Česká asociace odpadového hospodářství připomíná některé důležité změny v působnosti zákona o odpadech, které přinesla poslední novela zákona o odpadech s číslem 223/2015 Sb., a to s účinností od 1. října 2015.
Působnost zákona o odpadech, tedy na co se tento zákon vztahuje nebo nevztahuje, je upravena v § 2.
První změnou je nová formulace v ust. § 2 písm. a) týkající se vyloučení odpadních vod z působnosti zákona o odpadech. Po novele se zákon o odpadech nevztahuje na odpadní vody v rozsahu, v jakém se na ně vztahují jiné právní předpisy (vodní zákon, zákon o vodovodech a kanalizacích). Tedy jednoduše řečeno, pokud je nějaká situace vztahující se k odpadním vodám upravena např. ve vodním zákoně, zákon o odpadech se nepoužije. Pokud by však bylo s odpadními vodami nakládáno v konkrétním případě jinak, než řeší vodní zákon, např. nějakým specifickým nezákonným způsobem, pak by připadal v úvahu postup podle zákona o odpadech. Takto to alespoň vysvětluje MŽP v rámci odborných seminářů. Je třeba zdůraznit, že vodní zákon upravuje odpadní vody v ustanovení § 38, a to například včetně akumulace odpadních vod v bezodtokých jímkách (žumpa). Obecné stanovisko k této části novely a souvisejícím otázkám zatím MŽP nevydalo. Pokud by výklad nového ustanovení byl písemný a veřejný, bylo by to pro subjekty působící v této oblasti jistě přínosné. Pozitivní je, že ministerstvem původně navrhované znění bylo po odborných diskuzích nakonec upraveno a škála poměrně zbytečných komplikací a rizik pro dosavadní standardní nakládání s odpadními vodami se tak snížila (více zde).
Dále bylo novelizováno znění výjimky z působnosti v § 2 pod písmenem f). Původní znění ,,odpady plastických trhavin, výbušnin a munice" bylo novelou změněno na ,,vyřazené výbušniny a vyřazené střelivo". Mělo by se však jednat pouze o terminologickou změnu, která bude lépe odpovídat zvláštním právním předpisům. Dodejme, že vyřazené výbušniny a střelivo upravuje zákon o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě a dále zákon o zbraních.
K podstatné změně v působnosti došlo v oblasti vytěžených sedimentů z vodních nádrží a koryt vodních toků. Před novelou se zákon o odpadech nevztahoval na nakládání s těmito sedimenty používanými na zemědělském půdním fondu podle zvláštního zákona a dále se nevztahoval na nakládání se sedimenty, které vyhovovaly limitům znečištění stanoveným v příloze č. 9 zákona o odpadech (pro jejich využití k zavážení podzemních prostor a k úpravám povrchu terénu). Výše uvedené výjimky z působnosti pro sedimenty však byly novelou zrušeny, včetně přílohy č. 9 a zákon o odpadech se tak na ně nově vztahuje. Po novele je tedy nakládání se sedimenty vytěženými z koryt vodních toků a nádrží (pokud jsou odpadem) upraveno v novém § 37t zákona o odpadech, a to takto:
V této souvislosti je třeba uvést, že v zákoně o odpadech v ust. § 2 písm. g) i po novele nadále zůstává výjimka z působnosti u ,,sedimentů přemísťovaných v rámci povrchových vod za účelem správy vod a vodních cest, předcházení povodním, zmírnění účinku povodní a období sucha nebo rekultivace půdy, je-li prokázáno, že nevykazují žádnou z nebezpečných vlastností uvedených v příloze přímo použitelného předpisu Evropské unie o nebezpečných vlastnostech odpadů". Na tyto sedimenty se tedy zákon o odpadech stále nevztahuje.
Poslední změnou je, že novela zrušila vyloučení z působnosti zákona o odpadech pro odpady drahých kovů (původně písm. b) § 2 zákona). K této problematice Ministerstvo životního prostředí uveřejnilo na svých internetových stránkách vyjádření (text viz níže), ve kterém se věnuje otázce, jak postupovat při posuzování, zda konkrétní forma drahého kovu je či není odpadem.
Stanovisko MŽP k drahým kovům - oodp-vyjadreni-mzp-drahe-kovy-novela-223-2015-20151005.pdf [ 32.43 kB ]
Zdroj: Ing. Petr Havelka, ředitel České asociace odpadového hospodářství (www.caoh.cz)
