Jedno razítko na povolení stavby? Vládnímu slibu stojí v cestě voda

Měla to být revoluce v českém stavebnictví. Po letech praxe, kdy se povolení na složitější projekty vyřizovala až dvanáct let, oproti dvěma letům unijního průměru, mělo stačit razítko jen jedno. Alespoň tak to slibovala vláda. Zjednodušení mělo platit od poloviny příštího roku. Odborníci ale od začátku varovali, že podobný záměr tu už párkrát byl a pokaždé uvázl na neochotě některého z ministerstev vzdát se svých povolovacích pravomocí. Tentokrát představuje problém voda - ministerstvo zemědělství totiž trvá na tom, aby se vodoprávní povolení vydávalo zvlášť.

"Pak není možné využít výhod koordinovaného řízení zejména pro pozemní komunikace a některé energetické stavby," ohradilo se v rámci připomínek k návrhu ministerstvo průmyslu. Zklamaní jsou také v resortu dopravy. "Bohužel se problematiku nakládání s vodami nepodařilo uspokojivě vyřešit," prohlašuje mluvčí Zdeněk Neusar.

Právě tato dvě ministerstva by přitom zrychlení lhůt a pružnější realizaci projektů potřebovala nejvíc, obě mají na seznamu evropských strategických staveb své položky a s nimi i závazky. Propadají i peníze z evropských fondů na nové dálnice nebo železnice - pokud dotační období trvá sedm let, ale získání povolení dvanáct, musí se peníze vrátit do Bruselu. Zoufalost situace shrnuje výrok, který ministr dopravy Dan Ťok (za ANO) nedávno pronesl na setkání finančních ředitelů: "Nám nic nebrání žádat o peníze na projekty v novém dotačním období. Až na to, že ty projekty nejsou nachystané, nemáme vykoupené pozemky a nevíme, jak to chceme udělat."

Takzvané koordinované povolení má jednoduchá pravidla: u každého projektu má být možné sloučit územní i stavební řízení do jednoho, nutné by nemělo být obíhat ani hasiče, hygieniky a další úřady. Vše vyřídí jen jeden a od ostatních si vyžádá závazná stanoviska.

Tedy až na vodu, pokud bude ministerstvo zemědělství trvat na svém. Argumentuje tím, že povolení k nakládání s vodami je časově omezené, dá se měnit a rušit - kvůli tomu bývá klíčové, když kvůli dopadům na životní prostředí dojde na střet s unií.

S vodou nemusí překážky pro stavby končit, problematické je i posuzování vlivů na životní prostředí, takzvaná EIA. Novela stavebního zákona, v níž se koordinované povolení řeší, počítá s tím, že EIA už nebude samostatnou procedurou, ale závazným stanoviskem, které se vypořádá jednou. Teď se řeší zvlášť u územního i stavebního povolení, pokaždé do toho může vstoupit veřejnost s připomínkami a na střetu s ekology se pak příprava stavby může vléct. Příkladem je plavební stupeň u Děčína, který má splavnit Labe do Německa. Už v uplynulých sedmi letech mělo Česko na projekt peníze z EU, nemohlo je ale použít kvůli trvajícímu sporu s ekology o chráněných živočiších. A spor se ještě potáhne, Ťok nedávno připustil, že Děčín zvládne stavební povolení získat nejdřív v roce 2019.

AUTOR: Kateřina Surmanová
AUTOR-WEB: www.ihned.cz