Čtvrtinu ozbrojených konfliktů v etnicky roztříštěných zemích nastartovala změna klimatu

Překvapivě rozsáhlý dopad měnícího se podnebí odhalila vědecká studie aktuálně publikovaná v prestižním odborném časopise americké akademie věd Proceedings of the National Academy of Sciences [1].

Podle vědců z renomovaného Potsdam Institute for Climate Impact Research a Humboldtovy univerzity v Berlíně byl počátek 23 % ozbrojených konfliktů v etnicky roztříštěných zemích již v letech 1980-2010 velmi silně spojen s projevy globální změny klimatu - zejména suchem a vlnami veder.

Již dříve dílčí studie dokládaly, že například na válce a exodu milionů lidí ze Sýrie se podílí katastrofální sucho, které postihlo zemi v letech 2006 - 2010, destabilizovalo zemi a vyhnalo z domovů do měst statisíce zchudlých zemědělců [2]. Nyní vědci vyčíslili dopad klimatických změn pomocí exaktních matematických metod.

Hlavní podíl na současné proměně podnebí má dlouhodobé spalování fosilních paliv ve vyspělých státech světa. Nejničivější dopady se však projevují v chudých rozvojových zemích. V bohatších a vyspělých společnostech se pak změny klimatu projevují nepřímo například příchodem uprchlíků, kteří utíkají právě před ozbrojenými konflikty.

Vláda nedávno vzala na vědomí strategický dokument Politika ochrany klimatu ČR a aktuálně jej projednává s veřejností [3]. Za několik měsíců by se měl vrátit vládě ke schválení. Politika sice potvrzuje odklon ČR od uhlí a závazek přijmout klíčový antifosilní zákon, ale zatím zásadně selhává ve finanční pomoci rozvojovým zemím na zvládání změny klimatu, tedy právě v tom, co je nutné i pro prevenci válečných konfliktů a nuceného odchodu lidí z domovů.

Zatímco adekvátní podíl ČR vypočetly mezinárodní rozvojové organizace - na základě celkové potřeby financí na zvládání změny klimatu dohodnuté na klimatické konferenci OSN v roce 2010, podílu naší země na znečišťování a našich ekonomických možnostech - na deset miliard korun ročně od roku 2020 [4], vláda v Politice schválila pouze 1,8 miliardy a chce toho dosáhnout teprve od roku 2030. Na nátlak ministerstva financí je navíc částka uvedena jen jako odhad a stát tedy nebude mít povinnost jí dosáhnout. S žádostí o dřívější zvýšení pomoci alespoň na jednotky miliard naopak na jednání ministrů naopak neuspěl Úřad vlády ČR.

Výsledky vědců zcela mění situaci a česká vláda - pokud chtějí ministři dostát svým slibům, že budou pomáhat uprchlíkům v zemích původu - musejí přehodnotit pozici a v konečném schválení Politiky ochrany klimatu ČR stanovit dostatečnou částku a termín jejího dosažení: konkrétně deset miliard korun v roce 2020.

Ekologické organizace také varují před tím, že Politika ochrany klimatu ČR spoléhá na výstavbu nových jaderných reaktorů, které by enormně zatížily rozpočet státu a všech spotřebitelů elektřiny a navíc by ohrožovaly energetickou bezpečnost země a životní prostředí.

Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA, řekl:
,,Výsledky přelomového vědeckého výzkumu zásadně ovlivňují kontext i české klimatické politiky. Přijetí antifosilního zákona i zásadní zvýšení finanční pomoci rozvojovým zemím se zvládáním změny klimatu se musí stát jedním z pilířů také bezpečnostní politiky. Pokud chtějí politici naplnit svoje sliby o pomoci uprchlíkům v zemích původu, mají nyní vědecky potvrzené, že proto nutně musí také posílit Politiku ochrany klimatu ČR."

Lukáš Hrábek, tiskový mluvčí Greenpeace ČR, řekl:
,,Války mívají mnoho různých příčin a bylo by nepoctivé a nepřesné označovat současné běžence ze Sýrie šmahem za klimatické uprchlíky. Nicméně musíme si uvědomit, že vlny veder a sucha způsobené změnou klimatu mohou být jednou z těch pověstných jisker, která zažehávají násilnosti či ozbrojený konflikt. Je to ale jiskra, kterou můžeme zadusit již v počátcích, pokud poskytneme státům ohroženým změnou klimatu peníze na řešení krizových situací."