Environmentální centrum v Železné Rudě otevřelo všechny expozice

Železná Ruda na Klatovsku dokončila všechny expozice environmentálního centra zaměřeného na historii lyžování ve městě, lesnictví, floru a faunu Šumavy. Vzniklo za více než 45 milionů korun s podporou EU v rekonstruované budově bývalé základní školy, která byla 13 let opuštěná. Mělo by zvýšit návštěvnost rekreační oblasti a vytvořit program pro dny dovolené, kdy nebude vhodné počasí k túrám nebo lyžování, řekl ČTK starosta Michal Šnebergr.

Součástí centra, které je největší investicí města za posledních deset let, jsou expozice čápa černého, jelena lesního, bobra evropského, geologie a geomorfologie, bylin a hub a šumavských lesů. "Návštěvníci se zde mohou seznámit s Šumavou prostřednictvím fotografií, vycpanin a filmů. Součástí prostor je i menší 3D kino, přednáškový sál pro 70 lidí a výstavní síň," uvedl. Už v dubnu otevřelo město infocentrum ve dvou místnostech v přízemí. Nové prostory jsou také pro místní spolky, setkávání obyvatel a pro akce s partnerskou Bavorskou Železnou Rudou.

Propagátor Šumavy Emil Kintzl má hlavní podíl na vzniku expozice historie lyžování od konce 19. století do roku 1950. Jsou v ní stovky exponátů, mezi nimi například přípravky na ohýbání špiček lyží. Jeho součástí se brzy stanou lyže sovětských vojáků používané k ostraze jaderných hlavic v Brdech. Kintzl je získal z Atommuzea v Míšově. "Součástí je také expozice o historii horské služby na Železnorudsku, jediná svého druhu u nás," řekl Šnebergr.

Město chce prostory průběžně doplňovat a obměňovat tak, aby přinášely stále nové poznatky a informace ze Šumavy. "Už připravujeme expozice věnované našemu významnému rodákovi, odborníkovi na lesnictví a myslivost profesoru Juliu Miloši Komárkovi. Dále zde chceme připomenout historii budování tunelu pod Špičákem," uvedl starosta. Město bude na programu a rozvoji centra více spolupracovat s Národním parkem Šumava, který by tam měl mít svého stálého pracovníka.

Oprava více než 100 let staré třípodlažní budovy stála 18 milionů Kč. Většinu ze 45 milionů korun tvořily náklady na vybavení, tedy expozice, počítače, projekční techniku a nábytek.

Václav Prokš