Likvidace invazních rostlin Karlovarském kraji je letos přísnější

Plošná likvidace invazních rostlin v Karlovarském kraji letos finišuje. Třetí a současně poslední rok, kdy Karlovarský kraj na celém území díky dotaci kosí a chemicky ničí bolševník, křídlatku a netýkavku, má přísnější pravidla. Dodavatelé musí striktně dodržovat metodiku, řekla ČTK manažerka projektu Lenka Pocová.

"Je to poslední rok, takže máme poslední šanci udělat to co nejlépe. Některé metodiky jsme i trochu poupravili podle zkušeností z minulých dvou let a letos také nepovolujeme firmám výjimky nebo prodloužení termínů," uvedla Pocová.

Cílem projektu, který svým rozsahem nemá v Evropě obdoby, je dosáhnout snížení výskytu invazních rostli tam, kde se může použít chemický postřik na 15 procent a tam, kde jen mechanická likvidace, na 40 procent stavu před zahájením plošné likvidace. "Doufáme, že se to podaří," dodala Pocová.

Jde přitom o těžko představitelný počet lokalit, celkově jich je v kraji na 13.000 a každou je třeba ošetřit několikrát ročně. Rostliny se buď vyrývají hned po vyrašení, chemicky stříkají nebo kosí, když dorostou do květu. Právě do květu nyní dorůstá bolševník. Kraj přitom musel zkontaktovat a získat souhlas na 4800 majitelů pozemků, na kterých firmy zasahují.

I když se už třetím rokem seče a stříká, bolševník i křídlatka a netýkavka se stále objevují. Jde o místa, kde znovu vyraší, ale někdy i o nové lokality. Na kraj se také obracejí lidé, kteří na výskyt rostlin upozorňují, což Pocová vítá. "Mohou nám s tím pomoci. Buď upozorní na to, že firma ještě neposekala, nebo posekala špatně nějaké místo, či upozorní na místo, které v předchozím mapování nebylo," řekla ČTK.

Celkové náklady projektu jsou téměř 82 milionů korun. Plných 90 procent nákladů kraj uhradí z dotace z Operačního programu Životní prostředí a Státního fondu životního prostředí, zbytek z vlastního rozpočtu.

Na podzim letošního roku se zmapuje a srovná výskyt invazních rostlin po třech letech jejich likvidace. Od příštího roku pak vlastníci pozemků budou muset opět likvidovat rostliny vlastními silami. Za zanedbání jim mohou hrozit i pokuty. Udržitelnost projektu je deset let, po které se bude výskyt monitorovat.