočky společnosti Robert Bosch k tomu dodal: "Trendem poslední doby je takzvaný downsizing pohonných jednotek, kdy místo mnohoválcových motorů používáme přeplňované maloobjemové motory s vysokými vstřikovacími tlaky. To přispívá k nižší hmotnosti vozidla a vyšší efektivitě."

Více hliníku

Stále úspornější vozy chtějí jak zákazníci, tak vládní úředníci a politici, kteří především v Evropě tlačí na emisní limity. Výsledkem je například proměna ikony zámořského automobilismu - letošní model robustního pick-upu Ford F-150 je z jedné třetiny vyrobený z hliníku. Jeho hmotnost klesla o 350 kilogramů a může se díky tomu pochlubit až o pětinu nižší žíznivostí. Jde o další příklad trendu v autoprůmyslu, a to nahrazování ocelových prvků těmi z lehčích materiálů, jako je hliník. Šanci mají i různé kompozitní materiály či uhlíková vlákna. Ta jsou mimořádně pevná a lehká, hodně se používají v leteckém průmyslu, a jakmile je budou umět firmy produkovat levněji, najdou si cestu i do aut. Dnes je mohou zákazníci potkat jen v těch nejdražších a nejluxusnějších modelech, jako jsou Lamborghini či Ferrari.

"Naši partneři vyvíjejí technologie pro výrazně levnější výrobu těchto kompozitů. Nebudou mít sice tak ohromující vlastnosti, ale budou významně levnější při splnění všech požadavků pro použití v automobilech," řekl Beringer z BASF.

Cesta elektřiny

Japonsko letos v únoru oznámilo, že na jeho území je víc stanic pro nabití elektromobilů než benzinových pump - v poměru 40 tisíc ku 34 tisícům. "Rozvoj nabíjecí infrastruktury je klíčový pro růst trhu s elektromobily," prohlásil při hovoru s burzovními analytiky ­Joseph Peter, finanční ředitel automobilky Nissan.

Ta je spolu s taktéž japonskou Toyotou průkopníkem v zavádění elektrických pohonů do aut. Nissan má čistě elektrický model Leaf, Toyota už před lety zabodovala s hybridem Prius. A ve světě je pak čím dál známější kalifornská značka Tesla, za níž stojí vizionářský miliardář Elon Musk.

K tomu, aby elektrické automobily ve větším uspěly nejen v pár vyspělých zemích světa, kde si je navíc většinou kupují jen bohatší lidé, je ale nutné vyvinout nové typy baterií - takové, které budou mít větší kapacitu, budou se rychleji nabíjet a oproti těm nynějším budou levnější. Muskova Tesla se o to chce pokusit ve své obří továrně v americké Nevadě, spolupracuje s Panasonikem.

Solární střechy

Podobné ambice přitom mají i další firmy, včetně BASF či Roberta Bosche. "Pracujeme především na vývoji elektrolytů, které by mohly prodloužit dojezd elektromobilů a zrychlit nabíjení," uvedl Hans-Peter Beringer. Pavel Roman jej doplnil: "Náš tým, který vymýšlí nové, efektivnější baterie, čítá dva tisíce lidí."

Elektřina v autech ovšem není spojena jen s bateriemi, ale také s její výrobou. Stávající modely spoléhají na plug-in systém, tedy starou dobrou zástrčku. Dojde ale někdy třeba na solární panely instalované do střechy vozu? BASF se už o něco podobného pokusil, společně s Daimlerem vyvinul koncept Smart4Vision. Městské vozítko má disky kol vyrobené ze speciálního tvrdého plastu, sedáky z uhlíkových vláken a v kapotě zapuštěné malé solární panely.

Předseda Svazu chemického průmyslu Stanislav Novák jde ve svých úvahách ještě dál: "Nanotechnologie možná jednou umožní, aby se jako solární články mohla využívat celá plocha povrchu karoserie, ne jenom část střechy. Je to samozřejmě otázka budoucnosti."

Do té doby bude třeba mít na karoserii a její povrch skromnější nároky. Třeba v podobě zvláštních laků, které dokážou předcházet přehřívání interiéru, i když stojí vůz na slunci.

Elektromobily

Jejich masivnějšímu rozvoji brání hlavně jejich vyšší pořizovací cena, málo nabíjecích stanic a nedostatečná kapacita baterií. Podle odhadů by jejich podíl v Evropě v roce 2025 mohl být kolem 15 procent, včetně hybridních modelů.

Vodíkové motory

Toyota nedávno oznámila zahájení prodeje modelu Mirai, který pohání vodík. Společnost plánuje v roce 2015 prodat 700 kusů těchto aut. Vodíkový pohon vyvíjelo také BMW. Firmy ale odrazuje bezpečnost, vodík je velmi výbušný.

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
23
10. 2020
23.10.2020 - Veletrh, výstava
555-666-0606
23
10. 2020
23.10.2020 - Veletrh, výstava
555-666-0606
23
10. 2020
23.10.2020 - Veletrh, výstava
555-666-0606
23
10. 2020
23.10.2020 - Veletrh, výstava
555-666-0606
23
10. 2020
23.10.2020 - Veletrh, výstava
555-666-0606
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí