Byznys na Balkáně: šance jsou v těžbě i ekologii

K zemím, které jsou zajímavé pro český vývoz, patří v Evropě Srbsko, kandidát na přijetí do Evropské unie, a Chorvatsko, člen EU od července 2013. Statisticky vzato, jejich podíl na českém exportu je nízký (asi 0,6 procenta), ale jednotlivé tuzemské firmy tam dělají dobré a významné obchody. Šance jsou i v dalších zemích, které jsou se zmíněnými dvěma ekonomikami stále úzce propojeny - Bosně a Hercegovině, Makedonii i Černé Hoře. Tím spíše, že bývalá Jugoslávie byla během 80. let minulého století v zahraničněobchodním žebříčku Československa na čtvrtém místě.

Problém ale tkví v neutěšené hospodářské situaci celého regionu. Srbsko i Chorvatsko zaznamenaly loni pokles a letos se čeká jen chabý růst HDP. Celý region trpí nedostatkem přímých zahraničních investic a vysokou nezaměstnaností.

Srbsko, klíčový partner

Na západním Balkáně je největším obchodním partnerem Česka Srbsko. Z pohledu zdejších firem jsou tam perspektivní všechna odvětví napojená na obnovu infrastruktury, především dopravní. Ta je nadále dost zastaralá a její rekonstrukce si vyžádá značné investice. V blízké době by měla být zahájena například rekonstrukce železniční trati vedoucí do řeckého přístavu Pireus. V Srbsku představuje úsek v délce kolem 400 kilometrů předpokládanou investici zhruba dvě miliardy eur.

Dalším sektorem, kde se předpokládají značné investice, je energetika. Rozsáhlé projekty se rýsují i ve stavebnictví. Připravuje se třeba výstavba nové čtvrti v Bělehradu na břehu řeky Sávy. Jde o projekt "Bělehrad na vodě" (Belgrade Waterfront), který bude financován z arabských fondů. Jako perspektivní se jeví i standardní bytová výstavba. V Bělehradě podle srbských médií chybí až 250 tisíc bytů.

Velice slibnou oblast pro české firmy představuje ochrana životního prostředí. Zde bude mít Srbsko na cestě do EU hodně práce. "Rozsah ochrany životního prostředí je nevyhovující. Evropské normy jsou plněny minimálně, například pokud jde o čistění odpadních vod, jedná se o pouhé procentní body," podotýká Svatopluk Čech, vedoucí bělehradské kanceláře agentury CzechTrade.

Příklady úspěšných projektů

Největší českou investicí v Srbsku je výrobní závod firmy Mitas (ze skupiny Česká gumárenská společnost) ve městě Ruma. Závod na výrobu pneumatik pro zemědělské a stavební stroje zaměstnává asi 600 lidí a podstatnou část své produkce vyváží.

Nyní probíhají jednání o několika větších investičních projektech, které jsou v různých fázích vývoje. Dlouhou dobu se již jedná o účasti českých firem (OHL ŽS Brno, AŽD Praha, Elektrizace železnic Praha) na výstavbě části železničního koridoru v úseku Niš-Dimitrovgrad. Srbská vláda na realizaci této "české" části poskytla letos státní garanci, konečné detaily příslušných smluv se však už několik let nedaří potvrdit.

Probíhají rovněž závěrečná jednání o účasti tuzemských firem na obnově hnědouhelné hlubinné těžby v dolech Resavica. Velkým projektem je i projednávaná účast českých dodavatelů důlní techniky vedených firmou Alta na rozšíření hnědouhelného dolu Štavalj a související výstavbě tepelné elektrárny.

V Srbsku pokračuje restrukturalizace velkých výrobních celků, nyní výrazně zastaralých a převážně nefunkčních. Poměrně běžnou praxí je, že zaměstnanci těchto státních podniků zůstávají v pracovním poměru, avšak jsou doma a pobírají zhruba 60 procent mzdy. Právě proto probíhají přípravy dalšího kola privatizace. V současné době zbývá privatizovat ještě asi 500 podniků. Termín, který vláda pro dokončení tohoto kola stanovila, je prosinec 2015. Je však pravděpodobné, že bude prodloužen.

Do privatizace vstoupilo podle srbských médií rovněž 12 českých firem, ale podle informací agentury CzechTrade jde o osm firem a jednu fyzickou osobu.

Chorvatsko dál investuje do turistiky

V sousedním Chorvatsku lze klíčové projekty očekávat v energetice, těžbě a zpracování ropy, kterou se země chystá těžit také ze dna Jaderského moře. Šance jsou i v dodávkách zařízení pro ochranu životního prostředí (čističky odpadních vod, likvidace odpadů). Další investice půjdou do modernizace turistické infrastruktury. Chorvatsko loni podle agentury Reuters navštívilo zhruba 12 milionů zahraničních turistů, kteří tam utratili kolem sedmi miliard eur (17 procent HDP).

Z chorvatského trhu mají české firmy příležitost "odrazit se" hlavně do muslimsko-chorvatské Federace Bosny a Hercegoviny. Další možností je vstup i na srbský trh, kde své zastoupení má již více než 350 chorvatských firem (opačně to ovšem neplatí - na chorvatském trhu je přítomno jen několik málo srbských firem). Existuje hospodářské propojení chorvatských subjektů i do dalších zemí bývalé Jugoslávie.

Platební kázeň chorvatských partnerů odpovídá jejich ekonomické situaci. "Přes veškerou ošidnost generalizace lze konstatovat, že není zrovna excelentní. Chorvatské firmy požadují co nejdelší odklad splatnosti, nerady používají požadované způsoby zajištění placení - akreditiv, garance. Platby předem, jakkoliv jsou zahraničními partnery poměrně často vyžadovány, jsou relativně řídkým způsobem placení," uvádí Zbyněk Peška, vedoucí záhřebské kanceláře agentury CzechTrade.

Český kapitál plyne do Chorvatska v menších akvizicích, a to zejména nákupem nemovitostí - letních bytů, apartmánů, menších domů či penzionů. České firmy zatím nepřistoupily k velkým investicím na chorvatském trhu. Výjimku tvoří J&T Banka, která koupila rozhodující akciový balík v lokální Varaždinské bance.

250 tisíc

Až tolik bytů chybí v současné době podle srbských médií v Bělehradě. Jejich výstavba znamená příležitost i pro české podniky

AUTOR: Václav Lavička