zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Česko nebude do roku 2020 ukládat oxid uhličitý pod zem

28.12.2015
Geologie
Česko nebude do roku 2020 ukládat oxid uhličitý pod zem

Ministerstvo životního prostředí do roku 2020 nepovolí, aby se v České republice ukládal oxid uhličitý (CO2) pod zem. V novele zákona, kterou dnes podpořila vláda, ale možnost ukládání do budoucna nevylučuje. Čeští geologové již několik let zkoumají, kde by se na území ČR technologie zachytávání a ukládání CO2 pod zem mohla uplatnit.

Geologické ukládání oxidu uhličitého CO2 pod zem je součástí metody, kterou odborníci považují za jeden z perspektivních způsobů zmírňování klimatických změn. Ministerstvo chce proto do pěti let určit rizika vlivů CO2 na podzemní vody, působení na horninové prostředí i bezpečnost.

Česká geologická služba už vytipovala lokality v "českém permokarbonu". Jde o pás hluboko uložených prvohorních usazenin táhnoucí se od Žatce až do Podkrkonoší a v pásu karpatské předhlubně na východní Moravě. Předběžný odhad úložné kapacity je zhruba 850 milionů tun CO2.

V rámci takzvané metody CCS se oxid uhličitý ukládá do hlubokých geologických vrstev porézních a propustných hornin, které jsou překryty nepropustnými horninami. Neexistuje však celosvětová dohoda, že opatření ke zmírnění změny klimatu (včetně této technologie) jsou potřebná, není jasné financování a veřejnost není vstřícná a důvěřivá k jakémukoli ukládání. Jak zachytávat a ukládat CO2 zkoumá Evropa, Amerika, Austrálie i Japonsko od 90. let minulého století. Například téměř 20 let se už ukládá v moři poblíž Norska. Další projekty jsou v USA, Kanadě (kde je první elektrárna vybavenou technologií CCS), Brazílii a Saúdské Arábii.

ČR v současnosti produkuje přibližně 12 tun emisí oxidu uhličitého ekvivalentu na osobu ročně, cílem státu je pomocí různých opatření číslo výrazně snížit a přiblížit se průměru EU - sedmi tunám CO2 ekvivalentu na obyvatele. O omezení emisí CO2 se jednalo na klimatické konferenci předminulý týden v Paříži.

Dlouhodobým cílem je udržet zvyšování teploty výrazně pod dvěma stupni Celsia a co nejvíce se přiblížit hodnotě 1,5 stupně. Za posledních 250 let se množství skleníkového plynu v atmosféře neúměrně zvýšilo kvůli rostoucímu spalování fosilních paliv (uhlí, ropy a plynu). Podle pařížské dohody musí státy "usilovat o dosažení globálního snížení emisí skleníkových plynů co možná nejdříve s ohledem na skutečnost, že snižování bude trvat déle v rozvojových státech".

Zdroj: ČTK

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí