Úterý, 19. března 2024

Co je to příroda?

Definování přírody je důležité pro vytvoření vztahu a ochrany k ní. Nazírání na přírodu v čase značně variovalo.

Co je to příroda?

O přírodě se často hovoří, pro některé představuje ideál, ke kterému je třeba směřovat, pro jiné výzvu ke kultivaci. To, jak je příroda definována vypovídá o společnosti a je důležité i pro její ochranu. Koncept přírody je sociální konstrukt, který se vyvíjel v čase, prostoru i kultuře. Z historických pramenů se dá jen těžko vyčíst, jak na přírodu nahlíželi obyčejní lidé. Různí teoretici se proto přou o to, kdy člověk začal přírodu oceňovat a vydělovat ji ze svého okolí. Jsou známé historky, jak ještě před sto lety vesničané nechápavě kroutili hlavami nad turisty z měst, kteří přijeli obdivovat přírodní krásy. Pro zemědělského člověka plnila (a plní) příroda funkci primárně pragmatickou (poskytuje stravu a přístřeší).

Zároveň s debatou o estetice přírody dochází v novověku rovněž k pokusům o konstrukci přirozeného stavu, Thomas Hobbes přichází se svou tezí ,,člověk člověku vlkem", v níž je člověk sebestředná bytost myslící jen na vlastní dobro. Jean Jacques Rousseau zastává naopak ideu nezkaženého lidství, v jeho pojetí je příroda primární dobro a člověk se kazí teprve kulturou. Člověk je v této době již z přírody oddělený, může ji zkoumat, dochází k nástupu přírodních věd, příroda je pochopitelná a poznatelná skrze lidský rozum, pokládá tak základní kámen pro osvícenství a průmyslovou revoluci, dochází k odkouzlení přírody, nárůstu instrumentalismu, což posléze umožnilo rozvoj kapitalismu. V polovině devatenáctého století vzniká romantismus jako reakce na chladnou racionalitu osvícenství, ten poukazuje na to, že příroda má hodnotu sama o sobě.

S problematikou přírody a jejím chápání souvisí diskurz přirozenosti (v angličtině se pro obojí používá pojem nature). Konkrétně jde o zdání přirozenosti a otázky, co je přirozené a co již není. Anders Hansen poukazuje na fakt, že když něčemu dáme přívlastek, že je to přirozené, tak to slouží jako nezpochybnitelný fakt, který vyvolává dojem nezpochybnitelnosti a normálnosti. Co je považováno za přirozené je zároveň správné a nezpochybnitelné, nepřirozené pak může být považováno za škodlivé a zároveň vyvolávat snahy o potlačení resp. vrácení do normálního přirozeného stavu. S tím souvisí i definice rizika jako přirozeného či umělého, jak dále rozvádí Giddens (viz článek Riziková budoucnost). Anders Hansen zkoumal diskurzy přírody a kultury, tak jak jsou prezentovány v médiích, a rozlišil pět základních diskurzů přírody. První je chápání přírody jako dobré, nezkažené (což se často využívá např. v reklamě na bio výrobky). Dalším diskurzivním rámcem, v němž je příroda interpretována, může být zranitelnost (respektive, že přírodě škodíme, je křehká). Oproti tomu vystupuje třetí pojetí přírody jako hrozby (povodně, tornáda a další přírodní katastrofy). Příroda může být také, v opozici k prvnímu pojetí, chápána jako nedokonalá, něco, co je třeba vylepšit (porody, choroby), s tím souvisí poslední páté pojetí přírody jako výzvy člověka pro zdolání, překonání.

Je zřejmé, že žádný z těchto diskurzů není pravdivý. Příroda se neustále mění, stejně jako naše nahlížení na ni. Murray Bookchin vystupuje proti vnímání přírody staticky a poukazuje na přírodní dynamiku. Naše představy o přírodě jsou často spíše představami o životním prostředí vzhledem k tomu, že v opravdové přírodě (něčím, co není poznamenané kulturou) se prakticky nepohybujeme. John Barry poté poukazuje na čtyři typy životního prostředí, prvním z nich je divočina (příroda nepoznamenaná kulturou), krajina, zahrada (příroda, v níž se již projevuje kultura, např. venkovská krajina), městská krajina (parky stejně jako problémy krajiny spojené se sídelní kaší) a globální životní prostředí (jenž může být nahlíženo z planetární perspektivy). Příroda stejně jako životní prostředí jsou kulturně podmíněné pojmy, o jejichž přesnou definici a interpretaci je možné vést spory. Konsensu je možné dosáhnout pouze na tom, že by se tomu, co se za těmito pojmy skrývá, nemělo škodit.

Definice jsou často považovány za jakousi intelektuální zábavu. Definování je ale důležité pro pochopení světa - kulturního i přírodního - ve kterém žije. Bez definice přírody je obtížné přemýšlet o definici její ochrany.

Zdroj: www.udrzitelny-rozvoj.cz

Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů