Zvítězí na Brněnské přehradě ekologie?

Myšlenka využití přehrady na řece Svratce u Kníniček k provozu rekreační lodní dopravy měla své počátky již v třicátých letech, provoz lodní dopravy byl zahájen 5. 5. 1946 na trase Bystrc - Kozí horka - Sokolské koupaliště - Osada - Rokle - Obora - Zouvalka - hrad Veveří a zpět, později postupně trasa prodloužena na Mečkov a do Veverské Bítýšky. Důvod pro využití elektrického pohonu byl poválečný nedostatek pohonných hmot. Dnešní lodní park DPMB se skládá z menší historické jednopalubové lodi Brno a z pěti nových dvojpalubových lodí Stuttgart, Dallas, Lipsko, Utrecht a Vídeň. Tyto nové elektrolodě mají hmotnost 73 000 kg a výtlak 90 000 kg při rozměrech 25,0/6,22/6,65 m a ponoru 1,25 m, obsaditelnost lodi je 200 osob. K pohonu lodi slouží 8pólový asynchronní motor Siemens o jmenovitém výkonu 55kW. Zdrojem energie pro pohon jsou 300V olověné trakční baterie o kapacitě 336 kWh, resp. 1120 Ah. Loď dosahuje maximální rychlosti 7,5 uzlů, tj. cca 14 km/h, dojezd na jedno nabití je 80 - 100 km. To je dostatečné na celodenní provoz. Pro hospodaření s energií z baterií přitom záleží na zručnosti kapitána při využívání tažné síly motoru a pohybové energie lodi. Zkušený kapitán udrží denní spotřebu pod 700 Ah, čili pod cca 63 % kapacity trakčních baterií. Dobíjení lodí probíhá automaticky v noci. Olověné baterie plní na lodi dvojí funkci: Kromě zásobníku elektrické energie slouží zároveň jako balast u dna lodě. Technickou zajímavostí brněnských elektrolodí je malý fotovoltaický zdroj k pohonu klimatizace v kabině kapitána. EKOLOGICKÉ EFEKTY elektrolodí jsou návštěvníkovi Brněnské přehrady patrné na první dojem: I při plném provozu všech lodí se nad přehradou nevznáší hluk motorů a všudypřítomný zápach spálené nafty, jako je tomu jinde. Otázkou je, zda tato idyla vydrží i do budoucna, neboť nová legislativa připravená ministerstvem dopravy by bohužel mohla umožnit omezený provoz lodí se spalovacím motorem i na Brněnské přehradě. To si většina návštěvníků ani spousta rozumných lidí v čele města Brna nepřeje. ZDROJ:http://www.proelektrotechniky.cz, kráceno, upraveno, Enviweb