zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Šest ze sedmi států skupiny G7 končí s uhelnou energetikou, nově se přidala Francie

26.11.2016
Energie
Šest ze sedmi států skupiny G7 končí s uhelnou energetikou, nově se přidala Francie

Šest ze sedmi států skupiny G7, tedy ekonomicky nejsilnějších zemí světa, zastavilo rozvoj uhelné energetiky. Naopak mají připraveny plány na kompletní útlum uhelných elektráren nebo je ve velkém zavírají [1]. Jedinou zemí skupiny G7, která plánuje výstavbu nových uhelných zdrojů, je Japonsko.

Aktuálně se přidala Francie, když prezident Francois Hollande představil na nedávné mezinárodní klimatické konferenci v Marrakeši plán, podle něhož země odstaví do roku 2023 své čtyři zbývající uhelné elektrárny (s výkonem 3000 MW [2]. (To odpovídá trojnásobku výkonu jedné z největších českých uhelných elektráren - Počerad.) Podle prezidenta Hollanda jde o první krok k nezávislosti na fosilních palivech do roku 2050, k níž Francie spěje na základě klimatického antifosilního zákona z roku 2014 [3].

Ve Velké Británii už úspěšně funguje antifosilní zákon téměř na den přesně osm let (byl schválen 26. listopadu 2008) a pomohl srazit emise CO2 o celou čtvrtinu [4]. Výrazně k tomu přispívá plán na uzavírání uhelných elektráren. V listopadu 2015 vláda rozhodla o odstavení zbývajících devíti (s výkonem celkem 13 000 MW). Provoz poslední z nich má skončit v roce 2025. Uhelné zdroje jsou uzavírány po skončení plánované životnosti a nedochází k jejich rekonstrukcím a prodlužování.

Kanadský premiér Justin Trudeau připravil plán ukončení výroby v uhelných elektrárnách do roku 2030. V prosinci letošního roku na něm bude hledat shodu s představiteli provincií [5]. Provincie Ontario již provoz uhelných elektráren ukončila, provincie Alberta souhlasí s plánem jejich uzavření do roku 2030.

V Německu je snižování výroby elektřiny z uhlí součástí plánu energetické transformace. Podrobný plán pro jednotlivé elektrárny podle britského vzoru nebyl v Německu schválen, ale energetická koncepce počítá se snížením instalovaného výkonu uhelných elektráren o 95 % do roku 2040 [6].

Italská vláda nemá konkrétní plán ukončení výroby v uhelných elektrárnách, ale energetická společnost Enel, která v zemi provozuje 75 % uhelných zdrojů, ohlásila konec investic do uhlí. Poslední uhelná elektrárna Enelu by měla být odstavena kolem roku 2030 [7].

Ve Spojených státech dochází k nejrychlejší redukci výkonu uhelných elektráren v průmyslových zemích. Provoz byl už ukončen v 243 elektrárnách a zbývá odstavit dalších 280 [8]. Do roku 2020 je naplánováno odstavení uhelných elektráren s celkovým výkonem 80 000 MW. Uhelné zdroje končí především proto, že nevyhovují požadavkům na omezení emisí znečišťujících látek.

Česká republika konkrétní plán pro odstavování elektráren nemá a stále také nepřijala antifosilní zákon, k němuž se vláda zavázala v programovém prohlášení. Ten by nastavil předvídatelné ekonomické prostředí pro snižování spotřeby uhlí, ropy a plynu. Podle Státní energetické koncepce však má klesnout spotřeba hnědého uhlí o 73 % do roku 2040 [9], což se bez zavírání uhelných elektráren neobejde.

Provoz českých uhelných elektráren je pro společnost ztrátový, neboť způsobují ročně škody na zdraví a životním prostředí ve výši 51 miliard korun [10]. Oproti tomu jejich zisky klesají a byly v loňském roce už jen necelé dvě miliardy korun [11] (z čehož stát dostane jen část, neboť některé elektrárny jsou zcela soukromé a společnost ČEZ není vlastněna pouze státem). Většina uhelných elektráren (až na tři modernizované) je navíc zastaralých a velmi plýtvavých, a proto nejvýhodnější by bylo je odstavit. Tím spíš, že jejich výroba je menší než vývoz elektřiny z ČR.

Zajímavá čísla o fosilních palivech i moderní čisté energetice z celého světa můžete sledovat každý týden na www.cislotydne.cz

Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA, řekl:

,,Šest ze sedmi ekonomicky nejsilnějších států světa rychle ustupuje od výroby elektřiny z uhlí. ČR by se měla připojit, neboť udržování uhelného skanzenu škodí našemu zdraví i ekonomice a je naprosto zbytečnou setrvačností. Uhelné elektrárny nás všechny stojí ročně desítky miliard korun na poškozeném zdraví a krajině, zatímco zisky z pálení uhlí pro elektřinu na vývoz rapidně klesají. Naše země by měla naléhavě přijmout antifosilní zákon po vzoru Velké Británie, kde úspěšně pomáhá modernizovat energetiku už osm let."

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
19
11. 2019
19.11.2019 - Seminář, školení
Praha, ČVUT
INISOFT s.r.o.
20
11. 2019
20.11.2019 - Seminář, školení
Brno, ApS Brno s.r.o.
INISOFT s.r.o.
5
12. 2019
5.12.2019 - Seminář, školení
Praha, ČVUT
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí