zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Ochranná pásma chráněných území vyžadují specifický pěstební přístup

09.06.2016
Chráněná území
Les
Ochranná pásma chráněných území vyžadují specifický pěstební přístup

V těchto územích může docházet ke gradaci kůrovcovitých a jejich šíření pak ohrožuje okolní hospodářské lesy..

Formulovat postupy pěstování lesů v ochranných pásmech maloplošných zvláště chráněných území (ZCHÚ) v 5.-7. lesním vegetačním stupni (LVS) si dali za cíl odborníci z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. a Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro kajinu a okrasné zahradnictví, v. v. i. Zaměřili se na případy, kdy ZCHÚ je ponecháno samovolnému vývoji a součástí dřevinné skladby ZCHÚ je smrk ztepilý. V těchto územích může docházet ke gradaci kůrovcovitých a jejich šíření pak ohrožuje okolní hospodářské lesy.

Dynamika kůrovcovitých se zde projevuje v malém prostorovém měřítku, může však přerůst do velkých gradací v labilnějších hospodářských lesích v okolí. Právě v pásmu 5.-7. LVS (jedlobukovém, smrkobukovém, bukosmrkovém) mohou klíčovou roli v oboustranném tlumení rušivých vlivů sehrát ochranná pásma. Vyžadují však specifický pěstební přístup. Ten vědci popsali v nové metodice, kterou VÚLHM vydal v edici Lesnický průvodce.

Metodika shrnuje nejnovější poznatky o dynamice šíření kůrovcovitých v maloplošných ZCHÚ s významným podílem smrku v 5.-7. LVS a definuje optimální pěstební postupy - ať ve fázi transformace (přestavby) porostů nebo v jejich cílovém stavu. Pěstební postupy jsou formulovány s ohledem na všechny funkce ochranných pásem - tzn. jak funkci ochrannou (pufrační), tak produkční a jsou v nich zohledněny i současné poznatky o měnících se podmínkách prostředí, zejména vlivem klimatické změny.

Lesy ponechané samovolnému vývoji v 5.-7. LVS jsou zpravidla tvořeny směsí dřevin, v níž dominují dva klíčové druhy - smrk ztepilý a buk lesní. Na gradientu 5.-7. LVS se nacházejí naše nejhodnotnější lesní MZCHÚ, zařazená do stupně přirozenosti ,,původní" a ,,přírodní" - ve smyslu Vyhlášky č. 64/2011 Sb. o plánech péče, podkladech k vyhlašování, evidenci a označování chráněných území. ochrana

Textové pole: Přestavba původně smrkového porostu ve III. zóně Krkonošského národního parku. Příklad dobře rozpracované přestavby, která vytváří funkční porost mezi bezzásahovým územím NP a okolní kulturní krajinou. Foto Karel Ježek.Všechna MZCHÚ mají dle §37 zákona 114/1992 Sb. stanovena ochranná pásma (OP) - buď jsou přesně prostorově vymezena a vyhlášena, nebo se jedná o území do vzdálenosti 50 m od hranic ZCHÚ. Ochranná pásma zabezpečují zvláště chráněná území před rušivými vlivy z okolí. S ohledem na dřevinnou skladbu a zdravotní stav lesních porostů v okolí MZCHÚ plní ochranná pásma také protisměrnou funkci - zabezpečují tlumení rušivých vlivů z maloplošných ZCHÚ do okol-ních hospodářských lesů.

Dynamika kůrovcovitých byla experimentálně studována ve vztahu k prostorové výstavbě a druhovému složení lesních porostů, protože to jsou parametry, které můžeme pěstebními opatřeními ovlivnit. Využity byly recentní disturbanční události ve dvou nejzachovalejších pralesovitých rezervacích 5.-7. LVS - v Boubínském pralese (vichřice Emma 2008) a Žofínském pralese (orkán Kyrill 2007), které byly následně ovlivněny gradací lýkožrouta smrkového.

Výsledky mimo jiné naznačují, že při nižším zastoupení smrku (tedy ve smíšeném porostu s bukem) nenapadá lýkožrout smrkovýautomaticky sousední nejbližší smrky (vysoká korelace mezi napadenými a živými ve vzdálenosti do 10 m), ale napadá stromy ve větší vzdálenosti. Vlivem příměsi buku (zejména podúrovňových stromů s vyvinutou korunou) je šíření volatilních látek tlumeno a lýkožrout má tendenci větší disperze s cílem nalezení atraktivního hostitelského stromu a agregace s ostatními jedinci. Potenciální obsazení nových stromů ve smíšených skupinách je tedy významně nižší, což zvyšuje účinnost obranných schopností smrku a tedy i přirozeného tlumení kůrovcové expanze.

Cílovým stavem je podle autorů smíšený les s účastí tří hlavních, několika doplňkových (hospodářsky zajímavých) a vtroušených dřevin. Za hlavní dřeviny považujeme buk lesní, smrk ztepilý a jedli bělokorou.

Zastoupení buku by pro funkční spolehlivost OP mělo dosahovat nejméně 40 % (dle výčetní základny, jak je v HÚL obvyklé), zastoupení smrku by naopak mělo dosahovat maximálně 40%- zde platí poznatek ze Žofínského pralesa o sníženém napadení smrků při jejich nižším zastoupení. Zastoupení jedle by se mělo ideálně pohybovat mezi 10-30%. Doplňkové dřeviny jsou zejména javor klen, jilm horský, případně jasan.

Jako nejvhodnější pěstební systém se pro OP hodí tzv. free style silviculture- tedy volné pěstování lesa. Nejedná se o žádnou anarchii, kde by bylo možno dělat, co se komu zalíbí. Free style vyjadřuje možnost kontinuálně přecházet od maloplošného podrostního hospodářství reprezentovaného bádenskou sečí clonnou ke skupinovitě výběrné anebo až k jednotlivě výběrné formě nepasečného hospodářského způsobu.

Jak ukázaly výsledky výzkumů, právě vrůstavé buky s vyvinutou korunou dokáží nejlépe zbrzdit šíření kůrovcovitých prostorem lesního porostu.území

Textové pole: Porost v pokročilém stadiu přestavby na skupinovitě výběrný les (Jeseníky). Foto: Tomáš VrškaZ výsledků výzkumu dále například vyplývá, že ochranné pásmo u MZCHÚ ponechaných samovolnému vývoji v 5.-7. LVS by při výměře MZCHÚ do 30 ha mělo mít šířku 100-300 m. Při výměrách větších než 30 ha by mělo mít šířku 200-500 m. Spodní hodnoty intervalů autoři považují za limitní. Rozhodně nelze považovat za dostačující paušální stanovení OP na 50 m dle §37 zákona 114/1992 Sb.

les

Textové pole: Využití přirozené disperze buku z vtroušených stromů při přestavbě porostu. Obnovu buku lze kombinovat s obnovou smrku a při rozdílných světelných podmínkách můžeme již diferencovat vyplňování růstového prostoru, čímž vytváříme předpoklady pro budoucí uplatnění skupinovitě výběrné i jednotlivě výběrné formy nepasečného hospodářského způsobu.
Foto: Tomáš Vrška

Zvýšení podílu buku zejména vkompaktních smrkových monokulturách by mělo být prvořadě zaměřeno na využití jednotlivě starých jedinců buku ponechaných při minulé obnově porostu jako výstavky. Nejsou-li přítomny, jsou doporučeny podsadby pod rozvolněný porost vpruzích orientovaných rovnoběžně shranicemi maloplošných ZCHÚ.

Zvýšení podílu jedle by mělo být dosaženo v prvé řadě využitím plodivosti vtroušených starších jedinců a jejich plošně komplexnější disperzí, než je tomu u buku. V případě nepřítomnosti semenících stromů je doporučeno její vnášení ve skupinách pod porost. Pro potřebu delšího stínění a žádoucí budoucí prostorové diferenciace porostů je vhodné s podsadbami začít v mladších porostech než v případě buku.

Podrobný návod na využití starých buků vtroušených ve smrkových monokulturách je popsán v certifikované metodice ,,Postupy zvyšování diverzity smrkových porostů využitím reprodukční schopnosti vtroušených jedinců buku" (Dobrovolný 2014). Tato metodika z řady Lesnický průvodce Je volně ke stažení zde: http://www.vulhm.cz/sites/files/Informatika/Metodiky/LP_10_2014.pdf.

Více informací o doporučených formách porostních směsí a způsobech jejich obhospodařování v ochranných pásmech zvláště chráněných území ponechaných samovolnému vývoji v 5. - 7. LVS je ke stažení na této adrese:http://www.vulhm.cz/sites/files/Informatika/LP_10_2015.pdf.

Kontaktní údaje:

doc. Ing. Tomáš Vrška, Dr.

Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v. v. i., Odbor ekologie lesa

e-mail: tomas.vrska@vukoz.cz

Ing. Roman Modlinger, Ph.D., Ing. Jan Liška

Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i., Lesní ochranná služba

modlinger@vulhm.cz, liska@vulhm.cz

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
19
11. 2019
19.11.2019 - Seminář, školení
Praha, ČVUT
INISOFT s.r.o.
20
11. 2019
20.11.2019 - Seminář, školení
Brno, ApS Brno s.r.o.
INISOFT s.r.o.
5
12. 2019
5.12.2019 - Seminář, školení
Praha, ČVUT
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí