zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Finanční výsledky obcí při hospodaření s odpady

10.06.2015
Odpady
Urbánní ekologie
Finanční výsledky obcí při hospodaření s odpady

Společnost DATRYS s.r.o. zpracovala obsáhlou studii, která se zabývá posouzením dostupnosti energetického potenciálu z odpadů ve všech obcích s rozšířenou působností v České republice.

Studie rovněž obsahuje shrnutí finančních výsledků jednotlivých samospráv při nakládání se směsným komunálním odpadem, bioodpady a separovanými odpady (dále jen ,,odpady").

Tabulky uvedené níže obsahují přehled zjištěných finančních výsledků; pro poskytnutí orientační informace jsou data zpracována souhrnně dle jednotlivých krajů a hlavního města Prahy, což umožňuje učinit si představu o tom, jak úspěšně hospodaří obce v jednotlivých regionech České republiky. Předkládaná souhrnná data však nelze interpretovat tak, že všechny obce v jednotlivých krajích se na výsledcích hospodaření s odpady podílejí stejně. V každém kraji jsou obce, ve kterých je situace lepší, ale jsou tam i obce méně úspěšné.

Tabulka č. 1

Kraj/hlavní město Praha

Počet obcí RP

Počet obyvatel

Příjmy celkem v Kč

Výdaje celkem v Kč

Rozdíl

(příjmy - výdaje)

Vysočina

15

229 122

138 680 393

183 925 310

-45 244 917

Pardubický

15

247 458

125 902 095

175 768 307

-49 866 212

Zlínský

13

247 762

153 404 187

203 801 244

-50 397 057

Plzeňský

15

287 040

61 735 076

133 960 480

-72 225 404

Královéhradecký

15

268 272

122 580 513

200 027 970

-77 447 457

Jihočeský

17

300 326

197 337 500

278 177 162

-80 839 662

Karlovarský

7

156 946

33 417 323

148 944 446

-115 527 123

Liberecký

10

245 560

80 824 991

198 964 730

-118 139 739

Olomoucký

13

314 509

179 321 007

315 095 844

-135 774 837

Jihomoravský

21

620 472

366 324 953

527 135 051

-160 810 098

Středočeský

26

459 817

252 429 857

432 665 095

-180 235 238

Ústecký

16

486 570

210 084 962

393 685 958

-183 600 996

hlavní město Praha

1

1 243 201

709 657 512

934 246 073

-224 588 561

Moravskoslezský

22

820 728

406 859 989

690 731 927

-283 871 938

celkem

206

5 927 783

3 038 560 358

4 817 129 597

-1 778 569 239

Až na výjimky jsou obce, jejichž výsledky hospodaření při nakládání s odpady byly při zpracování studie srovnávány, při nakládání s odpady ztrátové. V praxi to tedy znamená, že většina obcí ,,dotuje" nakládání s odpady ze svých rozpočtů. Jak vyplývá z tabulky č. 1, dosahuje roční ztráta těchto obcí v souhrnu bezmála 1,78 miliard korun. Regionem, v němž obce ztrácí nejmenší finanční částku v absolutním vyjádření, je kraj Vysočina, naopak jako nejméně úspěšné se jeví obce kraje Moravskoslezského.

Zatímco v tabulce č. 1 jsou souhrnné hodnoty uváděny v absolutních částkách, tabulka č. 2 naopak obsahuje údaje o výsledcích hospodaření s odpady v přepočtu na jednoho obyvatele.

Tabulka č. 2

Kraj/hlavní město Praha

Příjmy na obyv. v Kč/rok

Výdaje na obyv. v Kč/rok

Rozdíl

(příjmy - výdaje)

Rozdíl (výdaje/příjmy) v %

hlavní město Praha

571

751

-181

-32%

Vysočina

605

803

-197

-33%

Pardubický

509

710

-202

-40%

Zlínský

619

823

-203

-33%

Plzeňský

215

467

-252

-117%

Jihomoravský

590

850

-259

-44%

Jihočeský

657

926

-269

-41%

Královéhradecký

457

746

-289

-63%

Moravskoslezský

496

842

-346

-70%

Ústecký

432

809

-377

-87%

Středočeský

549

941

-392

-71%

Olomoucký

570

1 002

-432

-76%

Liberecký

329

810

-481

-146%

Karlovarský

213

949

-736

-346%

celkem

513

813

-300

-59%

Při srovnání podle přepočtu na jednoho obyvatele se jako nejlépe hospodařícím jeví hlavní město Praha a nejméně úspěšnými pak obce v kraji Karlovarském. Při souhrnném pohledu na celorepublikové údaje lze tedy zjednodušeně říci, že obce při nakládání s odpady v průměru ztrácejí 300 Kč na jednoho obyvatele ročně.

Z analyzovaných údajů dále vyplývá, že výdaje vynaložené na nakládání s odpady jsou v průměru o 59% vyšší než příjmy. Příjmy obcí jsou přitom tvořeny zejména poplatky za svoz odpadů a poplatky za ukládání odpadů.

Pokud by v budoucnu došlo ke zvýšení výdajů za nakládání s odpady, např. v souvislosti s plánovaným omezením skládkování v roce 2024, budou se výše zmíněné ztráty dále prohlubovat. Možností, jak se prohlubování ztráty vyhnout, je několik - zvýšení poplatků, snížení nákladů nebo energetické využívání odpadů. Energetický potenciál směsných komunálních odpadů a bioodpadů, dostupný v obcích s rozšířenou působností, jehož výpočet je součástí studie, přitom může dosahovat hodnoty 12 236TJ/rok, a to i po odečtení množství odpadů, které spalují existující spalovny a spalovny plánované resp. budované v Komořanech a Plzni. I pokud by byly v činnosti spalovny Malešice, Brno, Liberec, Plzeň a Komořany, mohl by být volný energetický potenciál odpadů v 10 krajích, a to v rozmezí od 221TJ/rok až 3 140TJ/rok.

Přestože zpracovaná studie nezahrnuje všechny obce na území České republiky, lze na základě odborných zkušeností předpokládat, že je situace obdobná i v ostatních obcích České republiky.

Není proto vhodná doba zahájit změny při hospodaření s odpady?

Autor: Petr Podola

Autor-web: www.datrys.cz, info@datrys.cz

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí