zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

V Česku ubývají ptáci, nejvíce na polích a loukách, varuje zpráva

20.11.2016
Příroda
Šlendryján
 V Česku ubývají ptáci, nejvíce na polích a loukách, varuje zpráva

Běžných druhů ptáků je na území České republiky čím dál méně, nejvíce ubývají v zemědělské krajině. Aktuální Zpráva o životním prostředí za rok 2015 upozorňuje, že od roku 1982 do současnosti se celkové počty ptáků snížily o téměř šest procent. Populace lesních druhů ptáků poklesla o 16,6 procent a v zemědělské krajině, tedy u polních a lučních ptáků, až o 31,2 procenta. Trend poukazuje na to, že se v ČR zhoršuje stav krajiny, snižuje biodiverzita a tím i pestrost druhů, píše se v dokumentu, který má ČTK k dispozici.

Ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek ČTK řekl, že jen "pouhý" pokles o deset procent znamená v absolutních číslech velké množství ptáků. "Jde například o skřivana, strnada obecného nebo čejku, která bývala dříve na téměř každém poli a v současnosti patří k ohroženým druhům," konstatoval.

Nová zpráva o stavu životního prostředí byla zveřejněna v knihovně připravované legislativy, zpracovala ji česká informační agentura životního prostředí CENIA. Ministerstvo životního prostředí ji nechce blíže komentovat. Úřad podle mluvčí MŽP Petry Roubíčkové více než dvousetstránkovou zprávu v těchto dnech dokončuje a na vládu pošle koncem listopadu. Z jednání kabinetu, které bude příští středu, ji stáhl.

Vermouzek k tomu dodal, že data ve zprávě jsou založena na dlouhodobém výzkumu České společnosti ornitologické a připravují se systémem občanské vědy. To znamená, že údaje v terénu sbírají dobrovolníci. Díky tomu existují relevantní údaje od roku 1982 až po současnost.

Zpráva uvádí, že nepříznivý stav přírodních stanovišť souvisí s tím, že krajina je ekologicky nestabilní. Na trend mají vliv i změny klimatu. Od roku 1982 poklesla početnost všech běžných druhů ptáků v ČR o 5,9 procent. "U zemědělské krajiny to zapříčinil způsob hospodaření a jeho intenzita," poznamenal Vermouzek. Lány polí jsou stále velké a pěstují se na nich stejné plodiny, často za použití toxických chemikálií, vysvětlil.

"Výsledkem je, že taková krajina není ve skutečnosti živou, ale je to zelená poušť. Známe pole řepky a kukuřice. Přestože jsou na první pohled zelené, tak velmi málo živočichů a divokých rostlin v nich má možnost přežít. Prostor není ani pro ptáky, kteří jsou na těchto složkách biodiverzity závislí," dodal Vermouzek.

Pokud chce česká vláda problém řešit, měla by se podle něj obrátit na celkovou zemědělskou politiku Evropské unie a nastavení dotací směřujících do zemědělství.

Šárka Mrázová

Zdroj: ČTK

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí