zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Začíná sezóna aut do zásuvky

12.07.2015
Ekologická auta
Začíná sezóna aut do zásuvky

Běžný hybridní automobil kombinuje spalovací a elektrický motor. Problém je, že kapacita jeho baterií může být jen omezená kvůli tomu, aby je bylo možné nabít pouze rekuperací, tedy zejména při brzdění vozu. Elektřina v bateriích tak vystačí na pouhých několik kilometrů, což je užitečné třeba při jízdě v městské zácpě. Spotřeba se sníží, nikoliv však na zajímavé hodnoty. Naopak elektromobil jezdí na elektřinu pořád. Potíž je, že baterie jsou velmi těžké, a lze jich proto do auta naložit jen určité množství. Elektromobil tak sice lze dobíjet ze zásuvky, ale má příliš krátký dojezd na to, aby byl reálně použitelný mimo město. Průměrně taková auta zvládají okolo 150 kilometrů, výjimkou je jen americká Tesla s dojezdem i 400 kilometrů. Navíc dobíjení velkého množství baterií znamená dlouhé čekání, což je pro většinu řidičů nepřijatelné. Plug-in hybridy jsou proto jakýmsi mostem mezi běžnými hybridy a elektromobily, protože se snaží zbavit zásadních nevýhod těchto pohonů - poskytují delší dojezd čistě na elektřinu díky možnosti dobíjení baterií ze zásuvky, zároveň jsou ale použitelné i mimo město, protože mají vždy spalovací motor. Ostatně, výhodou jsou i pro řidiče hledající dynamičtější svezení. Spojení spalovací jednotky s jedním či dvěma elektromotory obvykle přináší vysoký nárůst výkonu i točivého momentu. Proto se toto řešení před několika lety objevilo i u nejdražších hypersportů za desítky milionů korun, které přispěly k popularizaci plug-in hybridů.

Jedním z nich je například McLaren P1, nástupce kdysi nejrychlejšího auta planety McLarenu F1. Auto s futuristickými tvary a křiklavými barvami využívá kombinaci benzinového osmiválce a jednoho elektromotoru. Celé soustrojí dohromady produkuje extrémně vysoký výkon 916 koní, což vozu umožňuje vystřelit z nuly na 100 km/h za 2,8 sekundy. Zrychlení na 300 km/h zabere 16,5 sekundy a tachometr se zastaví až na 350 km/h. Průměrná spotřeba auta je přitom jen 8,3 litru benzinu na 100 km, což je ekvivalent konzumace běžných SUV. Auto ovšem stojí okolo 20 milionů korun. Plug-in hybridní automobily se ale začaly nyní ve větší míře rozšiřovat i do cenově přijatelnějších kategorií. Jednoho z mála starších zástupců Toyotu Prius Plug-In tak doplnily i novinky, nejčastěji z prémiového segmentu. Letos se na trhu plug-in hybridní pohon objevuje zejména u aut kategorie SUV. Přijíždí s ním třeba Volvo XC90, konkrétně ve verzi označené T8 TwinEngine. Ta opět kombinuje spalovací jednotku a elektromotor, nicméně tentokrát jsou motory zapojeny paralelně. To znamená, že spalovací motor pohání přední nápravu a elektrický zadní. Tím má řidič rázem k dispozici čtyřkolku, aniž by musel spoléhat na standardní řešení mezi nápravovou spojkou nebo diferenciálem. Benzinový čtyřválec a elektromotor dohromady produkují výkon rovných 400 koní, což dává poměrně těžkému vozu solidní akceleraci. Baterie s kapacitou 18,4 kWh udrží energii až na 40 kilometrů, ze zásuvky se dobijí za několik hodin. Průměrná spotřeba je v tomto případě 2,5 litru benzinu na 100 kilometrů.

Využít lákavou kombinaci vysokého výkonu, dobré jízdní dynamiky a přitom velmi nízké tabulkové spotřeby chtějí i další konkurenti. Svůj vůz pošle na podzim do showroomů také BMW, konkrétně jde o model X5 xDrive40e. Nabízí spotřebu 3,4 litru benzinu na 100 kilometrů. Do boje se navíc zapojí i Mercedes-Benz se svým SUV třídy GLE. Jde o verzi označenou jako 500e 4Matic. Ta má na rozdíl od Volva a BMW pod kapotou silnější šestiválcový motor, na druhou stranu ale zase nese menší náklad baterií s kapacitou 8,8 kWh, což znamená kratší dojezd. Plug-in hybridní pohon ovšem nebude letos záležitostí jen pro SUV, objeví se i v jednom z nejoblíbenějších firemních sedanů, Volkswagenu Passat ve verzi označené jako GTE. Ta nabídne hlavně zajímavý celkový dojezd 1000 kilometrů, přičemž palivová nádrž má kapacitu jen 50 litrů. Auto umí podobně jako ostatní plug-in hybridy jezdit elektricky až do rychlosti okolo 120 km/h.

Automobily s plug-in hybridním pohonem ovšem nepřináší jen samé výhody, přichází s nimi několik problémů, se kterými se ještě musí vypořádat. Nálož baterií a přidání hybridního systému znamenají vždy vyšší zátěž. Plug-in hybridy jsou tak oproti autům s běžným spalovacím motorem těžší i o stovky kilogramů.

Vývoj i výroba tohoto systému jsou také dražší, proto v cenících automobilek patří k nejdražším motorizacím v nabídce. To částečně řeší státní podpora ekologických aut, ať už ve formě snížení daňové zátěže, nebo jednorázové finanční dotace na nákup takového vozu. Bohužel to funguje jen v několika vybraných západních zemích. Proto se v ostatních státech, kde takové výhody neexistují, rozšiřují jen pozvolna. Česko patří právě mezi takové země.

Zdroj: EKONOM

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
17
12. 2019
17.12.2019 - Seminář, školení
Praha, Occidental
INISOFT s.r.o.
18
12. 2019
18.12.2019 - Seminář, školení
Olomouc, Comfort Olomouc Centre
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí