Úterý, 19. března 2024

Problematické chemikálie jsou všude - i v běžné kosmetice

Nahradíme mazání těla krémy s UV filtry zase pokrývkou hlavy a lehkým oděvem, tak jako to dělali naši předkové?

Problematické chemikálie jsou všude - i v běžné kosmetice

Vyměníme vůni parfémovaného spreje za prostou vůni čistoty? Kosmetika totiž není vždycky úplně bezpečná.

Kosmetické přípravky, které běžně používáme, patří mezi významné zdroje alergenů. A mohou též obsahovat látky narušující hormonální systém. Ekologický institut Veronika zveřejnil začátkem dubna 2016 zprávu, zaměřenou na problematické chemické látky v kosmetice z hlediska lidského zdraví a životního prostředí. Autorem studie je odborný konzultant v oblasti ekologických a zdravotních rizik MUDr. Miroslav Šuta.

Kosmetický průmysl odstartovaly syntetické chemikálie

Lidstvo používá kosmetické přípravky tisíce let. V průběhu historie se pro zkrášlovací účely využívaly přírodní látky - minerály, rostliny nebo zvířecí tuk a pižmo. Rozvoj vědy a techniky v 19. století přivedl na scénu syntetické chemikálie, které podnítily vznik samostatného kosmetického průmyslu. Současný roční obrat kosmetického průmyslu v Evropské unii se odhaduje na několik desítek miliard euro, celosvětově prodávají kosmetické firmy výrobky za stovky miliard eur.

V minulosti bylo v kosmetice použito také množství životu nebezpečných látek (např. rumělka, sloučeniny olova, radium), proto bylo její složení postupně regulováno, stejně jako u potravin a léků. V EU je složení kosmetiky regulováno nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1223/2009 z roku 2009 o kosmetických přípravcích, která nahradila zastaralou směrnici z roku 1976. Součástí nařízení jsou seznamy zakázaných (asi 1 300), omezených a povolených látek (barviva, konzervační přísady, UV filtry). Vhodnost používaných látek hodnotí Evropská komise za pomoci svého poradního orgánu - Vědeckého výboru pro bezpečnost spotřebitele (SCCS).

Syntetická pižma v živých organismech

Studie Ekologického institutu Veronika předkládá aktuální stav výskytu několika vybraných problematických látek, jejichž bezpečnost bývá předmětem kontroverzních odborných diskusí. Jako první rozebírá syntetická pižma, skupinu chemických látek, které byly vyrobeny s cílem nahradit drahá přírodní pižma látkami s podobnými senzorickými vlastnostmi. Využívaly se zejména v parfémech, ale dnes už i v dalších typech kosmetiky, čisticích prostředcích a pracích prášcích. Do lidského těla pronikají pokožkou, sliznicemi zažívacího traktu nebo dýchacím ústrojím, a to používáním krémů, mýdla, parfémů, osvěžovačů vzduchu apod. Dr. Šuta ve své publikaci uvádí výsledky několika mezinárodních výzkumů, které nezávisle na sobě zaznamenaly syntetická pižma v mateřském mléce.

Za hlavní zdroj kontaminace životního prostředí syntetickými pižmy jsou považovány odpadní vody, do kterých se dostávají zbytky kosmetiky a čisticích prostředků, a následná aplikace čistírenských kalů v zemědělství. V čistírnách odpadních vod nejsou dostatečně odstraňovány a tak se dostávají do tukové tkáně vodních živočichů. Poměrně dlouho přetrvávají v životním prostředí, mají schopnost kumulovat se v živých organismech. Toxikologické studie xylenového pižma ukázaly možnou karcinogenitu při výzkumu na myších. Protože jde o velmi perzistentní látku, bylo v roce 2010 Evropskou komisí zařazeno na seznam látek ,,vzbuzující mimořádné obavy" v rámci směrnice REACH o registraci, evaluaci a autorizaci chemických látek. V EU je xylenové pižmo povoleno v parfémech, v maximálním množství do 1 %. Pižmo ambrette, které je hodnoceno jako mutagen a neurotoxická látka, vyvolává fotoalergii a může způsobovat hyperpigmentaci.

