zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Přírodní rekordy pro říjen 2015

25.10.2015
Příroda
Přírodní rekordy pro říjen 2015

V desátém díle celoročního seriálu vás čekají nejsladší česká rostlina, nejhlubší jezero světa nebo nejstarší evropský důl. A také nejtěžší prvek, který můžete běžně potkat.

Největší, nejmenší, nejrychlejší - ale i nejvíce ohrožený nebo s nejvyšší tepelnou vodivostí. Pro učitele přírodovědných předmětů jsme vydali unikátní kalendář na rok 2015, jenž nabízí slovem i obrazem 53 rekordů ze světa biologie, chemie, geologie a geografie.

Neradi bychom však připravili ostatní fanoušky přírodních věd o přehlídku zajímavých rekordů. Proto je budeme postupně zveřejňovat zde na webu. A jako bonus přidáme některá NEJ, která se do tištěného kalendáře nevešla.

Co jsme vybrali pro říjen?

Jáchymovský důl Svornost je nejstarší dosud využívaný důl v Evropě. Od roku 1525 se zde těžilo stříbro, od poloviny 19. století pak uran. Dnes už se v dole netěží, ale čerpá se z něj radioaktivní voda pro místní lázně.

Foto Petr Jan Juračka.

Velemlok čínský je největší obojživelník na světě. Dorůstá délky až 180 centimetrů. Od roku 2014 můžete velemloky čínské vidět v pražské zoologické zahradě, odkud je i tento snímek.

Foto Petr Jan Juračka.

Některé rostliny jsou zdatní chemici - umí totiž vyrábět extrémně sladké sloučeniny. V české květeně patří prvenství osladiči obecnému. Jeho oddenky obsahují látku osladin, která je 500krát sladší než řepný cukr (sacharóza).

Foto Petr Jan Juračka.

Sibiřský Bajkal je s maximální hloubkou 1 637 m nejhlubším sladkovodním jezerem světa. Zároveň jde o sladkovodní jezero, které zadržuje nejvíc vody (23 615 km3) a možná je i nejstarší (zhruba 25 milionů let).

Foto Petr Jan Juračka.

Říjnovým bonusem je nejtěžší prvek, který má praktické využití v běžném životě. Slovem ,,nejtěžší" myslíme v tomto případě ,,s nejvyšším atomovým číslem". Tipujete uran s atomovým číslem 92, protože se používá jako palivo v jaderných elektrárnách?

Kdepak - v periodické tabulce musíte zamířit ještě o pár míst dál. Na druhou stranu není potřeba, abyste jezdili do Temelína či Dukovan. Rekordmana totiž máte dost možná doma nebo v práci. Jde o americium, prvek s pořadovým číslem 95.

Uprostřed této kapsle z detektoru kouře je miniaturní množství oxidu americičitého. Zdroj Flickr, autor Andrew Magill, úpravy Jan Kolář, licence CC BY 2.0.

Americium je radioaktivní kov, který se na Zemi přirozeně nevyskytuje a vyrábí se uměle. Jeden z jeho izotopů, americium-241, se používá v ionizačních detektorech kouře. Běžný ionizační detektor obsahuje asi 0,3 mikrogramu tohoto izotopu ve formě oxidu americičitého (AmO2). Radioaktivita tak nepatrného množství americia je velice malá a nepředstavuje zdravotní riziko. Stačí ovšem k odhalení požáru.

Při radioaktivním rozpadu americia-241 se tvoří částice alfa, jež ionizují molekuly kyslíku a dusíku ve vzduchu. Vzniklé ionty umožňují průtok slabého elektrického proudu mezi dvěma elektrodami uvnitř detektoru. Pokud se do vzduchu dostane kouř, pohlcuje částice alfa - tím se sníží ionizace vzduchu, a tedy i proud mezi elektrodami. Pokles proudu pak spustí alarm.

Zdroj: https://www.prirodovedci.cz

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí