zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Časopis Pro města a obce: Rozhovor s Petrem Havelkou k novému odpadovému zákonu

16.05.2016
Odpady
Časopis Pro města a obce: Rozhovor s Petrem Havelkou k novému odpadovému zákonu

Časopis Pro města a obce oslovil Petra Havelku z České asociace odpadového hospodářství s několika aktuálními dotazy k poměrně kontroverznímu návrhu nového zákona o odpadech...

Ministerstvo životního prostředí prosazuje postupné zvyšování poplatku za skládkování. Argumentuje tím, že je to nutné jako motivace pro zvýšení podílu třídění a recyklace komunálního odpadu. Souhlasíte s tímto názorem?

Petr Havelka: V prvé řadě je třeba předeslat, že ČR díky dlouhodobému nastavení odpadového hospodářství úspěšně každoročně snižuje množství skládkovaného odpadu. ČR produkuje celkem cca 30 milionů tun odpadů, přes 79 % se daří využít (více viz zde). Z celkové produkce je cca 5 milionů tun komunálních a z toho pouze cca 3 miliony tun směsný komunální odpad. Míra skládkování od roku 2009 poklesla o více než 1 000 000 tun. V procentech u komunálních odpadů o skoro 16% na 48,3% v roce 2014 (data MŽP) a tento trend pokračuje (více viz zde). Navíc v roce 2014 ČR jako jedna z pouhých 6 zemí v Evropě dobrovolně přijala zákaz skládkování komunálního odpadu, a to již k roku 2024 (více zde). ČR tak předbíhá Evropu, která ve svých cílech skládkování komunálních odpadů pouze omezuje a v roce 2030 si stanovuje cíl skládkovat do 10 % odpadů.

Zákaz sám o sobě je dostatečným impulsem pro odpadový sektor, že se bude muset zaměřit na jiné technologie nakládání s odpady. Řada nových projektů na třídění, recyklaci i energetické využití energeticky bohaté frakce po vytřídění je připraveno k realizaci.

Avšak! Nově navrhované ekonomické nástroje, mezi které patří i skoro čtyřnásobné zdražení skládkovacího poplatku, včetně poplatků za ukládání nevyužitelného odpadu, větší míru recyklace nepodporují, naopak. Pokud MŽP takto nepochopitelně zdaňuje i odpady nevyužitelné, nevyplatí se odpady zpracovávat a bude uměle levnější celý obsah černých popelnic spálit v nákladných spalovnách, než z nich vytřídit využitelné složky a ty dále zpracovat.

Navrhované zvýšení poplatků ze současných 500 Kč až na 1850 Kč v roce 2023 je navíc s ohledem na již platný zákaz zbytečné. Odpady na skládky nebudou moci, tak proč je zdražovat. Z návrhu zákona vyplývá, že kvůli ministerstvem navrhovanému zvýšení této ekologické daně, občané a obce zbytečně zaplatí státu ze svých peněženek jen do roku 2020 o 5,7 miliard Kč více. Zásadní je ptát se, zda je to nutné, proč, a komu to prospěje.

Dle zkušeností z okolních států přitom existují řešení, která nejsou založena na represi a extrémním zdražení, ale na motivaci obcí zajistit co největší míru třídění a na motivaci odpadových firem co nejvíce odpad zpracovávat, třídit a recyklovat tak, jak požaduje Evropská unie. V Polsku k tomu stačilo navýšení poplatku na 700 - 750 Kč, které dlouhodobě doporučuje i ČAOH. Na Slovensku již zavedli aktuální recyklační cíle do svého POH a také nejdou cestou násobného zdražení. Jsme toho názoru, že tímto krokem jde MŽP proti politice EU, která již nechce spalovny podporovat a stanovuje vysoké recyklační cíle (dokumenty EU 2014/2208(INI), COM/2014/0398 final/2).

Pro rok 2030 máme recyklovat 65 % komunálních odpadů. Jako ČAOH toto podporujeme, uvědomujeme si, že Evropou navrhovaná cesta třídění a recyklace je také levnější než spalovny (ZEVO), prakticky nejnákladnější odpadová technologie.

Je odpadový trh u nás schopen zvládnout zvýšení materiálového využití odpadů do roku 2020 na 50 % a do r. 2024 na 60 %, jak to plánuje MŽP? Jsou či budou k dispozici dostatečné zpracovatelské kapacity a odbyt vytříděných surovin?

Petr Havelka: Předně jedna důležitá věc. Cíl MŽP se bohužel týká jen vytříděného papíru, plastů, skla a kovů. Zde máme již prakticky splněno. V roce 2014 jsme recyklovali 46,5 %. Jenže aktuální cíle EU se týkají všech komunálních odpadů, což jsou zcela jiná čísla.

Evropská komise se snaží státy motivovat, aby více šetřily své zdroje a odpady zejména třídily, upravovaly a recyklovaly. Aby omezily poslední příčky v hierarchii, což je spalování a skládkování odpadů. V novém balíčku k oběhovému hospodářství požaduje recyklovat do roku 2025 60% a do roku 2030 65% komunálního odpadu (KO). Česko v současné době recykluje pouze 33,9 % KO (více viz zde). V Plánu odpadového hospodářství ČR na roky 2016 -2024 navíc tyto cíle MŽP bohužel nemá. Dokonce nejsou tyto cíle obsaženy ani v novém odpadovém zákoně. Navrhované ekonomické nástroje, např. extrémní zpoplatnění i nevyužitelných odpadů po třídění, jdou dokonce proti nim. De-facto motivují k tomu, nakládat s odpady jako s neupravenou směsí.

Ale zpět k vašemu dotazu. Odpadový trh může být do budoucna schopen zvládnout požadované recyklační cíle, ale musí tomu odpovídat nastavení zákona. U návrhu nového zákonu je tomu však spíše naopak. Přitom funkční řešení jsou známá z okolních s námi srovnatelných států. A v žádném případě nejsou založena na násobném zdražení a výběru dalších daní od občanů.

Co se týká uplatnění surovin, je samozřejmě vždy důležitá i ekonomická situace, a to jak regionální, evropská, ale i světová. Cena primárních i sekundárních surovin osciluje v ekonomických cyklech. Evropa chce zvyšovat svou míru surovinové bezpečnosti a vhodné hospodaření se surovinami z odpadů má mít nyní prioritu. Potenciál je dle evropských studií obrovský, včetně potenciálu nových pracovních míst v recyklačním sektoru.

Jak je odpadový trh připraven na plánované zvýšení energetického využití odpadů ze současných 12 % na 18 % v r. 2020 a na 28 % v r. 2024? Budeme mít dostatek zařízení na energetické využití odpadu a bude energie v nich vyrobená spotřebovávána efektivně?

Petr Havelka: Zde připomeňme, že EU žádné takové cíle nemá, toto jsou cíle ČR. U směsných komunálních odpadů má být procento energetického využití až 42,7 % v roce 2024. Jsou to cíle možné, ale vše něco stojí. Např. spalovny jsou tou nejnákladnější odpadovou technologií. Brusel chce také hlídat, aby kapacity spaloven neohrožovaly cíle recyklace, což se jinde v Evropě již děje a dle EU je třeba to změnit.

ČR má v současnosti v provozu 3 spalovny komunálních odpadů - v Praze, Brně a Liberci. Dostavěná je nově i spalovna v Chotíkově. Celkem má tedy ČR kapacitu spaloven cca 750 000 - 790 000 tun. Tedy každý občan může ročně ze své produkce směřovat do spalovny celých 70 kg odpadů. Pro srovnání uveďme, že nám podobné sousední státy V4 (Visegrádská čtyřky) budou mít i po dostavbě probíhajících projektů (pouze v Polsku) poměrné kapacity nižši než ČR (srovnání kapacit spaloven ve státech V4 viz zde).

Spalovny jsou environmentálně zcela bezpečná zařízení. Mají však nevýhodu, že jsou určeny na neupravený směsný odpad a potřebují jeho co nejvyšší výhřevnost. Pokud má odpad ve spalovně hořet, pak v něm musí být dostatečně zastoupen nevytříděný papír, plasty a biologické složky. Tyto suroviny však chceme přeci třídit a využívat.

Řešení existuje. Nejprve intizifikace uličního sběru a zbylé směsné odpady se technologicky vytřídí. Vyjmou se z nich materiálově využitelné složky, z energeticky bohaté části se vyrobí palivo z odpadu odpovídající platné evropské technické normě pro palivo z odpadů a toto může být v souladu s legislativou EU využito v různých typech energetických zařízení. Je to o poznání levnější řešení, tyto zdroje mají také vyšší účinnost a navíc je tato cesta výše v odpadové hierarchii a respektuje oběhový balíček EU.

V ČR nám však chybí vyhláška k palivům z odpadů, kterou již v roce 2013 Brusel notifikoval Itálii, a kterou si připravilo také Rakousko, Polsko i Slovensko. MŽP naštěstí již ústy paní náměstkyně ministra Peštové přislíbilo, že vyhlášku ve velmi brzké době vydá. Vyhláška by měla stanovit podmínky a konkrétní pravidla pro energetické využití paliv vyrobených z odpadů. Technologii výroby paliv, jak z podnikových, tak z komunálních odpadů, vnímá ČAOH jako efektivní způsob, jak postupovat nejen v rámci strategie EU v materiálovém využívání odpadů, ale také jako vhodnou možnost energetického využívání odpadů. Je to ekologicky pozitivní a ekonomicky smysluplná a dlouhodobě udržitelná varianta pro podmínky v ČR. I možné reálné kapacity v ČR tomuto odpovídají. Již v současné době funguje v ČR několik firem, které se úspěšně výrobou těchto paliv zabývají, a aktuální podmínky trhu ukazují, že zájem je obrovský, poptávka převažuje nabídku. Nyní jsou paliva uplatňována zejména v cementárnách, ale řada energetických provozů by o tuto možnost měla velmi vážný zájem. Stále však nemáme onu vyhlášku.

Pro časopis Pro města o obce odpovídal: Ing. Petr Havelka, ředitel České asociace odpadového hospodářství; článek vyšel v březnovém čísle časopisu.

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
Ekotoxikologicke centrum Bratislava, s.r.o.
3
9. 2018
3-4.9.2018 - Konference
Bratislava, Ministerstvo hospodárstva SR
INISOFT s.r.o.
4
9. 2018
4.9.2018 - Seminář, školení
Praha, hotel Globus
INISOFT s.r.o.
5
9. 2018
5.9.2018 - Seminář, školení
Olomouc, ibis Olomouc Centre
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí