zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Zjištění českých ekologů mohou pomoci při předvídání globálních změn

14.09.2015
Klimatické změny
Zjištění českých ekologů mohou pomoci při předvídání globálních změn

Příčinami rozdílů v biologické rozmanitosti na povrchu Země se prostřednictvím analýzy dostupných dat a vlastního terénního výzkumu zabýval tým českého ekologa Davida Storcha. Výsledky spolupráce s několika světovými pracovišti, například s americkou Yaleovou univerzitou, publikovaly nejprestižnější časopisy, mezi nimi i Nature nebo elitní ProceedingsoftheNationalAcademyofSciences (PNAS). Přínos tohoto základního výzkumu nyní Cenou předsedy ocenila i Grantová agentura České republiky, která ho financovala.

Vědci pomocí statistických metod analyzovali globální data o rozšíření různých skupin rostlin a živočichů na Zemi. Zajímali se nejenom o to, kde se jednotlivé organismy vyskytují, ale také o jejich vzájemnou evoluční příbuznost. Zjistili, že rozdíly v biologické rozmanitosti není možné přičíst na vrub jedinému faktoru. Zatímco počet druhů narůstá se zvětšováním sledované plochy na všech kontinentech podle univerzální zákonitosti, s pozorovaným nárůstem počtu druhů směrem k rovníku je to složitější. Nepotvrdila se domněnka, že počet druhů roste díky nárůstu celkového počtu jedinců. Pokles počtu druhů směrem od rovníku k pólům nelze vysvětlit ani rychlejším vznikáním druhů v tropech.Spíše se zdá, že každé prostředí má limit pro celkový počet druhů, které se zde mohou vyskytovat.

,,Globální data o rozšíření různých druhů na Zemi, která jsme analyzovali, jsou k dispozici teprve v posledních několika letech, dříve dostupná nebyla," říká David Storch z Centra pro teoretická studia a Katedry ekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. ,,Naše zjištění mohou mít zásadní dopad na schopnost předvídat změny v biologické rozmanitosti způsobené současnými globálními změnami," dodává DavidStorch. Doplňující terénní výzkumy prováděli vědci v zahraničí, především v Africe, ale i u nás. Pracovali například v bývalém vojenském prostoru Mladá u Milovic, svého času hlavním centru sovětských vojsk. V tomto biologicky nesmírně cenném bezlesém prostředí detailně studovali společenstva rostlin a počítali počty jedinců a počty druhů.

V hodnocení současného stavu přírody se podle Davida Storchazatím nenaplnily katastrofické, ale ani pozitivní scénáře. Příroda se vyvíjí, avšak jinak, než bylo předpovídáno. Hlavním problémem u nás je v současné době především zarůstáníbezlesých ploch, které v naší přírodě v minulých stoletích dominovaly vlivem extenzivního zemědělství. Ideální je přitom jemnozrnná mozaika lesů a bezlesí.Dnes vzniká takzvaná nová divočina a do krajiny se vracívelké šelmy.

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
25
11. 2020
25.11.2020 - Seminář, školení
hotel Olympik, sál Olymp, Praha
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí