zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Povinnost provádět energetické audity

17.06.2015
Energie
Firemní ekologie
Povinnost provádět energetické audity

Jsme zvýhodněni tím, že máme systém environmentálního managementu?

Dotaz:


Prosím o radu ohledně povinnosti velkých podniků provádět od 1.7. 2015 energetické audity popř. implementovat systém hospodaření energií ( ISO 50 001). Náš podnik má zaveden systém environmentálního managemetnu (ISO 14 001), ale neměli jsme tam zavedené energetické audity. Jsme přesto nějak zvýhodněni tím, že tento systém máme nebo jsme na stejné úrovni s podniky, které ISO 14 001 nemají?

Odpověď:

Nejprve si zopakujme základní požadavky v oblasti hospodaření s energiemi ve vztahu k problematice energetického auditu.

Kde se vlastně vzal požadavek na provádění energetických auditů?

Odpovědí je směrnice evropského parlamentu a rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, která zavedla společný rámec opatření na podporu energetické účinnosti v EU s cílem zajistit do roku 2020 splnění cíle pro energetickou účinnost. Jejím smyslem jsou úspory energie u konečného zákazníka a celkové zvyšování energetické účinnosti, která je chápána jako ,,poměr výstupu ve formě výkonu, služby, zboží nebo energie k množství vstupní energie". Jedním z opatření státu k dosažení uvedeného cíle je např. také snižování energetické náročnosti budov.

Co znamená pojem ,,energetický audit"?

Energetický audit je jedním z požadavků zákona. Je to systematický, nezávislý a dokumentovaný proces, ve kterém shromažďuje odborně způsobilá osoba veškeré dostupné údaje o energetickém hospodaření, provádí jejich analýzu, poukazuje na zjevné i skryté nedostatky a doporučuje následná opatření. Jeho výsledkem je písemná zpráva se stanoveným obsahem.

Pojem energetický audit upravoval dosud předmětný zákon následujícím způsobem:

  • Stavebník, společenství vlastníků jednotek nebo vlastník budovy nebo energetického hospodářství jsou povinni zpracovat pro budovu nebo energetické hospodářství energetický audit v případě, že:
    • budova nebo energetické hospodářství mají celkovou průměrnou roční spotřebu energie za poslední dva kalendářní roky vyšší, než je hodnota spotřeby energie stanovená prováděcím právním předpisem (pozn.: tuto hodnotu stanovuje vyhláška č. 480/2012 Sb. ve výši 35 000 GJ / 9 722 MWh za rok jako součet za všechny budovy a energetická hospodářství a týká se pouze jednotlivých budov nebo jednotlivých energetických hospodářství, které mají spotřebu energie vyšší než 700 GJ (194 MWh) za rok;
    • u větší změny dokončené budovy nejsou splněny požadavky na energetickou náročnost budovy podle tohoto zákona.
  • Energetický audit platí do provedení větší změny dokončené budovy nebo energetického hospodářství, pro které byl zpracován.
  • Energetický audit musí být zpracován pouze příslušným energetickým specialistou.

Obsah a způsob zpracování energetického auditu a jeho rozsah stanoví prováděcí právní předpis, tj. vyhláška č. 480/2012 Sb., o energetickém auditu a energetickém posudku.

Přehled souvisejících právních předpisů

V ČR se této problematiky týkají zejména následující právní předpisy:

  • Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií (obsahuje problematiku energetických auditů);
  • Zákon č. 458/2000 Sb., energetický zákon;
  • Zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie;
  • Vyhláška č. 78/2013 Sb., o energetické náročnosti budov;
  • Vyhláška č. 480/2012 Sb., o energetickém auditu a energetickém posudku;
  • Vyhláška č. 118/2013 Sb., o energetických specialistech;
    • Vyhláška č. 193/2007 Sb., kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie při rozvodu tepelné energie a vnitřním rozvodu tepelné energie a chladu;
    • Vyhláška č. 194/2007 Sb., kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody, měrné ukazatele spotřeby tepelné energie pro vytápění a pro přípravu teplé vody a požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům;
    • Vyhláška č. 441/2012 Sb., o stanovení minimální účinnosti užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie;
    • Vyhláška č. 193/2013 Sb., o kontrole klimatizačních systémů;
    • Vyhláška č. 194/2013 Sb., o kontrole kotlů a rozvodů tepelné energie.

Pokud se týká zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, jeho poslední novelizace byla provedena předpisem č. 103/2015 Sb., zákon, kterým se mění zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, s účinností od 1.7.2015.

Pro účely implementace směrnice evropského parlamentu a rady 2012/27/EU je v této novele upravena (resp. doplněna) povinnost pro velké podniky zpracovávat energetický audit, a to následujícím způsobem:

  • Podnikatel, který není malým nebo středním podnikatelem, energetický audit podle § 9 odst. 2 zákona č. 406/2000 Sb., v pl. zn.:
    • je povinen zpracovat do 5. prosince 2015, pokud nemá platný energetický audit, který byl zpracován v období 3 let přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona;
    • je povinen zpracovat pro jím užívané nebo vlastněné energetické hospodářství a dále jej pravidelně zpracovávat nejméně jednou za 4 roky;
    • není povinen zpracovat, pokud má zaveden a akreditovanou osobou certifikován systém hospodaření s energií podle české harmonizované normy upravující systém managementu hospodaření s energií(tedy ČSN EN ISO 50001: ,,Systém managementu hospodaření s energií"), nebo má zaveden a akreditovanou osobou certifikován systém environmentálního řízení podle české harmonizované normy upravující systémy environmentálního managementu (tedy ČSN EN ISO 14001: ,,Systémy environmentálního managementu"), který zahrnuje energetický audit.

Pozn.: Základním kritériem pro posouzení velikosti podnikatele je počet zaměstnanců, velikost ročního obratu a velikost aktiv (jedná se o údaje za poslední uzavřené zdaňovací období vypočtené za období jednoho kalendářního roku).

Za drobného, malého a středního podnikatele se považuje podnikatel, který zaměstnává méně než 250 zaměstnanců a jeho roční obrat nepřesahuje 50 milionů EUR nebo jeho bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 43 milionů EUR.

Definice malého a středního podnikatele je upravena Doporučením 2003/361/ES.

Obecně lze tedy říci, že certifikace dle ISO 14001 a/nebo dle ISO 50001 (za předpokladu provedení akreditovaným certifikačním orgánem) by měla být výhodou, dokonce by měla zbavit povinnosti energetický audit zpracovat. Otázkou je, co znamená systém environmentálního řízení, který zahrnuje energetický audit. Běžnou součástí implementace ani certifikace dle ISO 14001 energetický audit není (což dokazuje nakonec i dotaz v úvodu tohoto komentáře - podnik má zaveden systém environmentálního managementu, ale dosud neprováděl energetické audity). Pokud se týká normy ISO 50001, tam je energetický audit využíván jako součást identifikace a stanovení priorit příležitostí ke snižování energetické náročnosti.

I kdybychom ale zařadili energetický audit do procesu certifikace ISO 14001, nebude-li ,,certifikačním" auditorem odborník, který je zároveň energetickým specialistou, který bude postupovat v souladu s vyhláškou o energetickém auditu a energetickém posudku, nebude zřejmě součástí systému environmentálního řízení energetický audit, který je energetickým auditem ve smyslu novely zákona č. 406/2000 Sb.

Co z toho vlastně vyplývá?

Pokud podnikatel, který není malým nebo středním podnikatelem, má zaveden a akreditovanou osobou certifikován systém environmentálního řízení dle ISO 14001 a jeho součástí je energetický audit, pak není povinen zpracovat energetický audit podle § 9 odst. 2 zákona č. 406/2000 Sb., v pl. zn. Dosud ale, jak bylo výše uvedeno, běžnou součástí ISO 14001 energetický audit nebyl.

Pokud podnikatel, který není malým nebo středním podnikatelem, má zaveden a akreditovanou osobou certifikován systém environmentálního řízení dle ISO 14001 a jeho součástí není energetický audit, pak je povinen zpracovat energetický audit podle § 9 odst. 2 zákona č. 406/2000 Sb., v pl. zn. Jinými slovy, nijak zvýhodněn tím, že tento systém má zavedený, není.

Pokud podnikatel, který není malým nebo středním podnikatelem, má zaveden a akreditovanou osobou certifikován systém managementu hospodaření s energií podle ČSN EN ISO 50001, pak není povinen zpracovat energetický audit podle § 9 odst. 2 zákona č. 406/2000 Sb., v pl. zn.

Pokud podnikatel, který není malým nebo středním podnikatelem, si jako alternativu ve smyslu novely zákona platné od 1.7.2015 zvolí zavedení systému hospodaření s energií podle ČSN EN ISO 50001, který zahrnuje energetický audit - pak není povinen zpracovat energetický audit podle § 9 odst. 2 zákona č. 406/2000 Sb., v pl. zn. Má-li již taková organizace zaveden systém environmentálního řízení dle ISO 14001, lze do něj požadavky ISO 50001 integrovat.

Postup při rozšiřování ISO 14001 o ISO 50001 bude shodný s postupem implementace jiných systémových norem a budování jiných integrovaných systémů řízení:

  • Stanovení vize, politiky, strategických cílů;
  • Stanovení časového horizontu, dílčích etap;
  • Stanovení odpovědností, pravomocí, povinností v projektu;
  • Vyčíslení a uvolnění zdrojů;
  • Analýza stávajícího stavu a stanovení rozdílu mezi stávajícím a cílovým stavem systému řízení (porovnání požadavků norem);
  • Aktualizace registru právních (a jiných) požadavků;
  • Zajištění odpovídajících požadavků (opatření) z toho vyplývajících;
  • Revize / rozšíření dokumentace EMS a doplnění nových dokumentů dle požadavků normy ISO 50 001;
  • Revize podkladů pro školení;
  • Školení zaměstnanců z požadavků normy a revidované dokumentace;
  • Informace zainteresovaným stranám (dodavatelé, zákazníci, nájemníci..);
  • Zavedení postupů do praxe (řízení provozu);
  • Školení interních auditorů dle nových požadavků;
  • Aktualizace programu interních auditů, realizace interních auditů;
  • Přezkoumání systému vedením;
  • Externí audit certifikačním orgánem a získání nového certifikátu.

Autor: Ing. Monika Becková

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí