Větrná energetika: Čína přebírá roli lídra, Evropě hrozí problémy

Skoro polovinu výkonu větrných elektráren spuštěných ve světě v roce 2015 uvedla do provozu Čína. Globální instalovaný výkon stoupl o 63 tisíc megawatt na celkových 432 419 MW. Z toho v Číně přibylo 30 500MW na celkem 145 104 MW, čímž země poprvé předstihla Evropskou unii, kde bylo loni zprovozněno 18 800 MW na celkových 141 578 MW z větrníků.

Hlavní problém Evropy tkví ale v tom, že zanedbala výstavbu potřebné přenosové sítě. "Mezera mezi investicemi do obnovitelné energie a investicemi do infrastruktury se dramaticky rozevírá," říká Urban Keussen z firmy Tenner provozující elektrorozvodné sítě. Země Evropské unie by podle studie poradenské společnosti Roland Berger měly do klíčových přenosových tras v následujících letech investovat alespoň 150 miliard eur. Má-li se zabránit budoucímu kolapsu soustav, pak se musejí tyto prostředky v Británii zdvojnásobit, v baltských zemích zečtyřnásobit. A nejnaléhavější je potřeba investic do přenosových soustav na Pyrenejském poloostrově, kde studie hovoří až o čtrnáctinásobném zvýšení.Podle Torstena Henzelmanna z Roland Berger by výkon větrníků v Evropě mohl do roku 2020 stoupnout až o 55%. Podílet se na tom mají hlavně instalace na souši, které se stávají ekonomicky výhodnými i bez vládní podpory. Jeden megawatt instalovaného výkonu vyjde na 82 dolarů, zatímco v uhelné elektrárně stojí 93 USD. Instalace na moři ale stále zůstávají nesrovnatelně dražší - v průměru vyjde megawatt na 179 dolarů.

Vývoj celkového instalovaného výkonu větrných elektráren ve světě

(megawatt ke konci roku)

Země s nejvyšším instalovaným výkonem

(megawatt ke konci roku 2015)