zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Čeští vědci zjistili, jak snížit vznik rakoviny z benzo(a)pyrenu

01.09.2015
Zdraví
Čeští vědci zjistili, jak snížit vznik rakoviny z benzo(a)pyrenu

Lidé pracující v koksovnách, petrochemickém průmyslu, profesionální řidiči a další obyvatelé postižených oblastí by podle nové vědecké studie mohli mít větší šanci ochránit svůj organizmus před rakovinotvorným benzo(a)pyrenem. Jeho překročené hodnoty ovlivňují až 55 procent české populace kvůli znečištěnému životnímu prostředí. Vědci z katedry biochemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze ale zjistili, že by se mohly jeho účinky a vznik rakoviny snížit na minimum.

Působení této jedovaté látky na zdraví člověka zkoumají laboratoře po celém světě a není stále zcela odhaleno. Čeští vědci tak přispěli k dalšímu vysvětlení jejích účinků. Klíč výzkumu vede k lidským enzymům a schopnosti organizmu se této jedovaté látky, která je v uhelném dehtu nebo automobilových výfukových plynech, zbavit.

Z krve se totiž dá podle vědců zjistit, zda je člověk ke vzniku onemocnění náchylný. "Našli jsme úplně nový směr metabolismu benzo(a)pyrenu (látkové přeměny uvnitř lidského těla). Je to skutečně průlomová věc," řekla dnes ČTK profesorka Marie Stiborová z Katedry biochemie Přírodovědecké fakulty.

Lékaři by se podle ní mohli u rizikových skupin zaměřit na poměr "kladných a záporných" enzymů v těle, které vedou k detoxikaci organizmu nebo naopak vyvolají vznik nádoru. "Někteří lidé jsou totiž vnímavější a vhodným podáním specifických látek a vhodných 'vitaminů' by se mohlo působení benzo(a)pyrenu významně potlačit," vysvětlila. Výsledky výzkumu také podle ní poslouží k vývoji nových léků.

Do těla se benzo(a)pyren dostává vdechováním znečištěného vzduchu nebo prostřednictvím jemných částic polétavého prachu, které člověk vstřebává. Kromě toho, že je karcinogenní, dráždí oči, nos, krk a průdušky. Negativně ovlivňuje i těhotenství, chromozomy i kvalitu spermií a rodí se kvůli němu více dětí s nízkou porodní váhou a funkční nedostatečností.

Česko patří v Evropě k nejpostiženějším oblastem. Nejvyšší koncentrace jsou v Ostravě - Radvanicích a Karviné, kde roční průměr benzo(a)pyrenu dosahuje deseti nanogramů. Limit je přitom jeden nanogram na metr krychlový. Kvůli nadměrné dopravě je postižený i třeba pražský Spořilov.

S výsledky výzkumu Stiborová a její kolegové seznámili účastníky evropského kongresu o vlivu životního prostředí na nádorová onemocnění. Od neděle se pořádá v pražském hotelu Clarion Congress a končí dnes.
O samostatném ohlašování karcinogenního benzo(a)pyrenu v Integrovaném registru znečišťování životního prostředí (IRZ) uvažuje ministerstvo životního prostředí. V současnosti posuzuje odbornou studii.

Šárka Mrázová

Zdroj: ČTK

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí