zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Najít a dobít

05.10.2016
Ekologická auta
Najít a dobít

Elektromobil má v porovnání s konvenčním autem na jednu stranu řadu výhod, na stranu druhou i řadu nevýhod. Jednou z nich je dobíjení. Trvá dlouho, dobíječek je málo... Jaká je dnes realita a kam se bude v dohledné době vývoj ubírat?

Pokud bychom to posuzovali čistě z hlediska počtu elektromobilů na jednu rychlodobíjecí stanici, pak na tom nebude Česká republika vůbec špatně. V určitém období se tento poměr u nás dokonce pohyboval na úrovni zhruba jedna ku jedné... Jenže takový ukazatel je k ničemu, protože i když bude na našich silnicích jezdit jen deset elektromobilů, nebude jim stačit pokrytí deseti ani dvaceti dobíjecími stanicemi, pokud mají mít smysl. I pro malý počet elektromobilů je třeba disponovat rozvětvenou dobíjecí sítí, bez ní se rozvoj elektromobility realizovat nedá.

Pomalu, ale jistě

Elektromobil je možno dobíjet v zásadě dvěma způsoby: buď střídavým proudem napájet palubní nabíječku, která mění proud na stejnosměrný, nebo využít externí dobíjecí stanici dodávající přímo stejnosměrný proud. Teprve v tomto druhém případě mluvíme o rychlodobíjení, neznamená to však, že bychom měli nechat pomalé dobíjení střídavým proudem zcela stranou. Své místo v elektromobilitě rozhodně má.

V tomto případě jde hlavně o to, jakým výkonem disponuje palubní dobíječka vozu. To může být pouhých 3,6 kW nebo až 22 kW, což je hodnota, kterou umí nabídnout Tesla u svých modelů S a X. Ostatní automobilky jsou zatím o dost skromnější a nabízejí od 3,6 kW do 7,4 kW.

Napájení z obyčejné jednofázové zásuvky (SCHUKO), do které zapojujeme běžné spotřebiče, každopádně tak jako tak zajistí dobíjecí výkon pouze 2 kW, což je využitelné jen pro dobíjení při dlouhodobém stání (dobíjíte tempem jen cca 12 km/hod). Naproti tomu pětikolíková zásuvka s třífázovým proudem a jištěním 16 A zajistí za hodinu dobití na cca 55 km jízdy a s jištěním 32 A a wallboxem přes 110 km. Hovoříme opět o Tesle s 22kW palubní nabíječkou, ostatní jsou na tom hůře, nicméně i takové BMW i3 získá z pětikolíkové zásuvky 16 A za hodinu dost energie na ujetí zhruba 40 km.

Příznivci elektromobility horují pro to, aby se budovaly podobné jednoduché a velmi levné ,,pomalé stanice" všude, kde je to možné a smysluplné. Dnešní i připravovaná legislativa v oblasti zavádění infrastruktury pro alternativní paliva sice poměrně jasně definuje požadavky na dobíjecí stanice se záměrem omezit přechodná řešení a naopak směřovat vše ke standardizaci dobíjecích konektorů, nicméně dostupnost těchto zásuvek není ,,nic proti ničemu". Je to levné řešení, které s přibývajícími rychlodobíječkami sice postupně ztratí na významu, nicméně v současnosti, kdy stojíme na počátku elektromobility, by pomohlo překlenout období nedostatečného pokrytí naší země sofistikovanějšími technologiemi. Jednu nebo dvě tyto zásuvky by mohla zřídit v podstatě každá čerpací stanice, provozovna rychlého občerstvení, restaurace, supermarket, úřad... Bylo by to vhodné i proto, že se dá očekávat posilování palubních nabíječek u nových elektromobilů. Je jasné, že výkon 3,6 kW, jakým například osazuje svůj eGolf Volkswagen, je příliš nízký. Ostatně i sama Tesla, která buduje globální síť svých Superchargerů, rozvíjí paralelně také síť pomalých dobíječek určených pro situace, kdy auto zaparkujete na delší dobu (návštěva sportoviště, kina, restaurace) a nepotřebujete auto nutně dobít za 20 minut.

Současní majitelé a provozovatelé elektromobilů jsou většinou příznivci této technologie, takže jsou také připraveni snášet určité těžkosti, které s sebou dnešní elektromobilita přináší. Jenže tato etapa jednou odezní a s ní nastoupí běžný uživatelský přístup, pro který již nebude hodinové dobíjení akceptovatelné. A i když bude s prodlužujícím se dojezdem elektromobilů objektivní potřeba rychlodobíjecích stanic spíše slábnout, lidé chtějí mít jistotu, že vždy a bez zbytečného zdržení dojedou do cíle, a pro dlouhé cesty (nad 400 km) tak bude síť rychlodobíjecích stanic se schopností dobít baterii za zhruba půl hodiny alespoň na 80 procent kapacity nezbytná. A další zvyšování dobíjecích výkonů dostatečně husté sítě odsune stranou problém dalšího zvyšování dojezdu elektromobilů. Reálný dojezd 350 - 400 km s možností plného dobití za 20 minut by měl vyhovět potřebám drtivé většiny řidičů.

Celý článek naleznete v tištěné, nebo elektronické verzi magazínu FLEET firemní automobily č. 4/2016

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
13
11. 2019
13.11.2019 - Seminář, školení
Brno, ApS Brno s.r.o.
INISOFT s.r.o.
19
11. 2019
19.11.2019 - Seminář, školení
Praha, ČVUT
INISOFT s.r.o.
20
11. 2019
20.11.2019 - Seminář, školení
Brno, ApS Brno s.r.o.
INISOFT s.r.o.
5
12. 2019
5.12.2019 - Seminář, školení
Praha, ČVUT
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí