zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Ekonomické souvislosti legislativních změn v odpadovém hospodářství

04.10.2016
Odpady
Legislativa
Ekonomické souvislosti legislativních změn v odpadovém hospodářství

Analýza Centra ekonomických a tržních analýz, z.ú.

Do legislativního procesu v příštích týdnech zamíří dva zásadní zákony, které nastaví formu a určí budoucnost odpadového hospodářství v České republice. Jedná se o zákon o odpadech a zákon o výrobcích s ukončenou životností. Bez ohledu na finální podobu zákonů můžeme konstatovat, že se půjde o jednu z nejvýznamnějších regulatorních změn v této oblasti v novodobé historii České republiky, ne-li tu úplně nejvýznamnější.
Oba zákony přinesou klíčové změny, jež by měly pomoci směřovat jednání aktérů v odpadovém hospodářství k žádoucímu stavu, jehož souřadnice vytyčují především závazné nadnárodní požadavky Evropské unie. Jelikož oblast odpadového hospodářství bez nadsázky představuje ,,laboratoř ekonomie regulace", regulatorní aktivity v této oblasti velmi intenzivně sledujeme.
Odpadové hospodářství patří historicky k nejintenzivněji regulovaným odvětvím, v němž mají regulatorní opatření významné ekonomické souvislosti.

Zásadní body navrhovaných legislativních změn odpadového hospodářství v České republice:

Zákon o odpadech

  • Využití odpadu: Zásadním prvkem regulace EU je požadavek na zákaz skládkování využitelného směsného odpadu do r. 2030. ČR přijímá v r. 2024.
  • Skládkovací poplatky: Poplatek za skládkování využit jako prohibitivní nástroj ovlivňující motivace zúčastněných aktérů - zvýšení míry využití odpadu.
  • Spalovny odpadu: Regulace (zákaz skládkování) determinuje potřebu spaloven odpadu, výstavba naráží na nejistotu (budoucí regulace) a ekonomická rizika.
  • Mechanicko-biologická úprava odpadu: Zařízení na úpravu odpadu vytváří ekonomické externality a konzervují stávající vzorce chování (skládkování).
  • Obce a města: Motivace recyklovat odpad (tzv. recyklační sleva obcí) naráží na motivace obcí skládkovat odpad (výnosy pro cca 150 obcí se skládkami).
  • Recyklační cíle: Závazky recyklovat představují výzvu zejména u komunálního odpadu (nejasná statistická definice komunálního vs. průmyslového odpadu).
  • Neodpad: Regulatorní požadavky na nakládání s odpadem vytváří vysoké požadavky na definici stavu, kdy odpad přestává být odpadem (tzv. EoW).

Zákon o výrobcích s ukončenou životností

  • Povinná osoba: Systém zpětného odběru bude fungovat při jasném vymezení práv a povinností všech subjektů (sběrná síť a pozitivní hodnota odpadu).
  • Vznik kolektivního systému: Efektivnost systému neurčuje kvantita, ale kvalita participujících kolektivních systémů (EPR - rozšířená odpovědnost výrobce).
  • Čínská zeď: Eliminace ekonomického propojení mezi kolektivním systémem a zpracovatelem je zásadní podmínkou fungování systému zpětného odběru.
  • Náklady: Konkurence mezi kolektivními systémy vytváří perverzní motivace chránit ekonomickou rentu (nežádoucí) spotřebou vzácných zdrojů.
  • Historické poplatky: Netransparentní hospodaření některých kolektivních systémů může vést k násobným platbám spotřebitelů za jednotlivé výrobky.
  • Role státu: Otázka odpovědnosti za plnění kvót zpětného odběru jde ruku v ruce s nastavením systému a povinnostmi jednotlivých aktérů na všech úrovních.
  • Obce, města a kraje: Větší počet kolektivních subjektů a rozšiřující se legislativní nároky vytváří aditivní administrativu pro obce, města a kraje.

Autor:
Ing. Aleš Rod, Ph.D. (ředitel pro výzkum)
CETA - Centrum ekonomických a tržních analýz, z.ú.

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí