Čtvrtek, 28. března 2024

Veřejná anketa - Budou občané ochotni platit za svou domácnost vyšší poplatky za odpady?

Veřejná anketa - Budou občané ochotni platit za svou domácnost vyšší poplatky za odpady?

Česká asociace odpadového hospodářství (ČAOH) vyhodnotila roční anketu, v níž se dotazovala na ochotu občanů platit za svou domácnost vyšší poplatky za odpady. Anketa byla vyvěšena na stránkách www.caoh.cz od poloviny listopadu 2014 a navázala na výsledky průzkumu agentury STEM/MARK i předchozího výzkumu veřejného mínění na webu asociace.

Z výsledku ankety vyplývá, že téměř polovina účastníků ankety není ochotna platit navýšené poplatky za odpady za svou domácnost, čtvrtina není rozhodnuta a čtvrtina s navýšenou platbou souhlasí. Názorové rozpoložení respondentů by se tak dalo označit jako identické s předchozími zjištěními. Předchozí průzkumy navíc prokázaly, že pokud by zdražení mělo podpořit nové spalovny odpadů (ZEVO), pak je ochota k placení navýšených poplatků ještě výrazně nižší.

V novém zákoně hrozí až několikanásobné zdražení

Celkem se v otevřené anketě za 12 měsíců uplatnilo 29730 hlasů z řad odborné i laické veřejnosti. ČAOH se zde dotkla aktuálního tématu zdražování zákonných poplatků, které ministerstvo životního prostředí (MŽP) navrhuje v rámci nového zákona o odpadech. Věcný záměr nového zákona počítal s několikanásobným zdražením zákonných poplatků za skládkování o 100 % v roce 2020 a dokonce o 200 % v roce 2024, což by znamenalo zdražení na 1 000 a 1 500 Kč na tunu skládkovaného odpadu ze současných 500 Kč. V aktuálním interním návrhu MŽP je prý dokonce zdražení až na 1350 Kč (2020) a 1850 Kč (2024). V médiích je takováto extrémní míra zdražení často spojována s účelovou podporou nových spaloven odpadů (ZEVO), jakožto nejnákladnější odpadové technologie. Tento důvod k potřebě razantního zdražení MŽP otevřeně sdělovalo a přiznávalo ještě před cca 1,5 rokem.

Dopad zdražení na rodinu cca 968 Kč

Podle výpočtů ČAOH ministerstvem zvažované zdražení skládkovacích poplatků může přinést citelné ekonomické dopady jak na občany, obce, ale i na celou podnikatelskou sféru. Navýšení se může projevit v konečném důsledku v míře cca 45 - 48 Kč na každých 100 Kč zdražení poplatku. Výpočet celkového dopadu na občana počítá jak s primárním dopadem zdražení, který bude mít vliv na navýšení plateb občanů o 21 Kč, tak se sekundárním dopadem, jež je přenesený v ceně výrobků a služeb ze sektoru průmyslu a služeb, a který činí cca 17 Kč + DPH. Matematický výpočet dopadu na občana při poplatku 1 000 Kč se tak ve finále může projevit navýšením o 242 Kč/rok na občana, tedy například pro čtyřčlennou rodinu bude znamenat navíc 968,- Kč/rok.

Pro omezení skládkování a splnění cílů EU stačí poloviční výše

Podle zkušeností recyklačních firem by přitom pro omezení skládkování a požadovanou podporu recyklace a většího třídění vedoucího ke splnění evropských cílů, stačilo navýšit poplatek každé tři roky o 100 korun na finálních maximálně 700 Kč. Podobnou cestou k omezení skládkování se aktuálně dalo například Polsko, kde se poplatek za skládkování využitelného odpadu navýšil u neupraveného směsného komunálního odpadu na cca 760 Kč (120Zl), některé další komunální odpady pak mají poplatek nižší. Nevyužitelné odpady mají poplatek až násobně nižší. Tato cesta se ukazuje jako vhodná a motivující zejména k třídění a úpravě odpadů. V Polsku se daří při této míře poplatku odklánět odpady ze skládek do nových třídících a zpracovatelských zařízení, kterých zde vznikla řada, a to bez neúměrného dopadu na peněženky občanů.

Ani Slovensko se v minulém roce nevydalo cestou skokového zdražení. I zde se zaměřili na motivaci pro obce, aby třídily odpad. Na ty, kdož třídí alespoň pět složek odpadů, se zdražení nevztahuje (více viz zde). I takové řešení je zcela logické, motivační a bez zbytečných dodatečných nákladů pro občany a obce. Slovensko nesází pro další období na výstavbu nových spaloven (ZEVO), pro které by skokové zdražení bylo nezbytné. Jedná se o racionální postoj, protože tyto státy si uvědomují, že pro splnění budoucích vysokých evropských recyklačních cílů definovaných novou strategií oběhového hospodářství, je nutné odpady třídit a zpracovávat, nikoli primárně spalovat jejich směs.

A co v ČR - podlehne ministr tlaku na výstavbu nových spaloven?

ČR má, na rozdíl od většiny ostatních evropských států, navíc definovaný termín ,,zákazu" skládkování. Od roku 2024 nebude možné využitelné odpady uložit na skládku. Odpady na skládkách tedy končit nebudou, a to ať už bude poplatek 0 Kč, či stávajících 500 Kč nebo např. 10 000 Kč. Proč tedy násobné zdražení? (více také zde)

Je zřejmé, že ani v ČR není možné hazardovat s neúměrným a hlavně zbytečným zdražením služeb občanům. Nyní navíc s vědomím a zkušenostmi okolních států, které se vydaly o poznání levnější a efektivní cestou ke splnění evropských cílů, a to s důrazem na recyklaci. ČAOH přivítala přístup Legislativní rady vlády a Komise pro hodnocení dopadů regulace (RIA), která vznesla k věcnému záměru zákona o odpadech zásadní požadavek na jeho dopracování, cit.: ,,Komise RIA důrazně požaduje, aby bylo zpracováno podrobné a pečlivé hodnocení dopadů regulace k paragrafovanému znění zákona, které bude nejen identifikovat všechny náklady a přínosy vyplývající v tu dobu již z konkrétních ustanovení, ale bude tyto náklady a přínosy hodnotit kvantitativně." O podrobné ekonomické vyhodnocení před předložením paragrafového znění zákona do vlády požádali dokonce také členové Tripartity. V rámci prací na paragrafovém znění nového zákona je nutné rozporné body posunout do racionální roviny, tak aby budoucí nastavení bylo funkční nejen po stránce technické a věcné, ale bylo akceptovatelné také v rovině ekonomické a skutečně sledovalo nové evropské recyklační cíle.

Pokud víme, že máme již stanovený zákaz skládkování a navíc míra skládkování postupně klesá, bude podstatný také postoj obcí, zda ty budou ochotny podpořit zbytečné násobné zdražení, které logicky dopadá zejména ně, resp. na jejich občany. Zdražení, které je po uzákonění zákazu sládkování již poměrně obtížně zdůvodnitelné. Na Slovensku to byly právě obce a jejich svazy, které se aktivně postavily za nutnost nalezení řešení, které není založeno na násobném zdražení. Na Slovensku obce uspěly.

Evropa prosazuje recyklaci, třídění a úpravy odpadů

Dosavadní text nového českého zákona v sobě bohužel zatím neobsahuje body z balíčku k oběhovému hospodářství. Je pravděpodobné, že zákon bude třeba o tyto body a budoucí recyklační cíle dříve či později doplnit, stejně jako POH ČR. EU dává jasně najevo, že se hodlá vydat cestou recyklace a úprav odpadů, omezení skládkování i spalování neupravených směsných odpadů. K roku 2030 prosazuje Evropská komise cíl až 65% recyklace komunálních odpadů (viz zde). Evropský parlament chce dokonce 70% (viz zde). Pro reálné splnění cíle bude třeba upravovat a třídit i směsné odpady.

Shrnutí znění a výsledků ankety ČAOH:

"Budete ochotni platit za svou domácnost vyšší poplatky za odpady, i kdyby se v roce 2020 mělo jednat o navýšení o cca 240 Kč na občana* (tedy průměrná rodina o cca 720 Kč více)?"

Celkem přijato hlasů: 29730

ANO

????????????????????????????? (25% - 7563 hlasů)

NEVÍM

??????????????????????????????? (27% - 7982 hlasů)

NE

????????????????????????????????????????????????????????? (48% - 14185 hlasů)

Respondenti ankety měli možnost tří odpovědí - ano, ne, nevím. Během jedenácti měsíců téměř polovina hlasů, konkrétně 14185 hlasů, odmítla navrhované navýšení plateb za odpady. Potřebu vyšších poplatků naopak podpořilo 7 563 hlasů a téměř srovnatelné množství hlasů 7982 se nepřiklonilo ke kladné ani k záporné odpovědi.

Postoj a názorové rozložení respondentů je tedy celkem zjevné a potvrdilo dosavadní provedené zjišťování, kdy podle průzkumu STEM/MARK z června 2014 více než dvě třetiny (70 %) dotázaných ze vzorku 1 020 respondentů odmítlo platit více za odpadové služby kvůli prosazování spaloven, a podle ankety ČAOH, která probíhala na webu v období 23. 5. 2013 - 1. 3. 2014, nadpoloviční většina (57%) odpověděla, že nevnímají jako vhodné zdražovat odpadové hospodářství obcím a firmám, a to s deklarovaným cílem podpory nových spaloven odpadů.

Zdroj: Ing. Petr Havelka, ředitel České asociace odpadového hospodářství (www.caoh.cz)

Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů