Synthesia chce do dvou let dokončit sanaci laguny železitých kalů

Pardubická chemička Synthesia chce do dvou let dokončit sanaci laguny železitých kalů ve svém areálu. S odstraňováním této staré ekologické zátěže začala už v roce 2005, kvůli nedostatku peněz od státu však byly práce přerušeny. Synthesia také zvažuje, jak naložit s dalšími skládkami odpadních chemikálií, sdělil dnes ČTK člen představenstva společnosti a ředitel technicko-provozního úseku Tomáš Procházka.

K likvidaci zbývá ještě 4000 tun železitých kalů a 1100 tun znečištěné zeminy. Dosud bylo odstraněno 54.600 tun materiálu. "Dokončení sanace železitých kalů je nyní ve fázi přípravy zadávací dokumentace pro výběr zhotovitele. Předpokládáme, že půjde o zakázku menšího rozsahu s dobou realizace do dvou let," uvedl Procházka. Náklady na sanační práce nechce odhadovat, vzejdou z tendru, bude je hradit ministerstvo financí podle takzvané ekologické smlouvy.

Vloni Synthesia dokončila likvidaci laguny 18.784 tun takzvané betasmoly. Tento zbytek z produkce 2-naftolu byl využit převážně energeticky. Spolu s betasmolou bylo dosud odvezeno také 119.627 tun železitých kalů a kontaminované zeminy.

V Synthesii stále leží zhruba milion tun starých ekologických zátěží. Patří mezi ně dvě skládky tuhých odpadních látek (STOH), laguna destilačních zbytků, retenční sedimentační nádrž Lhotka, laguna sádry a sedimentační jímka číslo 3. Stát v minulosti v souvislosti s privatizací garantoval, že společnosti poskytne na odstranění všech zátěží 3,12 miliardy korun, z nich zbývá ještě asi 2,7 miliardy. Likvidaci starých ekologických zátěží podle Procházky zdržuje nedostatek peněz a částečně i nepřipravené sanační projekty.

Chemička hledá možnosti, jak vyčištění areálu zjednodušit a zlevnit. Některé skládky chemikálií by zřejmě stačilo izolovat od okolního prostředí. "Byla zpracována a všemi zainteresovanými organizacemi odsouhlasena aktualizovaná analýza rizika pro část lokalit, ve které se jako nejrychlejší a nejlevnější řešení navrhuje jejich zabezpečení namísto úplné likvidace," uvedl Procházka. Následovat bude dlouhodobý monitoring případných průsaků do půdy a zpracují se další studie pro prováděcí projekt. Pro zbylé lokality se připravuje aktualizace analýzy rizik se stejným cílem, posoudit varianty řešení a jejich časovou a ekonomickou náročnost.