Nebezpečí prostupující kůží

Skupina chemických látek parabeny a jejich soli se využívá jako konzervanty v potravinářství (tzv. ,,éčka"), v kosmetice a farmacii. Do lidského těla jsou absorbovány orální cestou nebo se vstřebávají kůží. Nedávná švédská studie, zkoumající výskyt vybraných parabenů v moči matek a jejich dětí, zjistila, že matky mají mnohem vyšší hladiny parabenů než děti díky dlouhodobějšímu používání kosmetiky a prostředků osobní hygieny. Parabeny byly testovány zejména z hlediska kožní dráždivosti, protože u citlivých osob mohou vyvolat dermatitidu. Do povědomí veřejnosti se dostaly díky britskému výzkumu, který upozorňoval na možnost souvislosti s rakovinou prsu. Zkoumané vzorky nádorové tkáně totiž obsahovaly stopy parabenů. Další studie však jejich karcinogenitu nepotvrdily.

Opalovací krémy, balzámy na rty apod. obsahují UV filtry - látky, chránící pokožku před ultrafialovou složkou slunečního záření. Podle mechanismu působení je dělíme na ty, které způsobují jeho odraz, rozptyl nebo absorpci. Chemické filtry na organické bázi fungují na principu chemické reakce, která energii UV záření přeměňuje v teplo. Pro své působení se musí nejprve vstřebat do pokožky, co je však spojeno s jejich průnikem do dalších tkání lidského těla. Byly prokázány např. v krevním řečišti, mateřském mléce a v moči. Některé organické UV filtry uvolňují volné radikály. Ty mohou reagovat s molekulami lidské pokožky, což může poškodit buněčné bílkoviny, lipidy či DNA, a podnítit tak vznik rakoviny.

Jako minerální anorganické UV filtry jsou používány oxidy některých kovů, zejména titaničitý a zinečnatý. Původně se používaly jako pigmenty, které UV záření odrážely. V posledních letech se však připravují v podobě nanočástic, které UV záření také absorbují. Jejich problémem je fotokatalytická aktivita - průnik nanočástic do pokožky. Jeden z nejpoužívanějších filtrů, ethylhexyl methoxycinamát, má estrogenní účinek a některé výzkumy upozorňují i na jeho endokrinní aktivity. V roce 2011 byl spolu s dalšími endokrinními disruptory zařazen Mezinárodním sekretariátem pro chemické látky (ChemSec) na tzv. SIN list (Substitute it Now), seznam nebezpečných chemických látek, které mají být nahrazeny jinými. Už před 20 lety bylo zjištěno, že UV filtry se mohou dostávat do mateřského mléka, obvykle se totiž dobře rozpouštějí v tucích. Jsou testovány z hlediska schopnosti iniciovat kontaktní fotoalergické dermatitidy, které se projevují zarudnutím, pupínky a puchýřky v místě vystavení fotoalergenu a UV záření.

Brání vitamín A stárnutí kůže, nebo nám spíš škodí?

Výrobci dodávají vitamin A asi do 25 % opalovacích přípravků s tím, že tento antioxidant zpomaluje stárnutí kůže. Některé studie ale upozorňují, že forma vitaminu A (retinyl palmitát) může urychlovat vývoj kožních nádorů po aplikaci na kůži v přítomnosti slunečního záření. U laboratorních zvířat, ošetřených opalovacím krémem s obsahem vitaminu A, byl pozorován rychlejší vznik nádorů a lézí než u zvířat, u kterých se nepoužil. ,,Áčko" může také urychlit hyperplazii kožních buněk a vést ke vzniku volných radikálů poškozujících DNA. Americká organizace Environmental Working Group proto doporučuje spotřebitelům vyhýbat se opalovacím krémům, které mají označení jako retinol nebo retinyl palmitát.

Několik výzkumů upozornilo na vyšší výskyt maligního melanomu u lidí používajících UV filtry v porovnání s těmi, které opalovací krémy nepoužívají. Otázka je, nakolik lze tyto výsledky přičítat schopnosti UV filtrů vyvolávat vznik rakoviny kůže a nakolik delšímu pobývání lidí na slunci. V letních měsících, kdy se lidé sluní u vody, se UV filtry dostávají do vodních toků a nádrží. Zde se mohou akumulovat v tukových tkáních ryb a vodních živočichů. UV filtry se mohou podílet také na destrukci korálových útesů, a to i v extrémně nízkých koncentracích.

Kontaktní alergie

Dr. Šuta uvádí, že kosmetické přípravky vyvolávají kontaktní ekzém asi u 10 % vyšetřovaných pacientů. Podle britské epidemiologické studie má 23 % žen a 13,8 % mužů zkušenost s nějakou nepříznivou reakcí na přípravky osobní péče (podrážděná kůže, alergické dermatitidy apod.). Alergické reakce způsobují deodoranty a parfémy, tělové přípravky, vlasová kosmetika, pěstící i dekorativní kosmetika, přípravky na nehty. Nejčastější příčinou jsou konzervační látky a vonné složky. Např. konzervant methyldibromo glutaronil, hojně používaný díky dobré účinnosti proti kvasinkám, bakteriím i plísňovým houbám, byl v EU zakázán v případě ,,leave-on" (působící, pleťové) kosmetiky. Stále je však povolen u ,,rinse-off"(oplachovací) kosmetiky (šampon, koupelové přípravky) v koncentracích až 0,15 %.

Druhou nejčastější příčinou kontaktní alergie jsou vonné příměsi, které zahrnují více než 3 000 různých chemických látek. Od roku 1977 je k detekci kontaktních alergií na vonné složky používána standardní směs osmi vonných látek označovaná jako FM - voňavkový (fragrance) mix. Asi 10 % testovaných pacientů s ekzémem vykazuje v náplasťových testech pozitivní reakci na tuto směs. V běžné populaci je na složky této směsi citlivých téměř 5 % lidí. Dochází u nich k zarudnutí kůže po použití parfému, pleťového krému, deodorantu nebo antiperspirantu. Kosmetický průmysl zareagoval na tuto skutečnost zavedením přípravků označovaných jako fragrance-free (neparfemované).

Poslední dobou jsou velmi populární rostlinné výtažky - éterické oleje. Nejsou klasifikovány v kosmetickém průmyslu, bývají deklarovány jako protizánětlivé či hojivé látky. Proto mohou být obsaženy i ve fragrance-free výrobcích nebo v tzv. přírodní kosmetice. Využívají se také v aromaterapii, k odstraňování bolesti hlavy, svalů a kloubů. Jejich aplikace však může vyvolat hyperpigmentaci a kontaktní senzibilizaci. Olej ylang-ylang je pozitivně testován u 2,5 % lidí, citroníková silice u 1,6 %, jasmínová silice u 1,5 % a olej ze santalového dřeva u 0,9 %.

Útok na hormonální systém

Pro své antimikrobiální účinky se v kosmetických produktech hojně používají také chlorované syntetické látky - triclosan (zubní pasty, deodoranty, vlasová kosmetika atd.) a triclocarban (mýdla, deodoranty, pleťové vody, kosmetické ubrousky). Obě látky byly prokázány v půdě, vodě a v tělech volně žijících organismů (vodní řasy, plži, ryby, delfíni, kosatky), pro které jsou toxické. Do lidského těla se dostávají prostředky ústní hygieny nebo jsou absorbovány kůží. Triclosan při pokusech na potkanech snižoval hladinu testosteronu v krevním séru. Napomáhá nežádoucím účinkům, jako je vznik nádorů, vrozených vývojových vad, poškozování imunitního systému. Triclocarban způsobuje např. abnormální vývoj škeblí a snižuje dobu přežívání jejich larev. Je považován za endokrinní disruptor.

Jako endokrinní disruptory jsou označovány látky, kterou mohou narušovat hormonální systém. Tento systém reguluje celou řadu pochodů v lidském těle, od metabolismu přes pohlavní a reprodukční funkce až po růst a vývoj. Jejich působení se netýká jenom kosmetiky, ale i mnohých dalších běžně používaných produktů. V rámci směrnice REACH byl vytvořen tzv. kandidátský seznam látek, které splňují daná kritéria nebezpečnosti, a proto jsou označovány jako ,,SVHC", což je zkratka pro ,,látky vzbuzující mimořádné obavy". Evropská komise však doposud nestanovila legislativní kritéria pro regulaci endokrinních disruptorů. Švédská vláda na ni podala žalobu, která byla v roce 2015 Evropským soudem uznaná za opodstatněnou. Komise by měla do poloviny letošního roku zveřejnit alespoň právní definici endokrinních disruptorů.

Na jedné straně je péče o lidské zdraví a životní prostředí, na straně druhé tlaky komerčních subjektů ohledně oddalování regulace škodlivých látek. Spotřebitel má sice právo u prodejce požadovat informaci o obsahu nebezpečných látek, ale džungle trhu a komerce je zaplavena kvanty nepřehledných informací a obrněna časově náročnou byrokracii. Veřejnosti nezůstává nic jiného než spoléhat na instituce, které byly k účelům kontroly a ochrany spotřebitele zřízeny.

Zdroj: www.udrzitelny-rozvoj.cz

Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů